Hanriot HD.2
| HD.2 | |
|---|---|
 | |
| Určení | plovákový stíhací letoun |
| Výrobce | Hanriot |
| První let | 1917 |
| Uživatel | Aéronautique maritime US Navy |
| Vyvinuto z typu | Hanriot HD.1 |
| Varianty | H.12/H.27/H.29 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hanriot HD.2 byl dvouplošný plovákový stíhací letoun vyráběný ve Francii v době první světové války. V poválečném období pokračoval ve službě při zkouškách provozu letounů z palub válečných lodí.
Vznik a vývoj
Konstrukce vycházela z typu HD.1, ale jednalo se o letoun od počátku vyvíjený jako plovákový. Měl větší ocasní plochy a křídla s menším rozpětím, ale větší plochou. Se svým předchůdcem sdílel konvenční koncepci dvouplošníku s jednokomorovým systémem mezikřídelních vzpěr s mírně stupněnými křídly o nestejném rozpětí. Prototyp měl dva hlavní plováky doplněny třetím menším pod koncem trupu, ale ten byl u sériových strojů opuštěn.
Operační historie
HD.2 byl původně vyvinut jako záchytný stíhač pro obranu základen létajících člunů francouzské Aéronautique maritime, ale brzy po zavedení do služby začal být nasazován jako doprovodný při jejich průzkumných operacích.
Dvacet šest kusů[1]:s.274–275 zakoupilo také Námořnictvo Spojených států amerických, které s nimi operovalo z Dunkerku. Po skončení bojů si ponechalo jen deset kusů (výrobní čísla A 520-A 5629) s kolovým podvozkem a do srpna 1919 je užívalo k pokusům v rámci Second Ship Plane Unit (~ Druhé jednotky lodních letounů) a později z pozemních letišť k výcviku.
Francouzské i americké námořnictvo část exemplářů na sklonku války přestavěly do provedení s kolovým podvozkem a použily je k pokusům s provozem stíhacích letounů z palub válečných lodí. Šlo zejména o starty z plošin postavených na dělových věžích bitevních lodí, ve Francii Paris a v USA USS Mississippi.
Francouzské námořnictvo po válce některé ze svých HD.2 použilo je ke zkouškám na palubě letadlové lodi Béarn. Další sloužily až do roku 1925 u pozemní stíhací escadrille AC.1, a zbývající francouzské exempláře byly až do roku 1928 užívány k výcviku.[1]:s.274
Poslední experiment s pokusem o start letounu z rodiny HD.2 z paluby lodi proběhl ve Francii v roce 1924 s dvěma nově postavenými exempláři, označenými HD.29, které byly použity ke zkouškám nezvyklého vzletového systému na palubě bitevní lodi Lorraine. Letouny měly na koncích křídel a špičce svislé ocasní plochy připevněna kolečka s vodící drážkou, pomocí kterých byly zavěšeny na kolejnice na vodorovném rameni připevněnému k lodnímu stěžni. Pokus o vzlet neskončil podle předpokladů, a došlo k pádu letounu na vodní hladinu. Další zkoušky byly zastaveny.
Varianty
- HD.2
- plovákový stíhač s motorem Clerget 9B
- HD.2C
- Označení HD.2 s kolovým podvozkem.
- HD.12
- Jeden prototyp palubní stíhačky s motorem Le Rhône 9R postavený r. 1921.[1]:s.284
- HD.27
- Jeden poválečný prototyp s motorem Hispano-Suiza 8Ac o výkonu 180 hp (130 kW).
- HD.29
- Dva poválečné exempláře s motorem Hispano-Suiza 8Ab vybavené ke zkouškám startu z bitevních lodí.
Uživatelé
Specifikace
_(N5934)_(26335020003).jpg)
Údaje platí pro plovákovou variantu HD.2 s motorem Clerget 9B[1]:s.275
Technické údaje
- Osádka: 1 (pilot)
- Délka: 7,00 m
- Rozpětí: 8,70 m
- Výška: 3,10 m
- Nosná plocha: 18,20 m²
- Prázdná hmotnost: 495 kg
- Vzletová hmotnost: 723 kg
- Pohonná jednotka: 1 × rotační motor Clerget 9B
- Výkon pohonné jednotky: 130 hp (100 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 182 km/h
- Dostup: 4 800 m
- Výstup do výše 2 000 m: 6 minut a 30 sekund
- Dolet: 300 km
Výzbroj
- 2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hanriot HD.2 na anglické Wikipedii.
Literatura
- DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Hanriot HD.2, s. 273–275. (anglicky)
- TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. S. 469. (anglicky)
- World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing Kapitola File 896, s. 11. (anglicky)
Související články
- Související vývoj
- Letadla stejného období, uspořádání a určení
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanriot HD.2 na Wikimedia Commons - (francouzsky) Hanriot HD.2 na www.aviafrance.com
- (anglicky)/(česky) Hanriot HD.2 na www.valka.cz
Média použitá na této stránce
.svg)
USN Hanriot HD.2C converted into a landplane on the battleship USS Mississippi's turrent
French Navy Hanriot HD.2 on beaching gear
Autor: Alan Wilson from Stilton, Peterborough, Cambs, UK, Licence: CC BY-SA 2.0
c/n 1398. This is a genuine Hanriot and is potentially a true ‘Plane of Fame’. It was one of ten built for the US Navy as HD.2 seaplanes and was given the serial ‘A5624’. It was later converted to an HD.2C landplane, which retained the HD.2s larger rudder. In August 1919 it was used in trials from a platform mounted on the turret of the USS Mississippi. In October of that year it was wrecked during a ‘turret’ take-off. Rebuild, it was later flown by French WW1 ace Charles Nungesser during filming of the classic movie ‘Dawn Patrol’, released in 1930. He flew as himself, with his own personal markings on the areoplane. The Hanriot was representing the Nieuport 17 he actually flew in combat. In May 1927, Nungesser and navigator François Coli attempted a non-stop crossing of the Atlantic, vanishing during the attempt. Their L’Oiseau Blanc (The White Bird) was never found. Two weeks later, Charles Lindbergh succesfully flew the Atlantic solo. The Hanriot, civil registered as N5934, has long been part of the PoF collection and still carries Nungessers personal skull and crossbones marking on the rear fuselage. On display in the ‘Foreign’ hangar at the Planes of Fame Museum, Chino, California, USA.
28-2-2016Autor: Sergr Desmet (Serge_Desmet@hotmail.com) Sletch, Licence: CC BY-SA 3.0
Plan 3 vues du Hanriot HD-2
French Navy Hanriot HD.2 floatplane on the water