Hana Pinkavová

Hana Pinkavová
Hana Pinkavová (26. října 2017)
Hana Pinkavová (26. října 2017)
Narození5. srpna 1950 (74 let)
Frýdek-Místek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materFAMU
Povolánírežisérka
RodičeJosef Pinkava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Pinkavová (* 5. srpna 1950 Frýdek-Místek) je česká režisérka, a scenáristka dokumentárních filmů.

Život

Narodila se v rodině filmového režiséra Josefa Pinkavy (1919-2006). Hana Pinkavová vystudovala na pražské FAMU. Debutovala v roce 1978 portrétem režisérky Hermíny Týrlové. Za svoji dlouhou kariéru natočila více než sto autorských dokumentů. Velkou část tvorby věnovala dokumentům o životech různých osobností. Natočila dokumenty o osobnostech jako jsou malíři Jiří Anderle, Libor Vojkůvka, cestovatelé Hanzelka a Zikmund či arcibiskupové Jan Graubner a Miroslav Vlk. Od 2001 realizuje pro Českou televizi cyklus dokumentů o mladých pozoruhodných talentech v rámci cyklů Nehasit! Hořím!, Úděl nadání, Jít za svým snem! či Ještě hořím. Žije a tvoří ve Zlíně.

Filmografie (výběr)

Scenáristická

  • Pohlaď kočce uši (1985)

Režijní

  • Já tomu říkám nedrcat se o nebesa (1978)
  • Přijď, ať zase omládnu (1986)
  • Jak se maluje radost (1989)
  • Zlínský kopec snů (2000)
  • Su toulavý pes (2000)
  • 13. komnata kardinála Miloslava Vlka (2012)

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hana Pinkavová (2017).jpg
Autor: Krokodyl , Licence: CC BY-SA 4.0
Zuzana Čížková - 2017