Hanušovice

Hanušovice
Kostel sv. Mikuláše ve Starých Hanušovicích
Kostel sv. Mikuláše ve Starých Hanušovicích
Znak města HanušoviceVlajka města Hanušovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHanušovice
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 900 (2024)[1]
Rozloha36,81 km²[2]
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ788 33
Počet domů564 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduHlavní 92
788 33 Hanušovice
podatelna@mu-hanusovice.cz
StarostaMarek Kostka[4]
Oficiální web: www.hanusovice.info
Hanušovice
Další údaje
Kód obce535532
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hanušovice (německy Hannsdorf[5]) jsou město ležící asi 17 km severně od Šumperka, na soutoku řeky Moravy a říčky Branné. Nachází se zde významná železniční křižovatka a pivovar Holba. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.

Historie města

Hanušovice a k nim patřící Vysoké Žibřidovice a Žleb lze zařadit k nejstarším obcím okresu Šumperk. Na základě listiny, datované 3. května 1325 postoupil rytíř Jan Wustehube kameneckému klášteru ve Slezsku Staré Město. Jmenovalo se Goldek (neboli zlatý kout), s deseti vesnicemi, mezi které patřila „Joannis villa“, tj. Janova-Hanušova ves, Syfirdesdorph – Žibřidovice a Waltersdorph – Valteřice. Vsi založené koncem 13. století dostaly názvy podle svých lokátorů Hanuše (Johanna), Žibřida (Siegfrieda) a Waltera. Tyto tři vsi patřily od počátku do kolštejnského panství. Hynčice nad Moravou, které byly poprvé uvedeny v roce 1414, patřily k novohradsko-šumperskému panství a později se staly součástí panství velkolosinského. V Hanušovicích byl v roce 1351 kostel a fara, která byla jmenována v zakládací listině litomyšlského biskupství.[6]

Během česko-uherských válek a následných bojů mezi kolštejnským pánem Hynkem ze Zvole a Jiříkem st. Tunklem z Brníčka a na Zábřeze byly Hanušovice vypáleny. Vysoké Žibřidovice a Valteřice zpustly. K jejich obnově došlo až v šestnáctém století. Koncem šestnáctého století vyrostla na jižním okraji Hanušovic ves Holba. Ta však již patřila k rudskému panství. Během třicetileté války byly vsi opět ničeny. Až v druhé polovině sedmnáctého a během osmnáctého století se vzpamatovaly. S ohledem na farní kostel a školu se Hanušovice staly kulturním centrem okolí.

Až v druhé polovině devatenáctého století došlo k rozkvětu obce. Roku 1852 byla postavena úpravna lnu a šumperský podnikatel Eduard Oberleithner zde založil dvě přádelny lnu. V sedmdesátých letech patřil podnik k největším na Moravě a ve Slezsku. Zaměstnával kolem osmi set dělníků a dělnic. Technické vybavení podniku patřilo ke špičce v rakouskouherské monarchii. Další obyvatele obcí zaměstnávaly jindřichovské papírny nebo pivovar v Holbě, který zřídila společnost šumperských průmyslníků. Důležitou roli v rozvoji Hanušovic a okolí sehrála výstavba železniční tratě ŠternberkŠumperkKrálíky. Ta byla v polovině osmdesátých let devatenáctého století spojena v Hanušovicích s tratí OlomoucBruntálKrnovFrývaldov. V Hanušovicích tak vznikl významný železniční uzel, který doplnila roku 1905 lokální trať Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem. Do počátku dvacátého století zde vznikla řada menších podniků jako byla výroba zemědělských strojů, pila, koželužna, sodovkárna nebo kamenolomy.

Roku 1923 byla Holba administrativně přičleněna k Hanušovicím, které byly povýšeny na městys. Z necelých devíti set obyvatel obou obcí z roku 1893 vzrostl jejich počet do roku 1930 na více než tři tisíce.

Během druhé světové války vzniklo v okolí obce několik zajateckých táborů. Na pozemcích hanušovické přádelny vznikla pobočka koncentračního tábora Gross Rosen pro polské židovské ženy.

V roce 1949 přibyly k Hanušovicím Hynčice nad Moravou. V roce 1975 se připojila obec Kopřivná, která se zase osamostatnila v roce 1991. V roce 1976 zůstaly k Hanušovicím připojeny Vysoké Žibřidovice a Žleb.

Dne 3. května 1975 uplynulo šest set padesát let od dochované první písemné zmínky o obci. Při této příležitosti byly Hanušovice roku 1975 povýšeny na město a v roce 1977 získaly nový městský znak.[6]

V roce 2024 se staly Hanušovice jedním z nejvíce postižených měst během povodní v září téhož roku. Již rozvodněná řeka Morava během velmi krátké doby vystoupala do té míry, že znemožnila provést evakuaci místních obyvatel.[7] Dne 15. září 2024 došlo k protržení nedaleké hráze a rozlití povodňové vlny; voda se vylila do ulic a lidé zůstali uvězněni v domech.[7] V téže době řeka Morava během povodně kulminovala v nedalekém Raškově, kde dosáhla výšky 427 cm a průtoku 331 m3/s. Povodně způsobily škody v podobě podemletí cest a dalšího ničení infrastruktury města.[8]

Hanušovice – vývoj počtu obyvatel[9][10]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel279933733722392442854181484129193156305134163754359932533001
Hanušovice – vývoj počtu obyvatel místní části[9] [10]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel123716541939224126732658335123642442258130693393334729932724

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hanušovicích.
Kaple Obětování Panny Marie

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[11]

  • kostel sv. Mikuláše s farou a sochami – jednolodní barokní kostel z roku 1656, upravený v roce 1738; součástí areálu jsou další památkově chráněné objekty:
  • Rychta (bývalá) čp. 58 – lidová architektura z počátku 19. století se starším jádrem
  • Kaple Obětování Panny Marie – drobná barokní stavba z roku 1725
    • kříž u kaple – kamenická práce z roku 1827

Památky nechráněné zákonem:

  • Nový hrad, zřícenina

Další stavby:

Doprava

Dopravu v Hanušovicích zajišťují 3 silnice II. třídy, a to 312 do Chocně, 369 ze Zábřehu do Lipové-lázní a 446 z Olomouce na hraniční přechod Staré Město/Nowa Morawa.

Železniční dopravu zajišťují 3 jednokolejné neelektrifikované tratě, které se setkávají na tamějším nádraží.

  • Železniční trať Šumperk - Krnov
  • Železniční trať Hanušovice - Staré Město pod Sněžníkem
  • Železniční trať Dolní Lipka - Hanušovice (pouze víkendový provoz)

Členění města

Členění Hanušovic

Město Hanušovice se dělí na pět částí, které jsou shodné s katastrálními územími:

Správní území

Hanušovice jsou obec s pověřeným obecním úřadem. Pod jeho správu spadají Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov a Vikantice

Partnerská města

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vedení města - Oficiální stránka města Hanušovice. www.hanusovice.info [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586. 
  6. a b Historie obce Hanušovice. rejstrik.cz [online]. [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  7. a b Hanušovice zaplavila blesková povodňová vlna, město je odříznuté. Šumperský deník [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  8. Za deset minut byla voda o metr výš. Hanušovice ani nestihly evakuovat. idnes.cz [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  9. a b Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  10. a b Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. Český statistický úřad, 2022-10-13, rev. 2023-06-15 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  11. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

HanusoviceUKostela.jpg
Hanušovice u kostela
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
SU Hanušovice.svg
Katastrální území Hanušovic
Flag of Hanušovice.jpg
Vlajka města Hanušovice, okres Šumperk
Coat of arms of Hanušovice.jpg
Znak města Hanušovice, okres Šumperk
SumperskoHanusoviceKapleObetovaniPMarie10.jpg
Autor: Šilar Martin, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple Obětování P. Marie (Hanušovice)