Hana Truncová

Hana Truncová
Hana Truncová
Narození	23. srpna 1924 Teplice, Československo
Úmrtí	7. dubna 2022 (ve věku 97 let) Skuteč, Česko
Povolání	novinářka
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Truncová, roz. John (23. srpna 1924 Teplice – 7. dubna 2022, Skuteč^[1]) byla bývalá politická vězeňkyně česko-německého původu. Byla nejstarší členkou redakční rady Krušnohorských novin (Erzgebirgs-Zeitung) a pamětnicí jejich historické redakce, která pracovala v Teplicích-Šanově do roku 1943 pod vedením profesora teplické obchodní akademie Dr. Gustava Müllera.

Hana Truncová se narodila v roce 1924 v Teplicích v živnostenské rodině, její otec provozoval truhlářskou dílnu v Novosedlicích. V době druhé světové války absolvovala německou Obchodní akademii v Teplicích, na které maturovala mj. i z českého jazyka. Zde se poznala s prof. Dr. Gustavem Müllerem, který jako poslední šéfredaktor vedl (1925–943) vlastivědné periodikum Krušnohorské noviny (Erzgebirgs-Zeitung).

Po škole nejprve pracovala ve stavitelské firmě a také pomáhala svému otci s administrativou jeho živnosti. Později začala pracovat v teplických lázních.^[2]

V červnu 1951 byla spolu s otcem a se svým snoubencem zatčena a následně odsouzena k trestu 13 let odnětí svobody za napomáhání přechodu přes hranice a nedovolené tisknutí letáků. Prošla různými věznicemi a podmínečně byla propuštěna začátkem roku 1960. „Dalo mi to sebevědomí a po politické stránce, že budu do konce života proti komunismu a proti totalitě,“ řekla.

Po propuštění na svobodu pomáhala v jeslích a po roce 1968 byla referentkou teplické pobočky Čedoku. Téhož roku také vstoupila do Klubu bývalých politických vězňů.^[2]

Hana Truncová byla po obnovení jeho vydání po sametové revoluci aktivní členkou redakční rady obnoveného vlastivědného periodika Krušnohorské noviny.

V roce 2012 udělilo Ministerstvo obrany Haně Truncové osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Byla mezi prvními odbojáři, kterým bylo ocenění na základě zákona o třetím odboji uděleno.^[3]

Žila v pečovatelském domě^[4] v Hořicích a tamější radnice udělila v roce 2018 teplické rodačce čestné občanství.^[5] Slavnostní předání proběhlo 6. února 2019.

V rámci mezinárodní konference v Senátu Parlamentu ČR převzala dne 27. února 2020 symbolické poděkování festivalu Mene Tekel za 30 let zpřístupňování novodobých dějin nejmladší generaci prostřednictvím autentické výpovědi o totalitních režimech 20. století.^[6] Mene Tekel oceňuje mimořádnou spolupráci a podporování projektu prostřednictvím vzdělávacích aktivit, odborných konzultací, přednášek pro mladou generaci a vlastní následováníhodný mravní profil.

Dne 14. října 2020 udělilo Haně Truncové čestné občanství zastupitelstvo jejího rodného města Teplice. Téhož roku se stala také laureátkou Ceny Paměti národa.

• Cena Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v období komunistického režimu, 2011^[7] – uděluje studentská porota v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni
• osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, 2012
• Čestná občanka města Hořice, 2019^[5]
• Osobnost festivalu Mene Tekel, 2020^[6]
• Ocenění Paměť národa 2020
• Čestná občanka města Teplice, 2020^[8][9][10]

• BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 27–31.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hana Truncová na Wikimedia Commons
• Hana Truncová na portálu Paměť národa
• Političtí vězni
• Časosběrný film o Haně Truncové "Hana Truncová - se ctí napříč režimy"