Hana Štěpánková

Hana Štěpánková
Hana Štěpánková
Rodné jméno	Anna Šedlbauerová
Narození	20. srpna 1890; Maškův mlýn, Chodská Lhota; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. února 1950 (ve věku 59 let); Kdyně ; Československo
Místo pohřbení	Kdyně, hřbitov u kostela sv. Mikuláše
Povolání	učitelka, spisovatelka
Nábož. vyznání	římskokatolické
Choť	JUDr. Jaroslav Štěpánek
Rodiče	Augustin Šedlbauer, Marie Marková
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Štěpánková, rozená jako Anna Šedlbauerová (20. srpna 1890 Maškův mlýn v Chodské Lhotě^[1] – 20. února 1950 Kdyně) byla sběratelka chodského folklóru, lidové poezie a vlastivědná pracovnice. Byla členkou regionálního spolku Psohlavec.

Životopis

Narodila se v rodině mlynáře Augustina Šedlbauera a Marie roz. Markové. Její sourozenci byli: Augustin, Marie Kokaislová, Anežka Marvalová, Anastázie Kokaislová, Antonín a Barbora. S manželem JUDr. Jaroslavem Štěpánkem (1885–1950) měli dvě děti Miloslava a Jaroslavu.

Po smrti chodského spisovatele Jindřicha Šimona Baara začala na základě spisovatelovy poslední vůle zpracovávat (společně se svým manželem) Baarovu literární pozůstalost.^[2]

Hanýžka a Martínek
Osmačtyřicátníci (druhý díl Chodské trilogie)
Lůsy (třetí díl Chodské trilogie)
Na Chodsku od jara do zimy (výbor z knih J. Š. Baara)
Chodské pověsti

Zároveň vyvíjela bohatou publicistickou činnost především v rámci regionálních periodik, ale i celostátních časopisů (Kdyňská Stráž, Posel od Čerchova, Chodsko, Domažlické noviny, Klatovské listy, Plzeňský kraj, Časopis přátel starožitností, Eva, Lidový deník, Mládí, Národní politika, Národohospodářský věstník, Rozhledy po literatuře, Rozpravy Aventina, Venkov, Zvěstování, Ženský obzor, krajanská Svornost).^[3]

Dílo výběr

Ke kořenům (Z kroniky rodu) (z úvodu knihy: Je to jen malý obrázek „Z kroniky rodu“, ale věrný a pravdivý, zachycený proto, aby byl památkou a svědkem života v starých mlýnech na samotě, kde radost jednoho člena rodiny byla radostí všech a zármutek, třeba nejmenšího pastevce, zármutkem celé rodiny...)^[4]
Zkazky lidu na Kdyňsku a Domažlicku, 1931 (31 pověstí z Chodska)
Cestou poznané pravdy^[5]
Božena Němcová v Novém Bydžově. O pobytu Boženy Němcové v Novém Bydžově. Ze Kdyně do Bydžova a za Boženou Němcovou – Josef Lelek a Hana Štěpánková
Setkání (Na paměť stého výročí příchodu Boženy Němcové na Chodsko a dvacátého výročí J. Š. Baara)

Odkazy

Reference

↑ Loučim 27 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.literarky.cz [online]. [cit. 31.1.2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6. 11. 2015.
↑ VEJLUPEK, Miroslav. Stopou osudů spisovatelek Kdyňska. Archivovaná kopie. v-art.cz [online]. [cit. 5.11.2020]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5. 11. 2020.
↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Ke kořenům [online]. Vyškov: F. Obzina, 1931 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Cestou poznavné pravdy [online]. Domažlice: H. Štěpánková, 1935 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.

Literatura

Smrt Hany Štěpánkové – Albert Pražák. Praha: Svoboda, 1950

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hana Štěpánková na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hana Štěpánková
Reprint Baarovy knihy Pověsti ha pohádky z Chodska uspořádané Hanou Štěpánkovou – online

[matrika-1] Loučim 27 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.

[sběr-2] Archivovaná kopie. www.literarky.cz [online]. [cit. 31.1.2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6. 11. 2015.

[publikace-3] VEJLUPEK, Miroslav. Stopou osudů spisovatelek Kdyňska. Archivovaná kopie. v-art.cz [online]. [cit. 5.11.2020]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5. 11. 2020.

[4] ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Ke kořenům [online]. Vyškov: F. Obzina, 1931 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.

[5] ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Cestou poznavné pravdy [online]. Domažlice: H. Štěpánková, 1935 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály