Hana Frejková

Hana Frejková
Hana Frejková
Rodné jméno	Hannah Elizabeth[1]
Narození	17. ledna 1945 (79 let) Londýn Velká Británie
Alma mater	JAMU
Děti	Josefína Borecká[1] Marianna Borecká[1]
Rodiče	Ludvík Frejka Alžběta Frejková
Oficiální web	hanafrejkova.cz
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Frejková, rozená Hannah Elizabeth^[1], (* 17. ledna 1945 Londýn, Spojené království) je česká herečka, zpěvačka a spisovatelka.

Pochází z umělecké rodiny. Narodila se v Londýně, kde byli její rodiče v emigraci. Její otec, židovský Němec Ludvík Frejka (vlastním jménem Ludwig Freund) z Liberce, byl členem Komunistické strany Československa. Matka, herečka Alžběta Frejková, rozená Elisabeth Henke-Warnholtz,^[1][2] pocházela z bohaté německé obchodnické rodiny v Hamburku a vystupovala v německých divadlech. V roce 1938 opustili Československo a žili ve Velké Británii, kde se zapojili do protinacistického odboje.^[2]

Po skončení druhé světové války se rodina vrátila do Československa, otec si počeštil jméno na Ludvík Frejka a dál pracoval pro komunistickou stranu. V roce 1952 byl ve vykonstruovaném soudním procesu se Slánským odsouzen k trestu smrti a byl popraven. Hana s matkou se pak odstěhovaly z Prahy.^[3] Hana vystudovala gymnázium v Jablonci nad Nisou a díky uvolněné atmosféře šedesátých let se jí podařilo i přes špatný kádrový profil nastoupit na vysokou školu.^[1] V roce 1967 absolvovala herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V roce 1971 vystudovala činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.^[4]

Profesionální hereckou kariéru začala Frejková v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech (1967–1970). Následně strávila dvě sezóny v pražském divadle Maringotka a poté našla delší angažmá v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně (1974–1986). Od roku 1986 se stala nezávislou herečkou a začala hostovat v různých pražských divadlech a podílet se na filmových a televizních projektech.^[3]

Ve filmu našla Frejková uplatnění až potom, co se natrvalo usadila v Praze. Její filmografie sice není příliš rozsáhlá, ale obsahuje několik zajímavých titulů. Poprvé se objevila ve dvou filmech, které se zabývaly nedávnou historií, Vracenky (1990) a Jen o rodinných záležitostech (1990). Později hrála také v podobně zaměřeném filmu Zapomenuté světlo (1996) a objevila se v několika televizních i filmových pohádkách. V komedii Snowboarďáci (2004) si zahrála uklízečku. Protože ovládá anglický i německý jazyk, našla uplatnění i v zahraničních produkcích. Zahrála si například v životopisném filmu Hitler: vzestup zla (2003)^[3] a objevila se v amerických muzikálech Jeptišky I a Jeptišky II.^[5] Spolupracovala také s angloamerickými divadelními skupinami v Praze, například v inscenaci Enola k výročí ukončení 2. světové války nebo v představení Just another blasted love song.^[5] Kromě své herecké kariéry se jako interpretka židovských písní Frejková od roku 1996 věnuje zpřístupňování židovské kultury. Od roku 2009 vystupuje doma i v zahraničí s klarinetistou Milanem Potočkem a akordeonistou Slávkem Brabcem v hudebním uskupení Jidiš VE TŘECH a často s nimi hostuje také dcera Frejkové Marianna Borecká.^[5]

V roce 2007 vyšla její autobiografická kniha Divný kořeny, ve které se otevřeně vypráví o svém vlastním mládí a hereckých začátcích včetně zkušeností s drogami a alkoholem. Hlavně ale píše o nevšedních osudech svých rodičů a pohnutí poválečné doby. Tato knížka je označována jako jedna z nejlepších prací daného žánru v poslední době. V roce 2017 knihu autorka načetla jako audioknihu.^[5]

Za inscenaci Invisible I. / Hannah a film Hannah – obyčejnej život získala v září 2021 ocenění Osobnost roku.^[5]

S manželem má dvě dcery, Josefínu, která vystudovala fakultu sociálních věd, sociologii, ale věnuje se filmu, a Mariannu, která vystudovala molekulární biologii, vývojovou biologii.^[1][6]

• Bakaláři 98 (1998) – díl Přehmat (epizodní role)
• La Cittadela (2003) – sestra Loydová
• 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (2005) – povídka Synáček – Květuška (epizodní role)
• To nevymyslíš! (2006) – nevěsta
• Vyprávěj (2009) – sousedka Pelikánová
• Policajti z centra (2012) – Ananasova teta (epizodní role)
• Pohřešovaný (2012) – díl Odpovědi – Hausfrau (epizodní role) – v českém dabingu ji namluvila Zuzana Skalická^[7]
• Reportéři a ti druzí (2013) – babička Mariky
• Případy 1. oddělení (2014) – matka Zábranského (epizodní role)
• Život a doba soudce A. K. (2014) – díl Válka pokračuje – Věra Paulusová, matka Radka Pauluse (epizodní role)

• Vracenky (1990) – teta Božena
• Jen o rodinných záležitostech (1990) – Loukotkova manželka
• Nebe, peklo, ráj (1991) – ?
• Císařovy nové šaty (1994) – žena u soudu
• Mutters Courage (1995) – Martha
• Růženo! (1995) – matka Růženy
• Zapomenuté světlo (1996) – Novačka
• Nevěsta pro Paddyho (1999) – kmotra
• Nevěsta za misku fazolí (1999) – kmotra
• Vzkříšení (2001) – Bukovna
• Hitler: vzestup zla (2003) – Frieda
• Snowboarďáci (2005) – uklízečka
• Within (2005) – stará žena
• Umění milovat (2005) – Irma
• Křišťálek meč (2007) – žena na tržišti
• Colette (2013) – stará židovka
• Poslední cyklista (2014) – příbuzná z Vídně
• Hannah - obyčejnej život (2020) – filmová verze inscenace Hannah / Invisible I. spolku Tantehorse^[8]

• 1987 – TV seriál Proti větru – Lulu Pinkus (Jenny)^[9]
• 1991 – TV film Mám strach^[10]

• Modche a Rezi
• Tajbele
• Městské divadlo v Mostě
  • 1962 – Svatba sňatkového podvodníka (Pionýrka)^[11]
  • 1962 – Konfrontace (pracovnice soudu)^[12]
  • 1963 – Synkopy pro trumpetu (Zoja) – vystupovala v alternaci s Marcelou Chamrovou^[13]
  • 1963 – Zpívající Benátky (sedmé dítě)^[14]
  • 1963 – Ze života hmyzu (larvička Lumka / pátá jepice)^[15]
• JAMU Činoherní studio Brno
  • 1965 – Krysař (Elsbeth)^[16]
  • 1966 – Strakatý máslo (Grešličková / Franta / řezník)^[17]
  • 1966 – Rundo Mundi (demonstrantka)^[18]
  • 1966 – Léto sedmnácté panenky (Emma Leechová)^[19]
  • 1967 – Antigona (Antigona / Eurydike) – vystupovala v alternaci s Evou Jelínkovou^[20]
  • 1967 – Kurando a Špandolíno aneb spolek vrahů ze Švábského pomezí též Věnceslav a Adleta jinak loupežné přepadení hradu Šlakenvaldu (vrah)^[21]
  • 1967 – Viktor aneb dítka u moci (Ester)^[22]
• Divadlo Vítězslava Nezvala Karlovy Vary
  • 1967 – Tma je má naděje (Gloria)^[23]
  • 1967 – Útěk (Tvářička v pokladně)^[24]
  • 1968 – Léto a dým (Gonzalesová)^[25]
  • 1968 – S láskou nejsou žádné žerty (Růženka)^[26]
  • 1968 – Vystěhovalec z Brisbane (Anna)^[27]
  • 1968 – Dáma a skřítek (Isabella)^[28]
  • 1968 – Jan Hus (Háta)^[29]
  • 1968 – Drahomíra (Radmila)^[30]
  • 1968 – Těžká Barbora (2. dítě)^[31]
  • 1969 – Kartouza Parmská (Kartouzka)^[32]
  • 1969 – Paní Bovaryová (jeptiška)^[33]
  • 1969 – Dobývání princezny Turandot (Prina, mladá otrokyně)^[34]
  • 1969 – Kouzlo domova (slečna Denisa, manikýrka)^[35]
  • 1970 – Všechno je v zahradě (Cynthia)^[36]
  • 1970 – Nebe na zemi (Foxtrotový přelud)^[37]
  • 1970 – Divotvorný klobouk (Bětulinka, neteř hostinského Barnabáše)^[38]
• Maringotka (Divadlo Maringotka) Praha
  • 1970 – Jessie a její sestra (Gerda, komorná Jessie)^[39]
  • 1971 – Pan Leonida proti reakci (Safta, služebná pana Leonidy a Emifity, řečené Micík) – vystupovala v alternaci s Blaženou Kramešovou^[40]
  • 1971 – Noc vrahů (Cuca)^[41]
• Maringotka
  • 1971 – Kdo je vinen? (Anna Jakimovna)^[42]
• Státní divadelní studio (Divadlo-klub Maringotka) Praha
  • 1972 – Cikáni (Lea) – vystupovala v alternaci s Blaženou Kramešovou^[43]
  • 1972 – Niobé a její děti^[44]
• Divadlo S. K. Neumanna Praha
  • 1974 – Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (Mančinka, děvečka)^[45]
• Divadlo J. Průchy Kladno a Mladá Boleslav (Divadlo Jaroslava Průchy)
  • 1974 – Vojnarka (Bětka, děvečka) – vystupovala v alternaci s Evou Parmovou^[46]
  • 1975 – Než se zvedla opona (Kristýna Martonová)^[47]
  • 1975 – Valentin a Valentina (Máša / Káťa) – v roli Máši vystupovala v alternaci s Milenou Kleinerovou a v roli Káťi s Milenou Svobodovou^[48]
  • 1976 – Siréna (Emča)^[49]
  • 1976 – Poprask na laguně (Checca)^[50]
  • 1976 – Tanec seržanta Musgrava (Annie)^[51]
  • 1977 – Hlava XXII (Luciana)^[52]
  • 1977 – Kdo hledá, najde aneb Ženitba Balzaminova (Obrazy z moskevského života) (Chimka)^[53]
  • 1977 – Diplomat (Marcella)^[54]
  • 1977 – Maryša (Rozsívalka, nádenice)^[55]
  • 1978 – Jak se vám líbí (Audrey)^[56]
  • 1980 – Letní hosté (Kalerie)^[57]
  • 1981 – Polly (Šlampna)^[58]
  • 1981 – Orestéia (Sbor / Elektra / Lítice)^[59]
  • 1981 – Muž a džentlmen (Assunta)^[60]
• Divadlo J. Průchy Kladno a Mladá Boleslav (Divadlo Mladá Boleslav)
  • 1974 – Strýčkův sen (Praskovja Iljinična)^[61]
  • 1975 – Bílá nemoc (Anetta, dcera Maršála)^[62]
  • 1975 – Zkrocení zlé ženy (modistka / jedna z hostů a sluhů Petruchiových)^[63]
• Divadlo J. Průchy Kladno a Mladá Boleslav (Divadelní klub Kladno)
  • 1974 – Pension pro svobodné pány^[64]
  • 1976 – A to je láska (Růženka)^[65]
  • 1979 – Charleyho teta (Amy Spentiguová)^[66]
• Divadlo J. Průchy a Mladá Boleslav (Malá scéna Městského divadla Mladá Boleslav)
  • 1976 – Loni v létě (Valentina)^[67]
  • 1977 – Beraniciáda (Berany berany duc) (teta Majdaléna)^[68]
• Divadlo J. Průchy Kladno a Mladá Boleslav
  • 1978 – Dům Bernardy Alby (Adéla)^[69]
  • 1979 – Kocour Matěj (herečka)^[70]
  • 1979 – Den, kdy unesli papeže (Miriam, dcera taxikáře Samuela Leibowitze a jeho ženy Sary)^[71]
  • 1980 – Rýnská promenáda (Marta)^[72]
  • 1980 – Ze života hmyzu (Lumek / Lumkova larvička)^[73]
  • 1983 – Generální zázrak (Emka Horká)^[74]
  • 1983 – Sůl nad zlato (královna lesa)^[75]
  • 1984 – Jak je důležité míti Filipa (slečna Prismová) – vystupovala v alternaci s Janou Gýrovou^[76]
  • 1985 – Balada o poručíkovi a Marjutce (jedenačtyřicátý) (Ona)^[77]
  • 1985 – Životopis mého strýce (neteř Aurelie)^[78]
• Volné spojení režisérů (Delta)
  • 1988 – Ó, velký Buddho, pomoz jim! (Bečka)^[79]
• Volné spojení režisérů (Francouzská zahrada Černínského paláce Praha)
  • 1990 – Sen noci svatojánské (Poříz)^[80]
• Exposure Theatre (Divadlo Komedie Praha)
  • 1995 – Enola (Enola)^[81]
• LAMPA Film a divadlo (Dejvické divadlo Praha)
  • 1996 – Jídelna (Agent / Matka / Carolyn / Sandra)^[82]
• Exposure Theatre (Studio Labyrint Praha)
  • 1996 – Jenom další zatracená milostná píseň - Just Another Blasted Love Song (paní Fisherová)^[83]
• Divadlo Příbram (Velká scéna Divadla Příbram)
  • 1998–2002 – Jeptišky (Sestra Mary Regina)^[84]
  • 2000 – A znovu ... Jeptišky 2 (Sestra Mary Regina)^[85]
• Divadlo Viola Praha
  • 1998 – Svícen v poušti^[86]
• Divadlo v Dlouhé Praha
  • 2006–2011 – Maškaráda čili Fantom opery (Paní Plížová)^[87]
• Lyra Pragensis (Divadlo Inspirace) Praha
  • 2007 – Klub ztracený talentů (zpívá a tančí)^[88]
• Sdružení Skleněná louka (Skleněná louka) Brno
  • 2009 – Divný kořeny^[89]
• Divadlo v Řeznické Praha
  • 2010 – Jidiš ve třech
• Divadlo U Valšů Praha
  • 2010 – Chytrák Sam a hlupák Gimpl – vystupovala v alternaci s Ludmilou Molínovou^[90]
• Sektor pro hosty Praha
  • 2014 – Franz KafKABARET (Pepina čili Josefína)^[91]
• Divadlo Na prádle Praha
  • Ať žije život! Aneb klub ztracených talentů
• Tantehorse v Paláci Akropolis Praha
  • Hannah / Invisible I.^[92]

• Ústřední loutkové divadlo (Divadlo Loutka) Praha
  • 1978 – Pan Johanes^[93]

• 2000 – Prager Tandelmarkt
• 2007 – Dire-gelt
• 2013 – Jidiš VE TŘECH
• 2017 – Audiokniha Divný kořeny, interpretováno autorkou

• 2007 – Divný kořeny, nakl. TORST
  • interpretováno autorkou jako Četba na pokračování v Českém rozhlasu 3 Vltava od 18. 2.–29. 2. 2008
• 2009 – Poslední Klémova uklízečka psáno pro rozhlas
  • V cyklu Moderní povídka interpretováno autorkou 20. 11. 2009 na Vltavě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hana Frejková na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Hana Frejková ve Filmovém přehledu
• Hana Frejková ve Filmové databázi
• Hana Frejková v Česko-Slovenské filmové databázi
• Hana Frejková na Kinoboxu
• Hana Frejková v Internet Movie Database (anglicky)
• Hana Frejková na SerialZone.cz
• IDU – Databáze Divadelního ústavu
• Hana Frejková na i-divadlo.cz