Hana Kubíková

Hana Kubíková
Osobní údaje
Datum narození1957 (65–66 let)
Místo narozeníČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Sportovní údaje
KlubTJ Zbrojovka Vsetín (196x–74)
TJ Slavia VŠ Praha (1974-76)
RezortSVS ČSR (1974-76)
TrenéřiEmil Kubík (Vsetín)
Rudolf Poledník (VŠ Praha, SVS, repr.)
Petr Přikryl (repr. EP)
Pavel Pazdírek (repr. ME74)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylznak, prsa
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Kubíková (* 1957) je bývalá československá sportovní plavkyně.

S plaváním začínala pod vedením svého otce Emila ve vsetínském plaveckém oddíle Zbrojovky. Byla vysoké, urostlá a měla tak všechny předpoklady být úspěšná v plaveckém stylu znak. Poprvé na sebe upozornila na závodech v roce 1971, ale mezi československou znakařskou špičkou se začala prosazovat až od letní sezóny 1973. Na srpnovém světovém poháru zaostala pouhé dvě desetiny (2:28,9)[1] za československým rekordem 2:28,7 Marty Juránkové z téhož roku.[2]

Od roku 1974 byla zařazena do nově vzniklého střediska vrcholového sportu ministerstva školství (SVS MŠ) a přestěhovala se ze Vsetína do Prahy. Pod vedením trenéra Rudolfa Poledníka se mimo znaku výrazně zlepšila i v polohovém závodě. V dubnu na mezinárodních závodech v Sovětském svazu překonala poprvé československý rekord na 200 znak časem 2:28,2.[3] K limitu pro start na srpnovém mistrovství Evropy ve Vídni však potřebovala zaplavat čas 2:27,9. Koncem června se v Gottwaldově na 200 m znak dokázala k limitu přiblížit na jednu vteřinu časem 2:28,0.[4] Do 22. července kdy byla uzavíráná nominace potřebnou desetinu nezlepšila. Nominační komise jí však přesto na mistrovství Evropy schválila s odůvodněním, že mohlo jít o chybu měření – na velkých závodech se již používala elektronická časomíra.[5] Na srpnovém mistrovství republiky bez nominačních starostí zvítězila na 200 m znak novým československým rekordem 2:27,1.[6] Ve Vídni byla přihlášena také do obou polohových závodů aby si zvykla na elektronickou časomíru. Na 200 m polohový závod skončila v čase 2:33,54 v druhé polovině startovního pole.[7] Na 400 m polohový závod chytila od začátku rytmus a po třetím úseku obracela jako první ve výborném čase 4:01,61. V závěrečném kraulovém úseku jí však došly síly a o konečky prstů jí přehmátla i její reprezentační kolegyně Lenka Churáčková. Její výsledný čas 5:15,29 byl lepší starého československého rekordu.[8] Poslední den mistrovství byla na pořadu její hlavní disciplína 200 m znak. V rozplavbách vyrovnala vlastní československý rekord 2:27,10, ale k postupu do finále jí pár desetin scházelo.[9] Při rozboru jejího výkonu trenéři konstatovali, že o postup do finále přišla kvůli horším obrátkám – proti Maďarce Zsuzsanně Czövekové ztratila na obrátkách dobrou sekundu.[10]

V zimní sezóně 1975 se dostala do životní formy. Do konce měsíce dubna vylepšila československé rekordy na 100 m (1:07,6)[11], 200 m (2:24,4)[11] znak a 400 m (5:11,3)[12] polohový závod. S dalšími čtyřmi plavci figurovala v předběžné nominaci na červencové mistrovství světa v kolumbijském Cali. Plavecký svaz však dostal omezený rozpočet a koncem května zúžil nominaci na dva členy – Irena Fleissnerová, Daniel Machek, ve které nebyla uvedana. Na otázku proč byl místo ní zařazen Machek s výrazně horším umístěním ve světovém žebříčku,[13] šéftrenér reprezentace Pavel Pazdírek odpověděl, že Machek má pro reprezentaci větší perspektivu.[14] V červenci opět vylepšila vlastní československý rekord na 400 polohový závod časem 5:09,6[15] a úspěšnou letní sezónu zakončila koncem srpna na evropském poháru československým rekordem na 200 znam časem 2:24,32.[16]

V olympijském roce 1976 na úspěšnou minulou sezónu nenavázala a na olympijských hrách v Montréalu nestartovala. Aktivní sportovní činnost ukončila po červencovém letním mistrovství republiky.[17]

Odkazy

Reference

  1. Československý sport. 1973-8-20, s. 1. 
  2. Československý sport. 1973-6-4, s. 4. 
  3. Československý sport. 1974-4-1, s. 8. 
  4. Československý sport. 1974-6-24, s. 4. 
  5. Československý sport. 1974-7-23, s. 7. 
  6. Československý sport. 1974-8-5, s. 5. 
  7. Československý sport. 1974-8-19, s. 5. 
  8. Československý sport. 1974-8-22, s. 2. 
  9. Československý sport. 1974-8-26, s. 6. 
  10. Československý sport. 1974-8-27, s. 7. 
  11. a b Československý sport. 1975-4-7, s. 1. 
  12. Československý sport. 1975-4-23, s. 8. 
  13. Československý sport. 1975-5-23, s. 7. 
  14. Československý sport. 1975-5-31, s. 8. 
  15. Československý sport. 1975-7-14, s. 1. 
  16. Československý sport. 1975-8-18, s. 1. 
  17. Československý sport. 1976-8-10, s. 2. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“