Haná (řeka)
| Haná | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 35,8 km |
| Plocha povodí | 608 km² |
| Průměrný průtok | 2 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-12-02-001 |
| Zdrojnice | |
| Malá Haná a Velká Haná 49°17′50,89″ s. š., 16°58′30,26″ v. d. okolo 260 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Moravy 49°19′37,14″ s. š., 17°21′51,33″ v. d. 190 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Haná je malá řeka na střední Moravě protékající pomezím Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Včetně zdrojnice Velké Hané je dlouhá 57 km, což z ní činí nejdelší pravý přítok řeky Moravy nad soutokem s Dyjí. Nazývá se podle ní moravský kulturní region Haná, jehož rozloha dalece přesahuje povodí řeky Hané.
Původ názvu
Název řeky Hané byl v minulosti bez jakýchkoliv jazykových dokladů odvozován od přídavného jména hajná, tedy řeka protékající háji. Germanista a literární vědec Ernst Schwarz ještě ve 30. letech 20. století odvozoval označení řeky od slovanských slov "ganu" či "goniti" (hon a honiti), ovšem nevylučoval již předslovanský původ tohoto hydronyma. V roce 1961 již Schwarz odvozoval název řeky od germánského výrazu gana ve významu bohatý, hojný. Václav Polák v roce 1942 spojoval označení Hané s předindoevropským slovem gana, kterému přikládal význam řečiště či bystřina a poukazoval na keltský původ tohoto slova. Předslovanský původ výrazu Haná pak připouštěl i jazykovědec Vladimír Šmilauer. Etymologie tohoto slova tak dosud není přesvědčivě uzavřena.[1]
Průběh toku
Zdrojnicemi Hané jsou říčky Malá Haná a Velká Haná, které pramení na Drahanské vrchovině. Jejich soutokem v obci Dědice (část Vyškova) vzniká tok nazvaný Haná. Teče zhruba východním směrem v rozšiřujícím se údolí a posléze v rovině. Do řeky Moravy se vlévá zprava na území vesnice Postoupky na severozápadním okraji Kroměříže.
Přítoky
- zleva – Marchanice, Pustiměřský potok, Brodečka, Žlebůvka, Hraniční potok, Tvorovický potok, Rybniční potok
- zprava – Roštěnický potok, Topolanský potok, Lukový potok, Pruský potok, Medlovický potok, Rumza, Švábenický potok, Tištinka, Mořický potok, Pavlůvka, Hlavnice, Vlčidolka
Sídla na toku
Dědice, Vyškov (město), Křečkovice, Topolany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Chvalkovice na Hané, Dřevnovice, Nezamyslice, Mořice, Němčice nad Hanou, Vrchoslavice, Měrovice nad Hanou, Křenovice, Kojetín (okrajově), Bezměrov
Vodní režim
Hlásný profil:[2]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Vyškov | 32,40 | 104,68 km² | 0,44 m³/s | 40,0 m³/s |
Mlýny
- Fricův mlýn – Dědice, Vyškov
Odkazy
Reference
- ↑ ROUBIC, Antonín. Nejstarší zprávy o Hané. Studie Muzea Kroměřížska. 1993, roč. 1992-1993, s. 12–15.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Vyškov [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-16.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haná na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Haná ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Haná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vyškov – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Netupa, Licence: CC BY-SA 3.0
řeka Haná, povodně, těsně před soutokem s Moravou