Hana Klenková

Hana Klenková
Rodné jméno	Jana Benešová
Narození	8. června 1905 Čakovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. listopadu 1992 (ve věku 87 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Střešovický hřbitov
Povolání	spisovatelka, překladatelka, pedagožka a publicistka
Rodiče	Vojta Beneš otec
Příbuzní	Václav Ladislav Beneš bratr Edvard Beneš strýc Hana Benešová teta Václav Beneš strýc Bohuš Beneš bratranec Jiří Beneš bratranec
oficiální stránka
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Hana Klenková, rozená Jana Benešová (8. červen 1905 Čakovice^[1] – 8. listopad 1992 Praha) byla autorka próz pro mládež i pro dospělé, překladatelka z angličtiny a publicistka.

Biografie

Byla dcerou Vojty Beneše (1878–1951), v té době učitele v Čakovicích a matky Emilie, rozené Řezáčové (1882–??). Otec Hany Klenkové byl bratr československého prezidenta Edvarda a Václava Beneše. Její mladší bratr byl Václav Ladislav Beneš (1910–1972). Dětství prožila v Brandýse nad Labem, roku 1914 odjela s rodiči do USA, kde se otec podílel na organizování protirakouského emigrantského odboje. 1919 se vrátila do vlasti, 1925 maturovala na gymnáziu v Praze. Studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přerušila a absolvovala učitelské zkoušky v Čáslavi. Podnikla cesty do Rakouska, Švýcarska a opět do USA, kde v letech 1927–1928 studovala na Vassar College v Poughkeepsie u New Yorku sociologii a psychologii. Krátce pracovala ve výchovném ústavu v Pensylvánii. Po návratu učila rok v Praze. V roce 1929 se provdala za učitele Ladislava Klenku, který se 1932 stal ředitelem dětského výchovného ústavu v Načeradci u Vlašimi. Zde působila mezi lety 1939 až 1964 jako vychovatelka. Poté odešla na odpočinek do obce Lesáky pod Blaníkem a od roku 1967 žila v Praze.

Dílo

Vychází z její bohaté vychovatelské a učitelské zkušenosti. Hrdinky jejích próz jsou ženy - emancipované a sebevědomé osobnosti, které převyšují své okolí nadáním, energií a vzděláním, jež v její generaci nebylo prioritou. Detailním líčením prostředí a psychologie navazuje na tradiční realistický román.

Kniha Rok na vsi byla dílem jejího otce, kterého kryla svým jménem. Přesto se publikace dostala do prodeje až po německé okupaci, v roce 1945.^[2]

• Dům tiché pohody (s kresbami chovance Dětského domova Jaroslava Kadery; v Praze, Svaz národního osvobození, Zemské ústředí péče o mládež v Čechách, 1938
• Slunečná farma (Praha, Družstevní práce, 1939, 1940, 1948 a Středočeské nakladatelství a knihkupectví 1972)^[3]
• Rok na vsi (dvacetčtyři kresby M. Alše provázené slovy z lidového básnictví ; textovou část upravila Hana Klenková (ve skutečnosti Vojta Beneš); V Praze, Dědictví Komenského, literární sdružení učitelské, 1941)
• Vendulka tanečnice (s 12 kresbami a obrázkem na vazbě od Vilmy Vrbové; Praha, Družstevní práce, 1941 a Komenium, 1949)
• Náš president (Listy o životě doktora Edvarda Beneše, Sestavila] Hana Klenková, za redakce Františka Pražáka; v Praze, Melantrich, 1947)
• Regina Lorencová (V Praze, Družstevní práce, 1947)
• Darebák (s 24 obrázky v textu, obálkou a vazbou Antonína Michalčíka; Praha, Družstevní práce, 1948 a Mladá fronta, 1962)
• Buď moudrá, má bolesti (soubor povídek, il. Jiří Figer, Praha, Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1978)

Překlady

• jako Hana Klenková-Benešová; Elmer Russel Gregor: Rychlonohý lišák. 1929.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hana Klenková
• Hana Klenková v: Slovník české literatury po roce 1946
• Hana Klenková v Databázi knih
• Hana Klenková v informačním systému abART