Hans Richter

Hans Richter
Narození	4. dubna 1843 Győr
Úmrtí	5. prosince 1916 (ve věku 73 let) Bayreuth
Místo pohřbení	Stadtfriedhof Bayreuth
Alma mater	Universität für Musik und darstellende Kunst Wien
Povolání	dirigent, hudebník, hudební skladatel a muzikolog
Rodiče	Anton Richter
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Richter (4. dubna 1843 Győr – 5. prosince 1916 Bayreuth) byl rakouský dirigent, jeden z nejvýznamnějších dirigentů své doby.

Život

Hans Richter se narodil 4. dubna 1843 v Győru (Rábu) v Uhersku jako syn katedrálního kapelníka a zpěvačky. Matka jej už od čtyř let učila hře na klavír, takže díky této důkladné hudební přípravě mohl brzy působit v katedrálním sboru. Poté po brzké smrti svého otce odešel do „Löwenburgova konviktu“ ve Vídni, což byla škola, která vychovávala hlasově nadané chlapce pro Vídeňskou dvorní kapelu. V letech 1860–65 se na vídeňské konzervatoři učil hře na housle a lesní roh a hudební teorii.

Již roku 1862 se stal hornistou v Divadle u Korutanské brány, tehdejším sídle Vídeňské dvorní opery, a po několika letech obdržel od dvorského kapelníka kapelnické vysvědčení. Díky tomuto doporučení přišel Richter do kontaktu s Richardem Wagnerem, který hledal schopné hudebníky. Wagner jej roku 1867 povolal do Mnichova, kde Richter působil jako dirigent sboru a korepetitor a od roku 1868 jako druhý kapelník opery. Jako svého asistenta jej Wagner pověřil tím, aby z rukopisné partitury Mistrů pěvců norimberských vypracoval předlohu pro tisk. Totéž provedl i v případě partitury Siegfrieda. Svou prací si Richter získal plnou důvěru Richarda Wagnera, takže se mohl účastnit jeho svatby s Cosimou Wagnerovou jako svědek.

Roku 1871 získal Richter místo kapelníka v Národním divadle v Budapešti a roku 1875 pak i místo kapelníka (od 1893 1. kapelníka) Královské dvorní opery ve Vídni, které zastával po dalších pětadvacet let. Vedle toho byl v letech 1875–1898 dirigentem Filharmonického koncertu a v letech 1880–1890 koncertním dirigentem Společnost přátel hudby.

Wagner si jej zvolil za dirigenta premiéry svého Prstenu Nibelungova v rámci prvních Hudebních slavností v Bayreuthu roku 1876. Když pak roku 1877 musel Wagner odjet dirigovat sérii koncertů v Londýně, aby získal peníze na splacení dluhů zanechaných slavnostmi, Richter jej doprovázel a střídal se s ním v dirigování. Tím se stal populárním i a Anglii a v následujících letech tam často vystupoval. V letech 1885–1909 vedl Birminghamské hudební trienále.

Richter pracoval do roku 1900 především ve Vídni, kde podporoval mladé skladatele a šířil dílo Richarda Wagnera. Současně se do roku 1912 také pravidelně vracel dirigovat na bayreuthské slavnosti. Roku 1900 odešel do Anglie a převzal vedení Hallé Orchestra. V letech 1903–1910 dirigoval představení Wagnerových oper v Královském divadle Covent Garden, v letech 1904–1911 dirigoval též Londýnský symfonický orchestr. Oxfordská univerzita (1895) a Manchesterská univerzita mu udělily čestné doktoráty. Roku 1911 Anglii opustil a odešel na odpočinek do Bayreuthu. Za jeho hudební zásluhy jej město Bayreuth roku 1913 jmenovalo svým čestným občanem. Roku 1915 získal též čestný doktorát Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.

Hans Richter zemřel 5. prosince 1916. Pochován je na bayreuthském městském hřbitově.

Odkaz

Hans Richter se vedle propagace Wagnera zvláště zasloužil o šíření popularity děl Antona Brucknera, Johannese Brahmse, Antonína Dvořáka a Edwarda Elgara.

Literatura

• FUCHS, I. Richter Hans. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Wien: Österreichische Akademie der Wissenschaften, 1988. Dostupné online. ISBN 3-7001-1483-4. Svazek 9. S. 125–126. (německy) (Strana 125, Strana 126)
• SEEGER, Horst. Opernlexikon. 4. vyd. Berlin: Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, 1989. S. 549. (německy) 
• Der Brockhaus — Oper. Komponisten, Interpreten, Werke, Sachbegriffe. Leipzig/Mannheim: F.A.Brockhaus GmbH, 2003. 383 s. ISBN 3-7653-2381-0. S. 283. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Richter na Wikimedia Commons