Hamr (tvrz)

Hamr
Základní informace
Výstavba15. století
Přestavba16. století
18. století
StavebníkJindřich Valovský z Úsuší
Další majiteléSchwarzenbergové
Poloha
AdresaHamr, Val, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hamr
Hamr
Další informace
Rejstříkové číslo památky27190/3-4788 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamr je tvrz přestavěná na sýpku ve stejnojmenné vesnici jihovýchodně od Veselí nad Lužnicíokrese Tábor. Založena byla na konci patnáctého století a přibližně 250 let sloužila jako panské sídlo a centrum správy hamerského statku. V první polovině osmnáctého století ji koupili Schwarzenbergové a nechali ji upravit na sýpku. Areál tvrze je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o Hamru pochází z roku 1395, kdy zde stál železářský hamr v majetku Petra Henzlina. Vesnice u hamru vznikla až koncem patnáctého století, kdy zdejší hamr se dvorem a rybníky zdědil po Jindřichovi ze Sobětic jeho syn Řehoř. Dalším majitelem se stal Jindřich Valovský z Úsuší.[2] Tvrz pravděpodobně založil už Jindřich ze Sobětic,[3] ale podle Karla Třísky byla postavena až za Jindřicha Valovského.[2]

Jindřichovi synové Kunrát, Bohuslav a Jarohněv nejprve vlastnili Val a Hamr společně, ale posléze se rozdělili, a Hamr s polovinou Valu připadl Bohuslavovi. Bohuslav zemřel roku 1572 a majetek po něm zdědily dcery Kateřina, Barbora a Mandaléna, které jej 2. října 1572 prodaly Markétě Valovské z Hodějova na Valu za 7200 kop míšeňských grošů. Jejím manželem byl Albrecht Valovský. Ve vsi roku 1581 založil kostel Nejsvětější Trojice, a když 15. května 1595 zemřel, byl v kostele pohřben. Markéta Valovská poté 24. května 1596 majetek předala dcerám Anně Vrchotické a Kateřině Valovské. Správy statku se ujala Anna, provdaná za Buriana Vrchotického z Loutkova. Už o dva roky později zemřela a jejich děti tvrz s celým statkem prodaly Kryštofu Karlov ze Svárova za 12 500 kop míšeňských grošů. Za svou účast na stavovském povstání a volbě krále Fridricha Falckého byl Kryštof roku 1623 potrestán ztrátou jedné třetiny majetku.[4]

Statek tvořený Hamrem s tvrzí, Valem a Vlkovem dne 9. října 1623 koupil od královské komory Kryštofův syn Václav Albrecht Karel ze Svárova za 21 011 kop míšeňských grošů.[4] Tvrz roku 1627 vyhořela, ale byla obnovena.[2] Václav zemřel roku 1645 a statek poté několik let spravovali jeho synové Kryštof, Hynek a Václav a dcera Kateřina Barbora. Roku 1651 připadly Těnovice, Hamr a Val Kryštofovi, který je 20. června 1652 prodal matce Anně Ekrštorfové ze Svárova za 24 304 kop míšeňských. Anna v Hamru hospodařila do 10. října 1661, kdy Hamr s tvrzí, Valem, Vlkovem a chalupníky v Albrechticích koupila za 28 354 florénů její dcera Kateřina Barbora provdaná za Petra Loubského z Lub.[4]

Od Kateřiny Barbory Loubské dne 16. prosince 1677[4] Hamr s novým dvorem Dehetníkem, jinými dvěma dvory, pivovarem a vesnicemi Val a Vlkov koupil za 31 500 florénů svobodný pán Václav Martin Gerard. Jeho syn Leopold Jakub Gerard nechal starou tvrz přestavět.[2] Leopold byl znám jako násilník a vrah, za což byl roku 1714 odsouzen k trestu smrti stětím mečem, ale na žádost manželky jej císař Karel VI. omilostnil a trest změnil na doživotní vězení. Leopold zemřel roku 1724 ve vězení v Bílé věži nebo v Daliborce[4] na Pražském hradě.[2] Ještě předtím v roce 1714 své statky v Hamru a Valu prodal rytíři Václavu Antonínu Golzovi. Václav Golz se špatným hospodařením zadlužil a ovdovělá Kateřina Golzová statek roku 1729 prodala kněžně Eleanoře Amálii ze Schwarzenberka. Od ní panství koupil její manžel Adam František ze Schwarzenbergu, který Hamr připojil k třeboňskému panství.[4] Samotná tvrz byla v osmnáctém století přestavěna na sýpku.[3]

Stavební podoba

Tvrz stojí v areálu uzavřeného dvora v blízkosti Nežárky. Dochovaná dvoupatrová budova má obdélný půdorys a dvě souběžné valbové střechy.[3] V přízemí se dochovaly klenby a gotická ostění,[2] ale cenné jsou také trámové stropy.[3] Správcovský dům postavený za Leopolda Jakuba Gerarda[2] byl před rokem 2017 upraven na restauraci.[5]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-08]. Identifikátor záznamu 138418 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hamr – tvrz, s. 66. 
  3. a b c d Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek III. Budějovsko. Praha: František Šimáček, 1884. 347 s. Dostupné online. Kapitola Hamr Ostrov tvrz, s. 184–185, 187. 
  5. Tvrz Hamr [online]. Prázdné domy [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Hamr, tvrz.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: