Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA

Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA jsou haploskupiny definované na základě rozdílů na nerekombinujících částech DNA vůči chromozómu Y (Y-DNA).

Konsorcium YCC (z angl. Y-Chromosome Consortium) zavedlo systém označování haploskupin Y-DNA písmeny v rozsahu A až R s dalším dělením do podskupin pomocí čísel a malých písmen abecedy.

Posledním společným předkem (Y-DNA) se označuje hypotetický muž, který je společným předkem všech žijících osob. Odhady doby, kdy tento společný předek žil, se v různých studiích liší.

Hlavní haploskupiny

Hlavní haploskupiny chromozómu Y:

Tabulkový přehled

Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA (Y-DNA)

Poslední společný předek (Y-DNA)
|
ABR
BCR
CDEF
DEGHIJK
IJLMNOP
NOQR

Skupiny A a B

Haploskupiny A a B byly dosud objeveny pouze v subsaharské Africe (a v populacích odsud odvlečených v moderní době, především otrokáři). Prvním větvením byla skupina A s charakteristickou mutací M91. Ostatní haploskupiny jsou zahrnuty do skupiny BR (někdy označované jako YxA).

  • Haploskupina A (M91) Vyskytuje se v Africe, zvláště u Koisanů, Etiopanů (zvláště Falašů) a Nilotů
  • BR (M42, M94, M139, M299) před cca 55 000 lety
    • Haploskupina B (M60) Vyskytuje se v Africe, zvláště u Pygmejů a Hadzabů
    • CR (viz níže)

Skupiny s mutací M168 (CR)

Charakteristické mutace rozdělující CR (všechny haploskupiny kromě A a B) jsou M168 a M294. Tyto mutace předcházely migraci z Afriky. Charakteristické mutace DE se objevily v severovýchodní Africe před 50 000 lety. Mutace M130 a M216, které rozlišují haploskupinu C od jiných větví vycházejících z CR, se mohly objevit o trochu dříve. Možná již před 60 000 lety, po první migraci z Afriky, kterou se Homo sapiens rozšířil do jižního pobřeží jihozápadní Asie. Podle nejnovějších genetických výzkumů tvoří C a F společnou větev CF, která se rozdělila velmi brzy po odchodu z Afriky.

  • Haploskupina DE (M1, M145, M203) před cca 50 000 lety
    • Haploskupina D (M174) Vyskytuje se v Tibetu, Japonsku, Andamanech
      • Haploskupina D1 (M15)
      • Haploskupina D2 (M55, M57, M64.1, M179, P12, P37.1, P41.1 (M359.1), 12f2.2)
      • Haploskupina D3 (P47)
    • Haploskupina E (M40, M96) Vyskytuje se v Africe, na Blízkém Východě, ve Středozemí
      • Haploskupina E1 (M33, M132)
      • Haploskupina E2 (M75)
      • Haploskupina E3 (P2, DYS391p)

Skupiny vycházející z haploskupiny F (GR)

Skupiny vycházející z haploskupiny F se vyskytují u 90% veškeré světové populace, avšak téměř výlučně mimo oblast subsaharské Afriky. Mutace IJ odpovídá migrační vlně z Blízkého východu nebo západní Asie (před cca 30 000 lety), kdy se do Evropy rozšířila gravettská kultura (gravettien). Před cca 30 000 lety se někde v oblasti Blízkého východu, Kavkazu nebo ještě východněji v místech dnešního Pákistánu utvořila haploskupina G, která se v neolitu rozšířila po celé Evropě. Před cca 30-40 000 lety se v Indii utvořila haploskupina H, která zde nyní dominuje u kmenových skupin na nejnižším patře společenského žebříčku. Z Indie v historické době pronikla západním směrem (Romové). Haploskupina K pochází pravděpodobně z jihozápadní Asie, odkud se rozšířila do Afriky, Eurasie, Austrálie a Oceánie.

Skupiny vycházející z haploskupiny K (LR)

Haploskupina L se vyskytuje především v jižní Asii. Haploskupina M dominuje na území Papuy Nové Guineje. Haploskupina NO se objevila před cca 35-40 000 lety nejpravděpodobněji v oblasti mezi severní Barmou a jižní Čínou. Zde se zrodila také haploskupina N, která se po skončení doby ledové rozšířila směrem na Sibiř. Haploskupina O pochází z jihovýchodní Číny nebo z Indočíny. Haploskupina P vznikla ve střední Asii nebo v oblasti pohoří Altaj a později se od ní oddělily haploskupiny Q a R. V původní podobě se vyskytuje velmi zřídka. Haploskupina Q vznikla pravděpodobně také ve střední Asii, odkud se rozšířila východním směrem až do Ameriky.

  • Haploskupina L (M20) Vyskytuje se hl. v jižní Indii a v Balúčistánu
    • Haploskupina L1
    • Haploskupina L2
    • Haploskupina L3
  • Haploskupina M (M4) Vyskytuje se na Nové Guineji a v Melanésii
    • Haploskupina M1
    • Haploskupina M2
  • Haploskupina NO (M214) před cca 35-40 000 lety (nepatrný výskyt)
    • Haploskupina N (LLY22g, M231) Vyskytuje se v nejsevernějších částech Eurasie, zvláště mezi etniky hovořícími uralskými jazyky, tj. Ugrofiny a Samodijci
    • Haploskupina O (M175) Vyskytuje se ve východní Asii, jihovýchodní Asii, Oceánii

Skupiny vycházející z haploskupiny NO (M214)

Haploskupina NO se objevila před cca 35-40 000 lety nejpravděpodobněji v oblasti mezi severní Barmou a jižní Čínou. Zde se zrodila také haploskupina N, která se po skončení doby ledové rozšířila směrem na Sibiř. V severní části Sibiře dnes tvoří nejpočetnější Y-haploskupinu, a to zejména u Samodijců a Jakutů. Haploskupina O se vyskytuje nejčastěji ve východní a jihovýchodní Asii – v Číně, Japonsku, Koreji, Indočíně, Indonésii a východní Indii. Typická je také pro Polynésany v Oceánii. Méně je zastoupena ve střední Asii.

  • Haploskupina NO (M214) před cca 35-40 000 lety (nepatrný výskyt)
    • Haploskupina N (LLY22g, M231) Vyskytuje se v nejsevernějších částech Eurasie, zvláště mezi uralským lidem
      • Haploskupina N1
      • Haploskupina N2
      • Haploskupina N3
    • Haploskupina O (M175) Vyskytuje se ve východní Asii, jihovýchodní Asii, Oceánii
      • Haploskupina O1 (MSY2.2) Vyskytuje se ve východní a jižní Číně, na Tchaj-wanu a v jižní Asii, zvláště mezi Austronésany a skupinami hovořícími jazyky Tai-Kadai
      • Haploskupina O2 (P31, M268)
      • Haploskupina O3 (M122) Vyskytuje se napříč východní Asií, jihovýchodní Asii a Austronésií. Je typická hlavně pro etnika hovořící jazyky čínsko-tibetské rodiny a jazyky rodiny Hmong-Mien

Skupiny vycházející z haploskupiny P (M45)

Haploskupina Q je větví Haploskupiny P (M45). Předpokládá se, že vznikla v oblasti Sibiře a to přibližně před 15-20 000 lety. Haploskupina Q je blízká příbuzná Haploskupiny R (M207), jelikož obě skupiny sdílejí společný marker (M45).

  • Haploskupina Q (MEH2, M242, P36) M242 se vyskytuje mezi všemi podskupinami haploskupiny Q. Další rozlišující markery jsou pak uvedeny u každé takové podskupiny (Vznik před cca 15-20 000 lety. Vyskytuje se v Asii a Americe)
    • Haploskupina Q*
    • Haploskupina Q1 (M120, N14)
      • Haploskupina Q1*
      • Haploskupina Q1a (M378)
    • Haploskupina Q2 (M25, M143)
    • Haploskupina Q3 (M3) Vyskytuje se v Severní, Střední a Jižní Americe
      • Haploskupina Q3*
      • Haploskupina Q3a (M19)
      • Haploskupina Q3b (M194)
      • Haploskupina Q3c (M199)
    • Haploskupina Q4 (P48)
    • Haploskupina Q5 (M323)
    • Haploskupina Q6 (M346)

Haploskupina R se větví do skupin R1a a R1b. R1a se utvořila pravděpodobně v eurasijských stepích. Je spojována se stepními mohylovými kulturami a expanzí Indoevropanů. Dnes je typická hlavně pro Indoíránce ve střední a jižní Asii (Indii), a pro Slovany z Východní Evropy. R1b se objevila před 35-40 000 lety ve střední Asii a její příchod do Evropy se spojuje s nástupem tzv. klasického aurignacienu před cca 36 500 lety. Jedna z jejích větví R1b1c (M269) byla během posledního zalednění soustředěna v glaciálním útočišti (refugiu) v jihozápadní Francii a Kantábrii. Odtud se po skončení doby ledové šířila v západní a střední Evropě s magdalénskou kulturou (magdalenien). Dnes je vůbec nejčastěji zastoupenou Y-haploskupinou v západní Evropě. Jiné větve R1b se řídce vyskytují ve střední Asii, Anatolii a v a Africe. R2 vznikla pravděpodobně poblíž pohoří střední Asie a odtud se rozšířila do Indie a oblasti Kavkazu.

  • Haploskupina R1 (M173) Vyskytuje se v Evropě, západní Asii
  • Haploskupina R2 (M124) Vyskytuje se v Indii, Srí Lance, na Kavkaze, ve střední Asii a východní Evropě

Související články

Externí odkazy