Hana Autengruberová-Jedličková
Hana Autengruberová | |
---|---|
Rodné jméno | Hana Jedličková |
Narození | 22. dubna 1888 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. února 1970 (ve věku 81 let) |
Místo pohřbení | hřbitov v Pacově |
Národnost | česká |
Povolání | malířka |
Rodiče | Bedřich Jedlička, Johanna Jedličková-Danešová |
Manžel(ka) | Jan Autengruber |
Děti | Jana |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Hana Autengruberová–Jedličková křtěná Johanna Paula Barbora (22. dubna 1888 Praha[1] – 18. února 1970) byla česká malířka, grafička a ilustrátorka.[2]
Život
Otec Hany byl JUDr. Bedřich Jedlička (15. 10. 1857 Hoříněves) z Prahy, matka Johanna Jedličková-Danešová z Malešova (7. 12. 1864), vzali se 4. 6. 1887. Měla dva mladší bratry JUDr. Bedřicha Jedličku (28. 12. 1891) a Vladimíra Jedličku (23. 9. 1896).
Po absolvování vyšší dívčí školy studovala v letech 1904–1909 na Umělecko-průmyslové škole v Praze ve třídě všeobecného a ornamentálního kreslení. Současně chodila na hodiny kresby k Janu Benešovi. Pro její umělecký vývoj byl zásadní odchod do Mnichova, kde do roku 1911 navštěvovala soukromé malířské učiliště Heinricha Knirra.[3] Ve výuce byl kladen důraz na využití výrazových možností barvy, což je patrné na jejích raných obrazech, například Zátiší s porcelánovým králíkem a opicí (kolem roku 1915) nebo Čtenář 1913). Práci s barvou a světlem pak rozvinula na akvarelech vzniklých během několika studijních cest do Itálie v letech 1906 až 1913. Pro zachycení přírody často používala kresby tužkou, v nichž dokázala spojit optickou zkušenost s jejím odrazem v lidské mysli. Zaujala především jako citlivá krajinářka, ale měla mimořádný smysl i pro figurální a žánrové motivy. Byla výborná portrétistka, často kreslila svou dceru během dětství i dospívání. Těsně před první světovou válkou vytvořila cyklus kreseb i obrazů ze sázavských skláren, jejichž námětem byli sklářští mistři a dělníci při práci v huti.
V roce 1917 pomáhala založit výtvarný odbor Ústředního spolku českých žen (později přejmenovaného na Kruh výtvarných umělkyň). Zúčastnila se jeho první výstavy v Obecním domě v Praze i dalších akcí pořádaných doma i v zahraničí.[4] Členkou Kruhu zůstala až do jeho nucené likvidace v roce 1951.[3]
V červnu 1919 se provdala za malíře Jana Autengrubera, v březnu 1920 se jim narodila dcera Jana (1920–2016). O čtyři měsíce později zemřel Jan Autengruber na zápal plic po prodělané španělské chřipce.[3]
V následujících letech se Jana Autengruberová–Jedličková z ekonomických a praktických důvodů se věnovala hlavně plenérové kresbě tužkou nebo perem, akvarelu a příležitostně litografii. Námětem jejích drobných prací na papíře jsou domácí motivy, městské scenérie ( cyklus Zmizelá Praha) a především česká krajina a historická místa. Pro zajištění existence dávala soukromé hodiny kresby a na objednávku vyráběla různé předměty užitého umění (stínidla, koše na noviny, malé oltáře). Věnovala se také užité grafice (ex libris) a knižní ilustraci.
V padesátých letech výtvarně spolupracovala s nakladatelstvím Orbis, které vytisklo její Vánoční omalovánky a sérii pohlednic města Pacova. V roce 1962 vytvořila ilustrace pro osvětovou knihu o zelenině vydanou Státním zdravotnickým nakladatelstvím.[3] V rámci volné tvorby vznikly temperové a olejové obrazy s květinami, ovocem a zeleninou.
V Praze II bydlela na adrese Palackého 5. Hana Autengruberová-Jedličková zemřela v nemocnici Pod Petřínem v Praze dne 18. února 1970. Pohřbena je společně se svým manželem na hřbitově v Pacově.
V září 2016 byla v na zámku Pacově uspořádána první souborná výstava díla Hany Autengruberové-Jedličkové. Ve sbírkách městského muzea Antonína Sovy se nachází podstatná část malířčina díla i archivních materiálů.[4]
Dílo
Výstavy
- Praha: Obecní dům, 1939
- Praha: Galerie Hollar, 1941
- Praha: Pavilon umělecké skupiny Myslbek, 1946
- Rio de Janeiro: 1947
- Olomouc: Dům umění, 1948
- Praha: Dům výtvarného umění, 1951
- Pacov: Městské muzeum Antonína Sovy, 2016
Práce na papíře (výběr)
- Uhelný trh – Zmizelá Praha (kolem 1910) 27 cm × 19,5 cm - tuš, barevné tužky, papír [5]
- Studie stromů: 21 cm × 15 cm
- Potrhaná oblaka: 22 cm × 16,5 cm
- Žižkova stezka u Jihlávky: 26,5 cm × 21,5 cm
- Vesnice soumrak: 25 cm × 20,5 cm
- Stromy: 26,5 cm × 20 cm
- Horská vesnice: 25 cm × 20,5 cm
- Kraj lesa: 26 cm × 20,5 cm
- Pradleny: uhel, 62,9 cm × 45 cm, 1950
- Kašovice: tužka, 20,9 cm × 29,6 cm
- Lípa: tužka
Obrazy (výběr)
- Čtenář (bratr Bedřich), (kolem 1913) olej 21,2 × 16,5 cm
- Záliv (1913), olej 40 ×49,5 cm
- Kavalírova sklárna (1913) olej 64 ×48 cm
- Zátiší se zeleninou (1914) olej 47 ×63 cm
- Lesní cesta (20. léta) olej 21,2 × 26 cm
- Kytice: Žluté růže olej, 1939
- Zeleninové zátiší (50. léta) tempera 48 × 64 cm
Ilustrace
- Zviřátka a děti: obrázky ze života dětí a zvířat, se stručným textem dětských projevů – Autengruberová-Jedličková. 1925
- Oddané srdiečka – napísala Hana Gregorová; obrázky kreslila Autengruberová-Jedličková Hana. Bratislava: Viktor Sekey, 1926
Jiné
- Seznam prací [výstavy] Zdenky Burghauserové: Svaz českého díla - červenec 1944 – instalační spolupráce Hana Autengruberová. Praha: Svaz českého díla, 1944
Odkazy
Reference
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-11-05]. Matriční záznam o narození a křtu Dostupné online.
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 428.
- ↑ a b c d Hana Autengruberová-Jedličková 1888-1970. Text Martina Pachmanová. 1. vyd. Pacov: Městské muteum Antonína Sovy, 2016. S. 93–102.
- ↑ a b Hana Autengruberová-Jedličková (1888–1970) | Zámek Pacov - regionální kulturní a společenské centrum. www.zamekpacov.cz [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-21.
- ↑ O, K.-A.-V.-K.-A. knižní a výtvarná kultura s r. Autengruberová-Jedličková Hana | Knihkupectví a umělecká galerie KAVKA. www.kavkabook.cz [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné online.
Literatura
- 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997 (I. A - Č), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2016 Hana Autengruberová-Jedličková: 1888–1970 – text Martina Pachmanová; překlad Joanne P. C. Domin. Pacov: Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově, 2016
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hana Autengruberová-Jedličková
- Hana Autengruberová v informačním systému abART
- Soupis pražského obyvatelstva: Bedřich Jedlička
- Právnická fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity: Bedřich Jedlička
- Právnická fakulta Univerzity Karlovy: Bedřich Jedlička
- Práce na papíře 1–8
- Práce na papíře 9–11
- Obrazy 6; výstava v Obecním domě
- Zvířátka a děti
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Autengruber, Hana Autengruberová-Jedličková - hrob, hřbitov v Pacově