Hamr (Litvínov)

Hamr
Jandečkova ulice
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Janov
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°35′34″ s. š., 13°34′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 867 (2021)[1]
Katastrální území	Hamr u Litvínova (1,8627 km²)
Nadmořská výška	310 m n. m.
PSČ	435 41
Počet domů	200 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hamr
Další údaje
Kód části obce	37052
Kód k. ú.	637050
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamr (německy Hammer) je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří místní část Litvínova v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 310 metrů, asi 2,5 km západně od centra Litvínova. Rozkládá se na jižním úpatí Lounického kopce (442 m) u vstupu do Hamerského údolí, kterým protéká potok Loupnice. Hamr plynule navazuje na sousední Chudeřín na východě a na Janov ležící západně.

Název

Název městské části je odvozen z obecného jména hamr (ze středněhornoněmeckého hamer) označujícího kladivo a později železárnu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Hamer (1583), Hammer (1787) a Hamr i Hammer (1854).^[3]

Historie

První písemná zmínka o Hamru pochází z roku 1583 a jeho jméno je nejspíše odvozené od hamru, kde se zpracovávala železná ruda vytěžená poblíž Klínů. V polovině 17. století patřila ves dvěma majitelům. Jednu část vlastnil Martin Michna z Vacínova a druhá patřila Janu Bedřichovi z Valdštejna. K tomu vlastnilo město Most od roku 1595 majetek v Hamerském údolí. Michnovskou část Hamru město získalo spolu s Janovem v roce 1726. Druhá část patřila k valdštejnskému panství Horní Litvínov-Duchcov až do roku 1848. Po správní reformě v roce 1850 se Hamr stal osadou města Horní Litvínov. V roce 1906 se Hamr osamostatnil. V roce 1963 byly k Hamru připojeny jako osady Janov a Křížatky. Od roku 1968 tvoří všechny tři celky místní části města Litvínova.

Již během první poloviny 19. století začaly vznikat v Hamru první uhelné šachty. V roce 1837 byla otevřena první malá šachta Christiana, která později získala název Magdalena. Od požáru v roce 1893 byla mimo provoz. Další důl založili v roce 1873 Valdštejnové. Důl získal jméno Antonie po hraběnce Antonii Valdštejnové. Zdejší doly koupila v roce 1906 Lomská uhelná společnost a po jejich spojení a zvětšení byl nový důl nazván Kníže nebes.

Po skončení druhé světové války začala v Hamru výstavba sídliště pro obyvatele, jejichž domy byly poškozeny během spojeneckých náletů na chemické závody v Záluží. V samotném Hamru byly dne 16. ledna 1945 vybombardovány dva domy. Výstavbou byl vyrovnán úbytek obyvatel po odsunu Němců a počet obyvatel obce stále rostl.

V Hamru dnes sídlí základní škola a také Střední odborná škola a Euroškola Litvínov.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 v Hamru žilo 883 obyvatel (z toho 443 mužů), z nichž bylo 73 Čechoslováků, 800 Němců a deset cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale šestnáct lidí bylo evangelíky, tři patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím a osmnáct lidí bylo bez vyznání.^[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 923 obyvatel: 51 Čechoslováků, 864 Němců a osm cizinců. Až na 26 evangelíků, jednoho člena nezjišťovaných církví a 78 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• POKORNÁ, Libuše. Litvínov v proměnách času. Litvínov: Dialog, 2003. 286 s. ISBN 80-85843-36-6. 
• POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. = Das Buch über Mostecko. = A book on the Most region. Litvínov: Dialog, 2000. 454 s. ISBN 80-85843-80-3. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamr na Wikimedia Commons
• Hamr na stránkách Historie Litvínovska