Hans Krása

Hans Krása
Základní informace
Narození	30. listopadu 1899 Praha
Úmrtí	17. října 1944 (ve věku 44 let) Auschwitz-Birkenau
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, korepetitor a dirigent
Nástroje	klavír
Manžel(ka)	Eliška Kleinová (1943–1944)
Sídlo	Praha I
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Krása (30. listopadu 1899 Praha^[1] – 18. října 1944 Osvětim) byl československý hudební skladatel česko-německo-židovského původu.

Život

Krásův otec byl právník, z české rodiny, jeho matka pocházela z německo-židovské rodiny. V rodině bylo pět dětí. Hans, který už v dětství projevoval hudební nadání, měl rád ruskou a francouzskou literaturu. V jedenácti letech složil po drobných klavírních skladbách svou první orchestrální práci, která byla veřejně provedena lázeňským orchestrem v Salcburku.^[2]

Hans navštěvoval Novoměstské reálné gymnázium a soukromě studoval skladbu na Německé akademii hudby a divadelního umění u Alexandra Zemlinského. Po zakončení studia následoval svého učitele do Berlína. Po studijních pobytech ve Francii jako žák Alberta Roussela, se živil jako korepetitor v Novém německém divadle v Praze. Současně komponoval a získával si jméno v pražském kulturním prostředí. Napsal hudbu k původní divadelní hře Adolfa Hoffmeistera, kterou v úpravě E.F.Buriana uvedlo divadlo D34 a Malá scéna Nového německého divadla v roce 1935. Pod vlivem Mileny Jesenské se blíže seznámil s tvorbou českých literátů, především Otokara Březiny.^[2]

Po vzniku Protektorátu Čech a Moravy se Hans Krása stal členem společenství židovských umělců při pražském sirotčinci na Hagiboru. Založil zde pěvecký soubor, s nímž nastudoval dětské opery Paula Hindemitha a Jaroslava Křičky a v červenci 1941 i svou vlastní operu Brundibár.^[2]

V Terezíně

10. srpna 1942 byl Hans Krása deportován transportem Ba 67, číslo 67 do koncentračního tábora v Terezíně a zde dostal vězeňské číslo 21 855.^[3] Zde se významně podílel na organizaci kulturního života v táboře, a během svého pobytu v táboře zkomponoval další skladby. Jeho dětská opera Brundibár byla nejúspěšnějším představením terezínského tábora, kterou nastudoval ve scénické spolupráci s Františkem Zelenkou. Od 23. září 1943 (první uvedení v malém sále kasáren^[4]) byla opera reprízována celkem více než padesátkrát. Některé scény z Brundibára se objevují také na záběrech nacistického propagandistického filmu Theresienstadt („Der Führer schenkt den Juden eine Stadt“).

V Terezíně byl několik měsíců ženatý s Eliškou Kleinovou, aby ji – coby samotnou ženu – zachránil před deportací do vyhlazovacího tábora.

V noci 16. října 1944 v Terezíně nastoupil Hans Krása do železničního vagónu transportu Er, číslo 940, jehož cílem byl KT Osvětim.^[3] Ačkoli mu bylo teprve necelých 45 let, byl jako „starší“ muž téměř okamžitě po příjezdu poslán na smrt v plynové komoře.^[5]

Kompoziční činnost

Hans Krása kompozičně vycházel vedle Alexandra Zemlinského také z tvorby Gustava Mahlera a Arnolda Schönberga.

Roku 1921 zaznamenal svůj první skladatelský úspěch s Písněmi pro orchestr op. 1 na text Christiana Morgensterna. V roce 1923 při pobytu v Paříži byla s úspěchem uvedena jeho Symfonie pro malý orchestr a Smyčcový kvartet.^[2] Po dokončení Pěti písní, op. 4 pro zpěv a klavír se soustředil na velká vokálně instrumentální díla. V roce 1933 měla v Praze v rámci Májových slavností premiéru jeho opera Verlobung im Traum / Zásnuby ve snu pod taktovkou George Szella, za kterou obdržel Československou státní cenu^[6].^[2]

Roku 1938 napsal Krása společně s libretistou Adolfem Hoffmeisterem dětskou operu Brundibár, s níž se chtěl zúčastnit soutěže vypsané československým ministerstvem školství a osvěty. Soutěž se ovšem z důvodu vypuknutí druhé světové války nerealizovala. V roce 1941 byla opera tajně provedena v židovském sirotčinci v Praze na Hagiboru.Představení měl nastudovat Rafael Schächter, ale protože byl mezi tím poslán transportem do Terezína, hudebně operu řídil jeho syn Rudolf Schächter. Návrh kostýmů a režie představení byly dílem Františka Zelenky.

V roce 1943 byl Brundibár uveden v Terezíně. Pro produkce v Terezíně Krása složil i nové skladby: Smyčcové trio, Passacaglii, písně na verše Artura Rimbauda a další.^[2]

Jméno Hanse Krásy nese pražské smyčcové kvarteto Krása Quartet.^[7]

Citát

Dílo

Opery

• Verlobung im Traum, opera o dvou dějstvích podle novely F. M. Dostojevského Strýčkův sen, 1928–1930
• Brundibár, dětská opera o dvou dějstvích na libreto Adolfa Hoffmeistera, 1938–1939

Orchestrální díla

• Orchestrální skladba, 1910, nedochováno
• Orchestergrotesken mit begleitender Singstimme, op. 1 na texty Christiana Morgensterna, 1920
• Symphonie für kleines Orchester, 3. věta se zpěvním hlasem na báseň Arthura Rimbauda, 1922
• Ouvertura pro malý orchestr, 1943–1944

Komorní hudba

• Smyčcový kvartet, 1913, nedochováno
• Komorní hudba pro cembalo a 7 nástrojů, 1935–1936
• Téma s variacemi pro smyčcový kvartet, 1935–1936
• Tanec pro smyčcové trio, 1943
• Passacaglia a fuga pro smyčcové trio, 1943

Ostatní

• Quartetto pour deux Violons, Alto et Violoncello, 1921
• Fünf Lieder pro zpěv a klavír, op. 4 na texty Rainera Marii Rilkeho, litevskou lidovou poezii, Gaia Valeria Catulla a Christiana Morgensterna, 1925
• Drei Lieder s doprovodem klavíru, smyčcového kvarteta, 2 fléten, 2 klarinetů a trubky, 1926, ztraceno
• Die Erde ist des Herrn na text ze žaltáře pro sóla, sbor a orchestr, 1931
• Mládí ve hře, scénická hudba ke hře Adolfa Hoffmeistera, 1935
• Tři písně pro baryton, klarinet, violu a violoncello na verše Arthura Rimbauda v překladu Vítězslava Nezvala, 1943, jednotlivé písně: Čtyřverší, Vzrušení, Přátelé. Nahráno v roce 2007 na CD disku Terezín / Theresienstadt, který vznikl díky iniciativě zpěvačky Anne Sofie von Otter jako pocta hudebníkům, kteří prošli koncentračním táborem v Terezíně.^[9][10]

Odkazy

Reference

Literatura

• František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 91, ISBN 80-85096-02-1
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 223, 226, 233, 390, 417
• ČERVINKOVÁ, Blanka. Hans Krása – Život a dílo skladatele. Praha: Tempo, 2003. 279 s. ISBN 80-901376-0-1. 
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 560–1, 636, 669
• Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941 – 1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, 114 s.
• KLIMEŠOVÁ, Petra. Hans Krása a jeho opera pro děti Brundibár. Praha, 2015 [cit. 2017-10-29]. 100 s. diplomová. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Libuše Tichá. Dostupné online.
• VRKOČOVÁ, Ludmila. Hudba terezínského ghetta (Hudba v terezínském ghettu za 2. světové války). Redakce Karel Srp. Praha: Jazzová sekce, 1981. 93 s. (Jazzpetit; sv. 8). 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Krása na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hans Krása
• Hans Krása v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Kvarteto Hanse Krásy