Hanušovice

Hanušovice
Kostel sv. Mikuláše ve Starých Hanušovicích
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hanušovice
Obec s rozšířenou působností	Šumperk (správní obvod)
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′50″ s. š., 16°56′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 952 (2023)[1]
Rozloha	36,81 km²[2]
Nadmořská výška	400 m n. m.
PSČ	788 33
Počet domů	564 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Hlavní 92 788 33 Hanušovice podatelna@mu-hanusovice.cz
Starosta	Marek Kostka[4]
Oficiální web: www.hanusovice.info
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hanušovice
Další údaje
Kód obce	535532
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hanušovice (německy Hannsdorf^[5]) jsou město ležící asi 17 km severně od Šumperka, na soutoku řeky Moravy a říčky Branné. Nachází se zde významná železniční křižovatka a pivovar Holba. Žije zde přibližně 3 000^[1] obyvatel.

Historie města

Hanušovice a k nim patřící Vysoké Žibřidovice a Žleb lze zařadit k nejstarším obcím okresu Šumperk. Na základě listiny, datované 3. května 1325 postoupil rytíř Jan Wustehube kameneckému klášteru ve Slezsku Staré Město. Jmenovalo se Goldek (neboli zlatý kout), s deseti vesnicemi, mezi které patřila „Joannis villa“, tj. Janova-Hanušova ves, Syfirdesdorph – Žibřidovice a Waltersdorph – Valteřice. Vsi založené koncem 13. století dostaly názvy podle svých lokátorů Hanuše, Žibřida a Waltera. Tyto tři vsi patřily od počátku do kolštejnského panství. Hynčice nad Moravou, které byly poprvé uvedeny v roce 1414, patřily k novohradsko-šumperskému panství a později se staly součástí panství velkolosinského. V Hanušovicích byl v roce 1351 kostel a fara, která byla jmenována v zakládací listině litomyšlského biskupství.^[6]

Během česko-uherských válek a následných bojů mezi kolštejnským pánem Hynkem ze Zvole a Jiříkem st. Tunklem z Brníčka a na Zábřeze byly Hanušovice vypáleny. Vysoké Žibřidovice a Valteřice zpustly. K jejich obnově došlo až v šestnáctém století. Koncem šestnáctého století vyrostla na jižním okraji Hanušovic ves Holba. Ta však již patřila k rudskému panství. Během třicetileté války byly vsi opět ničeny. Až v druhé polovině sedmnáctého a během osmnáctého století se vzpamatovaly. S ohledem na farní kostel a školu se Hanušovice staly kulturním centrem okolí.

Až v druhé polovině devatenáctého století došlo k rozkvětu obce. Roku 1852 byla postavena úpravna lnu a šumperský podnikatel Eduard Oberleithner zde založil dvě přádelny lnu. V sedmdesátých letech patřil podnik k největším na Moravě a ve Slezsku. Zaměstnával kolem osmi set dělníků a dělnic. Technické vybavení podniku patřilo ke špičce v rakouskouherské monarchii. Další obyvatele obcí zaměstnávaly jindřichovské papírny nebo pivovar v Holbě, který zřídila společnost šumperských průmyslníků. Důležitou roli v rozvoji Hanušovic a okolí sehrála výstavba železniční tratě Šternberk –Šumperk –Králíky. Ta byla v polovině osmdesátých let devatenáctého století spojena v Hanušovicích s tratí Olomouc – Bruntál – Krnov – Frývaldov. V Hanušovicích tak vznikl významný železniční uzel, který doplnila roku 1905 lokální trať Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem. Do počátku dvacátého století zde vznikla řada menších podniků jako byla výroba zemědělských strojů, pila, koželužna, sodovkárna nebo kamenolomy.

Roku 1923 byla Holba administrativně přičleněna k Hanušovicím, které byly povýšeny na městys. Z necelých devíti set obyvatel obou obcí z roku 1893 vzrostl jejich počet do roku 1930 na více než tři tisíce.

Během druhé světové války vzniklo v okolí obce několik zajateckých táborů. Na pozemcích hanušovické přádelny vznikla pobočka koncentračního tábora Gross Rosen pro polské židovské ženy.

V roce 1949 přibyly k Hanušovicím Hynčice nad Moravou. V roce 1975 se připojila obec Kopřivná, která se zase osamostatnila v roce 1991. V roce 1976 zůstaly k Hanušovicím připojeny Vysoké Žibřidovice a Žleb.

Dne 3. května 1975 uplynulo šest set padesát let od dochované první písemné zmínky o obci. Při této příležitosti byly Hanušovice roku 1975 povýšeny na město a v roce 1977 získaly nový městský znak.^[6]

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:^[7]

• kostel sv. Mikuláše s farou a sochami – jednolodní barokní kostel z roku 1656, upravený v roce 1738; součástí areálu jsou další památkově chráněné objekty:
  • fara čp. 57 – empírová stavba z let 1833–1834
  • socha sv. Jana Nepomuckého – pozdně barokní skulptura, datovaná do roku 1754
  • sloup se sochou Panny Marie – empírová kamenická práce, datovaná do roku 1825
• Rychta (bývalá) čp. 58 – lidová architektura z počátku 19. století se starším jádrem
• Kaple Obětování Panny Marie – drobná barokní stavba z roku 1725
  • kříž u kaple – kamenická práce z roku 1827

Památky nechráněné zákonem:

• Nový hrad, zřícenina

Další stavby:

• kostel sv. Linharta ve Vysokých Žibřidovicích

Doprava

Dopravu v Hanušovicích zajišťují 3 silnice II. třídy, a to 312 do Chocně, 369 ze Zábřehu do Lipové-lázní a 446 z Olomouce na hraniční přechod Staré Město/Nowa Morawa.

Železniční dopravu zajišťují 3 jednokolejné neelektrifikované tratě, které se setkávají na tamějším nádraží.

• Železniční trať 292 Šumperk - Krnov
• Železniční trať 294 Hanušovice - Staré Město pod Sněžníkem
• Železniční trať 025 Dolní Lipka - Hanušovice (pouze víkendový provoz)

Členění města

Město Hanušovice se dělí na pět částí, které jsou shodné s katastrálními územími:

• Hanušovice
• Hynčice nad Moravou
• Potůčník
• Vysoké Žibřidovice
• Žleb

Správní území

Hanušovice jsou obec s pověřeným obecním úřadem. Pod jeho správu spadají Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov a Vikantice

Partnerská města

• obec Nitrianske Pravno, Slovensko

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Hanušovice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanušovice na Wikimedia Commons
• Hanušovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města