Hamr (Litvínov)

Hamr
Jandečkova ulice
Jandečkova ulice
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecJanov
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 867 (2021)[1]
Katastrální územíHamr u Litvínova (1,8627 km²)
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ435 41
Počet domů200 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce37052
Kód k. ú.637050
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamr (německy Hammer) je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří místní část Litvínova v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 310 metrů, asi 2,5 km západně od centra Litvínova. Rozkládá se na jižním úpatí Lounického kopce (442 m) u vstupu do Hamerského údolí, kterým protéká potok Loupnice. Hamr plynule navazuje na sousední Chudeřín na východě a na Janov ležící západně.

Název

Název městské části je odvozen z obecného jména hamr (ze středněhornoněmeckého hamer) označujícího kladivo a později železárnu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Hamer (1583), Hammer (1787) a Hamr i Hammer (1854).[3]

Historie

První písemná zmínka o Hamru pochází z roku 1583 a jeho jméno je nejspíše odvozené od hamru, kde se zpracovávala železná ruda vytěžená poblíž Klínů. V polovině 17. století patřila ves dvěma majitelům. Jednu část vlastnil Martin Michna z Vacínova a druhá patřila Janu Bedřichovi z Valdštejna. K tomu vlastnilo město Most od roku 1595 majetek v Hamerském údolí. Michnovskou část Hamru město získalo spolu s Janovem v roce 1726. Druhá část patřila k valdštejnskému panství Horní Litvínov-Duchcov až do roku 1848. Po správní reformě v roce 1850 se Hamr stal osadou města Horní Litvínov. V roce 1906 se Hamr osamostatnil. V roce 1963 byly k Hamru připojeny jako osady Janov a Křížatky. Od roku 1968 tvoří všechny tři celky místní části města Litvínova.

Již během první poloviny 19. století začaly vznikat v Hamru první uhelné šachty. V roce 1837 byla otevřena první malá šachta Christiana, která později získala název Magdalena. Od požáru v roce 1893 byla mimo provoz. Další důl založili v roce 1873 Valdštejnové. Důl získal jméno Antonie po hraběnce Antonii Valdštejnové. Zdejší doly koupila v roce 1906 Lomská uhelná společnost a po jejich spojení a zvětšení byl nový důl nazván Kníže nebes.

Po skončení druhé světové války začala v Hamru výstavba sídliště pro obyvatele, jejichž domy byly poškozeny během spojeneckých náletů na chemické závody v Záluží. V samotném Hamru byly dne 16. ledna 1945 vybombardovány dva domy. Výstavbou byl vyrovnán úbytek obyvatel po odsunu Němců a počet obyvatel obce stále rostl.

V Hamru dnes sídlí základní škola a také Střední odborná škola a Euroškola Litvínov.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 v Hamru žilo 883 obyvatel (z toho 443 mužů), z nichž bylo 73 Čechoslováků, 800 Němců a deset cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale šestnáct lidí bylo evangelíky, tři patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím a osmnáct lidí bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 923 obyvatel: 51 Čechoslováků, 864 Němců a osm cizinců. Až na 26 evangelíků, jednoho člena nezjišťovaných církví a 78 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé3654084816638188839231 0242 3582 1941 8422 9042 1591 913
Domy505557688698116145165175170201193200

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hamr, Hammer, s. 582. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 

Literatura

  • POKORNÁ, Libuše. Litvínov v proměnách času. Litvínov: Dialog, 2003. 286 s. ISBN 80-85843-36-6. 
  • POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. = Das Buch über Mostecko. = A book on the Most region. Litvínov: Dialog, 2000. 454 s. ISBN 80-85843-80-3. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hamr 2016-08-08 3 Jandečkova.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Jandečkova ulice v Hamru