Haploskupina T (mtDNA)

Haploskupina T je haploskupina lidské mitochondriální DNA.

Haploskupina T je odvozena od haploskupiny JT, která vychází z haploskupiny J. Haploskupina T vznikla před zhruba 10 000 lety na území Mezopotámie nebo Malé Asie, odkud se šířila severním směrem. Vyšší zastoupení má na východě Baltského moře a v oblasti Uralu.

Bryan Sykes použil ve své knize Sedm dcer Eviných pro zakladatelku haploskupiny T (sám k této haploskupině patří) jméno Tara.

Jedna studie spojuje haploskupinu T s omezenou mobilitou spermií u mužů.^[1] Jelikož nebyla v rámci studie sledována plodnost, nelze určit, do jaké míry a zda vůbec se tento fakt na plodnosti projeví.

Nositelé haploskupiny T

Jedním z nositelů haploskupiny T byl poslední ruský car Mikuláš II. Příslušnost k této haploskupině byla zjištěna při identifikaci jeho ostatků. Pokud nejsou jeho rodokmeny zavádějící, lze za nositele haploskupiny T považovat i všechny potomky jeho nejstaršího předka v mateřské linii, Barbory Celjské (1390-1451), ženy Zikmunda Lucemburského. Sem patří velké množství evropské šlechty, jako např. Jiří I. a Fridrich Vilém I. (přes Žofii Hannoverskou), Karel I. Stuart, Jiří III., Jiří V., Karel X. Gustav, Gustav II. Adolf, Mořic Oranžský, Olaf V. Norský a Jiří I. Řecký.