Hančí Baarová

Hančí Baarová
Rodné jménoAnna Baar
Narození16. června 1910
Klenčí pod Čerchovem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. května 1947 (ve věku 36 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka
Nábož. vyznáníkatolicismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hančí Baarová, křtěná Anna, provdaná Šafránková[1][2][p 1] – 18. května 1947, Praha) byla česká spisovatelka, autorka regionalisticky zabarvených milostných příběhů.

Životopis

Narodila se v rodině rolníka v Klenčí Martina Baara a jeho manželky Marie Hostreiterové,[2] byla nejstarší ze čtyř sourozenců.[3] Dne 2. června 1941 se v Praze–Smíchově provdala za Bohumila Šafránka (1910–??).[1]

Debutovala v sešitových edicích. Knižně vydala např. Chodskou romanci (1941) a Na sluneční straně (1943). V roce 1948 měla v tisku knížku Malé o velkých, ta však již nevyšla. Do různých sešitových edic přispívala romány i povídkami, kulturněhistorickými a folkoristickými črtami o Chodsku. Zvláště v Dobrém čtení se přitom proplétaly obdobné příspěvky podepsané jejím jménem a jménem H. I. Barow. Zdá se, že šlo o její pseudonym, později užitý též pro jeden western Rozruchu.

Pracovala v Praze jako úřednice.

Okupace a závěr života

Za okupace byla zapojena do odboje, kde pracovala pod třemi krycími jmény. Po zatčení Gestapem byla vězněna nejprve v Terezíně a až do konce války v různých koncentračních táborech.[4]

Zemřela v roce 1947 na otravu plynem, neznámo zda nešťastnou náhodou anebo sebevraždou. [zdroj?!]

Příbuzenský vztah k Jindřichu Šimonu Baarovi

Ve zdrojích se traduje bez bližšího udání, že šlo o neteř spisovatele a kněze Jindřicha Šimona Baara;[5] jinde se ale tento vztah považuje za neprokázaný.[6][p 2] (V rozhovoru z roku 1940, kde o Baarovi hovoří jako o „stryjčku faláři“, je uváděna pouze jako „příbuzná“, nikoliv jako neteř.)

Dílo

Tisk

Ve 40. letech 20. století se její kratší prózy objevovaly v denním tisku.[7][8]

Od března 1946 uveřejňovala v týdeníku Hraničář pod názvem Radostné setkání a dalšími názvy na pokračování své vzpomínky z koncentračního tábora po jeho osvobození Rudou armádou.[9]

Knižní vydání

  • Chodská romance (1941)
  • Na sluneční straně (1943)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ České zdroje často uvádějí chybné datum narození 13. 1. 1917 (např. [1]).
  2. ↑ Jindřich Šimon Baar neměl bratra.

Reference

  1. ↑ a b Matrika oddaných, Smíchov, 1940-1943, snímek 76 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Anny Baarové farnost Klenčí pod Čerchovem 26
  3. ↑ Cenzus 1921, Klenčí pod Čerchovem č. 96 [online]. Porta fontium, 1921 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Našim čtenářům. Hraničář. 15. 3. 1946, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ Hančí Baarová vypravuje. Polední list. 4. 2. 1940. Dostupné online. 
  6. ↑ STERNOVÁ, Marie. Vůdčí osobnosti a lokální kultura v regionech ČR. Praha, 2011 [cit. 2019-10-18]. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Czumalo. s. 70. Dostupné online.
  7. ↑ BAAROVÁ, Hančí. Legenda vo žebrácký mošně. Lidové noviny. 31. 8. 1940, s. 2. Dostupné online. 
  8. ↑ BAAROVÁ, Hančí. Nezahojená rána. Polední list/Nedělní odpoledne. 4. 8. 1940, s. 1. Dostupné online. 
  9. ↑ BAAROVÁ, Hančí. Radostné setkání. Hraničář. Březen–květen 1946. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“