Hana Gregorová (spisovatelka)

Hana Gregorová
Narození	30. ledna 1885 Martin Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. prosince 1958 (ve věku 73 let) Praha Československo Československo
Povolání	spisovatelka, editorka, redaktorka a novinářka
Národnost	slovenská
Témata	Slovenská literatura, překlady z maďarštiny a feminismus
Manžel(ka)	Jozef Gregor-Tajovský
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Gregorová (30. ledna 1885, Martin, Rakousko-Uhersko – 11. prosince 1958, Praha) byla slovenská spisovatelka, redaktorka, osvětová pracovnice a obhájkyně emancipačních snah žen.

Životopis

Mládí

Hana rozená Liglová se narodila v rodině barvíře, jako druhá nejmladší ze sedmi sourozenců. Na základní školu chodila ve svém rodišti. V patnácti letech jí zemřel otec a Hana pomáhala mamince v domácnosti i s živností. Byla to nadaná dívka a ráda četla knihy. Dívky té doby viděly svoji budoucnost v „dobrém“ sňatku, a to bylo také přání matky. Ale učitelé Haně radili, aby pokračovala ve studiu na Učitelském ústavu, matka to nedovolila. Teprve po svatbě se Hana začala vzdělávat sama.^[1]

S Jozefem Gregorem, bankovním úředníkem se seznámila na zkoušce ochotnického divadla. Byl již známý spisovatel a Haně se líbilo, že ji doporučil zajímavou literaturu. Hana byla členkou Slovenského „zpěvokolu“ v Martině (1903–1913) a jako ochotnická herečka ztvárnila řadu divadelních rolí. Hrála i pod režijním vedením Jozefa Gregora-Tajovského. Písemně Hanu požádal o ruku. Ona mu také písemně odpověděla, souhlasila. Netajila se však tím, že si ho vezme i proto, že je spisovatel.

Rovnoprávnost v manželství

V roce 1907 se provdala a žili s manželem v rumunském Nadlaku, kde Tajovský pracoval v Lidové bance. Hana hrála divadlo, působila ve spolku Kruh, sbírala místní výšivky. Manželé se přestěhovali do Prešova, města, které bylo v té době více maďarské než slovenské. Hana se rozhodla „propagovat“ slovenskou literaturu, rozdávala slovenské knihy Ve své domácnosti pořádala literárně-kulturní besedy, kde se setkávali literáti, studenti a přátelé. Pokračovala ve shromažďování výšivek pro martinské a pražské muzeum.

V roce 1912 se manželé vrátili do Martina. Soužití introvertního Jozefa a společenské Hany způsobovalo složité situace v jejich společném životě. Hana odešla do Prahy, ale na naléhání manžela se vrátila zpět do Martina. Věnovala se přednáškové činnosti. Svými přednáškami a svou prvotinou Ženy se vyjadřovala k otázkám zrovnoprávnění a emancipace žen v Čechách i na Slovensku. Zpočátku její myšlenky nebyly intelektuálními kruhy na Slovensku přijaty, spíše pobuřovaly.^[1][2] Pokračovala v přednáškách v Plzni a Praze, s mnohými osobnostmi českého kulturního a veřejného života si vytvořila celoživotní přátelství.

V roce 1915 Tajovský narukoval do rakousko-uherské armády, Hana zůstala v Martině a v roce 1916 se jí v Budapešti narodila dcera Dagmar. Prožívala válku osamělá se zdravotními a existenčními problémy. Po skončení války pracovala v redakci deníku Slovenský východ v Košicích (1918-1919), přijala práci jako referentka pro Slovensko na „Ministerstvu školství a národní osvěty“ v Praze. Po návratu Tajovského se přestěhovali v roce 1920 do Bratislavy.^[1][3]

Kulturní a společenský život v Bratislavě

V 20. letech stáli s manželem u zrodu Literárního odboru Umělecké besedy slovenské, Hana se stala předsedkyní. Současně byla redaktorkou Slovenského východu. Udržovala kontakty s osobnostmi českého kulturního a uměleckého života, organizovala společenský život a literární salony, kterých se účastnili významní čeští, slovenští i zahraniční spisovatelé a osobnosti veřejného a politického života (Vlado Clementis, Laco Novomeský, Otokar Fischer atd.). Podporovala mladé umělce, jejich dům byl v letech 1920-1940 centem setkávání mladé slovenské umělecké generace.^[2]

Praha

Po smrti manžela se přestěhovala k dceři do Prahy. V době 2. světové války pracovala v protifašistickém odboji. Po osvobození pracovala v ženském a mírovém hnutí. Stala se čestnou předsedkyní „Svazu slovenských žen“, byla členkou „Společnosti pro hospodářství a kulturní styky se Sovětským svazem“, především díky kladnému vztahu k ruské literatuře. Pracovala na Memoárech a životopise Jozefa Gregora –Tajovského. Zemřela ve věku 73 let v Praze. Je pochována ve slovenském Tajově, společně se svým manželem.

Literární tvorba

Psala prózu pro dospělé, věnovala se i tvorbě pro děti. Její prvotinou byl překlad románu Dáždnik sv. Petra (Kálmán Mikszáth). Ve své první sbírce krátkých próz Ženy se kriticky vyjadřovala k otázkám rovnoprávnosti a postavení ženy ve společnosti; právu na rozvoj ženské osobnosti a možnost vzdělávání.

Ve sbírkách novel Môj svet, Pokorní ľudia a Zo srdca ještě kritičtěji zobrazovala dobové společenské rozpory. Maloměšťáctví, složité otázky 30. let na Slovensku, spojené s hospodářskou a politickou situací, jsou zobrazeny v románech Vlny duše a Čas nezastavíš. Hana Gregorová se zabývala osudy slovenských žen všech společenských vrstev, jejich rozčarováním v lásce i v manželství, a především nespravedlivým postavením žen v první třetině 20. století. Psala také cestopisné črty (Svet je tak krásny), v knize Slovenka pri krbe a knihe se snažila zobrazit pohnuté osudy slovenských žen, především ve štúrovském období.

Posmrtně vyšel výběr z jejích krátkých próz Trpké údely a Spomienky. Objevují se zde vzpomínky na starý Martin a Liglův dům. Vzpomínala na osobnosti, jako byli Vladimír Hurban nebo jeho otec S. H. Vajanský, malíř Milan T. Mitrovský, Anna Ivanková, Tatiana Štefanovičová atd. Také manželství s Tajovským, krize a návraty dvou velmi rozdílných osobností, je zde popsáno. Z českých osobností připomněla Františku Plamínkovou, Mílu Sísovou, Marii Majerovou, Annu Ziegloserovou, Alberta Pražáka, Otakara Březinu, F. X. Šaldu.^[4][5]

Velkou pozornost věnovala dětem a jejich rozvoji. I v pohádkách neměla ráda falešnou sentimentalitu, vyzdvihovala humanitu a lásku. Byla známá jako „teta Hana“ ve vysílání československého rozhlasu.

Tvorba pro dospělé

• 1912 – Ženy, sbírka krátkých próz
• 1920 – Môj svet, kniha novel
• 1924 – Pokorní ľudia, kniha novel
• 1929 – Slovenka pri krbe a knihe
• 1930 – Zo srdca, kniha novel
• 1933 – Vlny duše, román
• 1935 – Svet je tak krásny, cestopisné črty
• 1938 – Čas nezastavíš, román
• 1945 – Radosť bez tône a slzy vekov
• 1946 – Ženy-matky za svetový mier, brožura
• 1949 – Cudzím dvorom, výběr z novel
• 1958 – Trpké údely, výběr z novel
• Spomienky (rukopis, knižně vyšly až po úpravě a zredigování její dcerou v roce 1979)

Tvorba pro děti

• 1922 – O Zorke, co každému svítila
• 1922 – Kytka
• 1926 – Oddané srdiečka
• 1931 – Rozprávočky z rádia
• 1933 – Pavko v Prahe

Vydáno v Čechách a na Moravě

• Kapitánka – in: 1000 nejkrásnějších novel č. 87; přeložil František Frýdecký. Praha: J. R. Vilímek, 1915
• Úvod do slovenské mluvnice; Bratom Čechom – Hviezdoslav. Štastie v nešťastí – Janko Jesenský. Otrok – Ivan Krasko. Rekrúti – Martin Kukučín. Hoj, zem drahá – Martin Rázus. Svetlonos – Hana Gregorová; uspořádal a poznámkami opatřil Jan Konečný. Holešov: František Malota a Jan Konečný, 1919
• O Zorke, čo každému svietila – Praha: s. n., 1922
• Chrobáčky – pre malé i velké deti napísal Jan Karafiát; prepisala Hana Gregorová. Praha: Unie, 1924
• Slovenka pri krbe a knihe – s obálkou Martina Benku. Praha: Leopold Mazáč, 1929
• Zo srdca – Praha: Leopold Mazáč, 1930
• Rozprávočky z radia – Ilustroval K. Hrubý. Praha: Státní nakladatelství, 1931
• Pavko v Prahe – Ilustroval A. Kašpar. Praha: Unie, 1933
• Čas nezastavíš: román – Praha: Melantrich, 1938
• Kouzlo hraček – malovala Božena Vejrychová-Solarová; doprovázejí prosou: Albert Pražák, Hana Gregorová, Karel Chotek, veršem: Josef Hora, František Halas, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Alexandr Bezymenský; přeložil Ladislav Fikar; předmluvu napsal Karel Chotek. Praha: Václav Naňka, 1945
• Československo: Kroje slovácké a slovenské – Bedřich Beneš Buchlovan, Hana Gregorová. Praha: Ministerstvo informací a osvěty, 1947

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hana Gregorová na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hana Gregorová na Wikimedia Commons
• Heslo Hana Gregorová v databázi Albína.
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hana Gregorová (spisovatelka)