Hana Štěpánková
| Hana Štěpánková | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Anna Šedlbauerová |
| Narození | 20. srpna 1890 Maškův mlýn, Chodská Lhota  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. února 1950 (ve věku 59 let) Kdyně  Československo |
| Místo pohřbení | Kdyně, hřbitov u kostela sv. Mikuláše |
| Povolání | učitelka, spisovatelka |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Choť | JUDr. Jaroslav Štěpánek (1885–1950) |
| Rodiče | Augustin Šedlbauer a Marie, roz. Marková |
| Příbuzní | sourozenci: Augustin Šedlbauer, Marie provd. Kokaislová, Anežka provd. Marvalová, Anastázie provd. Kokaislová, Antonín Šedlbauer, Barbora Šedlbauerová. Děti: Miloslav Štěpánek a Jaroslava Štěpánková |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hana Štěpánková, rozená jako Anna Šedlbauerová (20. srpna 1890 Maškův mlýn v Chodské Lhotě[1] – 20. února 1950 Kdyně) byla sběratelka chodského folklóru, lidové poezie a vlastivědná pracovnice. Byla členkou regionálního spolku Psohlavec.
Dílo
.jpg)
Po smrti chodského spisovatele Jindřicha Šimona Baara začala na základě spisovatelovy poslední vůle zpracovávat (společně se svým manželem Jaroslavem) Baarovu literární pozůstalost.[2]
- Hanýžka a Martínek
- Osmačtyřicátníci (druhý díl Chodské trilogie)
- Lůsy (třetí díl Chodské trilogie)
- Na Chodsku od jara do zimy (výbor z knih J. Š. Baara)
- Chodské pověsti
Zároveň vyvíjela bohatou publicistickou činnost především v rámci regionálních periodik, ale i celostátních časopisů (Kdyňská Stráž, Posel od Čerchova, Chodsko, Domažlické noviny, Klatovské listy, Plzeňský kraj, Časopis přátel starožitností, Eva, Lidový deník, Mládí, Národní politika, Národohospodářský věstník, Rozhledy po literatuře, Rozpravy Aventina, Venkov, Zvěstování, Ženský obzor, krajanská Svornost).[3]
- Ke kořenům (Z kroniky rodu) (z úvodu knihy: Je to jen malý obrázek „Z kroniky rodu“, ale věrný a pravdivý, zachycený proto, aby byl památkou a svědkem života v starých mlýnech na samotě, kde radost jednoho člena rodiny byla radostí všech a zármutek, třeba nejmenšího pastevce, zármutkem celé rodiny...) [4]
- Zkazky lidu na Kdyňsku a Domažlicku, 1931 (31 pověstí z Chodska)
- Cestou poznané pravdy [5]
- Setkání (Na paměť stého výročí příchodu Boženy Němcové na Chodsko a dvacátého výročí J. Š. Baara)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Loučim
- ↑ Archivovaná kopie. www.literarky.cz [online]. [cit. 31.1.2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6. 11. 2015.
- ↑ VEJLUPEK, Miroslav. Stopou osudů spisovatelek Kdyňska. Archivovaná kopie. v-art.cz [online]. [cit. 5.11.2020]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5. 11. 2020.
- ↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Ke kořenům [online]. Vyškov: F. Obzina, 1931 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Cestou poznavné pravdy [online]. Domažlice: H. Štěpánková, 1935 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hana Štěpánková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hana Štěpánková
- Reprint Baarovy knihy Pověsti ha pohádky z Chodska uspořádané Hanou Štěpánkovou – online
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Hana Štěpánková