Hans Leo Hassler

Hans Leo Hassler
Hans Leo Haßler.jpg
Základní informace
Narození5. listopadu 1564
Norimberk
Úmrtí8. června 1612 (ve věku 47 let)
Frankfurt nad Mohanem
Příčina úmrtítuberkulóza
Povoláníhudební skladatel
Nástrojevarhany
Významná dílaMein G'müt ist mir verwirret
RodičeIsaak Hassler
PříbuzníJakob Hassler a Kasper Hassler (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Leo Hassler (pokřtěn 26. října 1564 Norimberk8. června 1612 Frankfurt nad Mohanem)[1] byl německý protestantský skladatel a varhaník na rozhraní pozdní renesance a raného baroka. Je nejznámějším ze tří bratrů: starším bratrem byl norimberský varhaník Kašpar Hassler, mladším pak skladatel Jakob Hassler. Narodil se v Norimberku a zemřel ve Frankfurtu nad Mohanem.

Život

Hans Leo Hassler, pokřtěn v Norimberku 26. října 1564, byl synem brusiče drahých kamenů a varhaníka Isaaka Hasslera,[2] narozeného v Jáchymově asi v roce 1530. Otec byl i jeho prvním učitelem. V roce 1584 byl Hans Leo Hassler prvním z mnoha dalších německých skladatelů, který odešel do Itálie, aby zde pokračoval ve studiu hudby. Přišel do Benátek v době rozkvětu Benátské hudební školy, jejíž skladatelé pěstovali vícesborová díla. Vliv této školy se šířil už i do Německa. Hassler byl s tímto slohem částečně obeznámen prostřednictvím svého německého učitele Leonharda Lechnera. V Benátkách se Hassler spřátelil s Giovanni Gabrielim a spolu studovali u Andrea Gabrieliho, Giovanniho strýce skladbu a hru na varhany. Po smrti Andrea Gabrieliho se v roce 1585 vrátil Hassler zpět do Německa. Jako varhaník Octaviana II. Fuggera působil přes 15 let v Augsburgu. Zde se stal slavným jako skladatel a varhaník navzdory tomu, že jako protestant působil převážně v katolickém okolí.

Hassler nebyl jen varhaník, rozuměl i stavbě varhan. Tak byl např. pozván v roce 1596 spolu s 53 dalšími varhaníky, aby posoudil nový nástroj s 59 rejstříky v Schlosskirche v Groningen. I později byl často zván k posuzování nových varhan. Jeho technické nadání ho přimělo i k další činnosti – výrobě mechanických hracích strojků – varhan. Jedny mechanické varhany s hodinovým strojem prodal i císaři Rudolfu II., který také bratry Hasslerovy, Hanse, Jacoba a Casspara, povýšil roku 1595 do šlechtického stavu a později jim udělil přídomek von Roseneck.

V roce 1602 se Hans Leo Hassler vrátil do svého rodného města, Norimberku, tentokrát jako kapelník, ředitel městské hudby a dvorní služebník na císařském dvoře Rudolfa II. V roce 1604 si vzal roční dovolenou, aby se oženil s Cordulou Clausovou, dcerou obchodníka z Ulmu, kde také nějaký čas působil. O čtyři roky později se přestěhoval do Drážďan, kde působil jako varhaník a kapelník na saském dvoře. V té době se u něho již začala rozvíjet vážná choroba, tuberkulóza, na kterou i zemřel v červnu 1612 na cestě do Frankfurtu nad Mohanem, kde se měl se saským dvorem zúčastnit korunovace císaře Matyáše. V jeho skladatelském i varhaním díle dále pokračovali Michael Praetorius a Heinrich Schütz.

Hudba a styl

Hassler byl jeden z prvních skladatelů, kteří přinesli inovace benátského stylu na sever od Alp. Svými písněmi přinesl do Německa villanelly, canzonetty a taneční písně Gastoldiho a Vecchiho. Byl prvním z velkých skladatelů, který podnikl italskou cestu a přinesl do německé hudby prvky italské a také zavedl trend dokončování hudebních studií v Itálii. Hudebníci nizozemské školy jako Orlando di Lasso působili v Německu už léta a představovali tedy starší školu (prima prattica), plně rozvinutý jemný sloh renesanční polyfonie. V Itálii se vynořily nové prvky ve skladbě, které později vytvořily barokní sloh. Skladatelé jako Hassler a později Schütz provozovali concertato styl - střídání více sborů, vnesli citovou vřelost italských Benátek do přísné německé hudby a vytvořili tak první kroky k baroknímu slohu mimo Itálii.

Ačkoli Hassler byl protestant, napsal mnoho mší, dohlížel a zodpovídal jako ředitel za hudbu v katolických chrámech. Když byl ve službách Octaviana Fuggera, dedikoval mu dvě sbírky, Cantiones sacrae a knihu mší pro 4-8 hlasů. Díky tomu, že dostával objednávky od svých katolických zaměstnavatelů, ačkoli on sám byl protestant, jeho skladby jsou dovednou směsicí těchto dvou náboženských stylů, takže jeho skladby mohly být provozovány jak v katolických tak i luterských kostelích. Během pobytu v Augsburku Hassler kromě zhudebnění mší a žalmů vydal sbírky madrigalů, canconet a písní. Pouze dvě díla byla určena speciálně pro luterskou církev. Později v Norimberku složil na zakázku města roku 1608 Psalmen simpliciter, a pro saský dvůr komponoval Psalmen und christliche Gesänge mit vier Stimmen auf die Melodeien fugweis komponiert.

Odkazy

Reference

  1. Haßler, Hans Leo [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-02-09]. Dostupné online. 
  2. ROSSBACH, Judith. Hans Leo Hassler auch: Hans Leo Haßler von Roseneck [online]. gemeinden.erzbistum-koeln.de [cit. 2016-02-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce