Happy end (film)

Happy end
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka70 minut
Žánrkomedie
ScénářOldřich Lipský
Miloš Macourek
RežieOldřich Lipský
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVladimír Menšík
Jaroslava Obermaierová
Josef Abrhám
ProdukceMiloš Stejskal
HudbaVlastimil Hála
KameraVladimír Novotný
KostýmyTheodor Pištěk
StřihMiroslav Hájek
Výroba a distribuce
Premiéra1967
Produkční společnostBarrandov Studio
DistribuceFilmové studio Barrandov
Happy end na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Happy End je československý komediální film Oldřicha Lipského z roku 1966 využívající experimentální postupy.[1] Film je natočen pozpátku – začíná popravou hlavního hrdiny a vypravěče Bedřicha (který ji ovšem popisuje jako svoje narození) a končí jeho porodem (pro Bedřicha smrtí).

Obsazení

Vladimír Menšíkřezník Bedřich Frydrych
Jaroslava ObermaierováJulie
Josef AbrhámPtáček
Bohuš Záhorskýtchán
Stella Zázvorkovátchyně

Příběh

Pro Happy End není ani tak důležitý sám životní příběh řezníka Frydrycha, jako způsob, jakým je podán. Film je celý natočen pozpátku, a to včetně dialogů. Hlavní hrdina a vypravěč Bedřich Frydrych se tak tedy po narození (poprava na gilotině) a dětství stráveném v lyceu (vězení) pouští do světa a rychle se ožení - sestaví si z několika dílů vlastní manželku (rozčtvrcenou Julii).

Ve světě tohoto filmu se svět pohybuje opačným směrem než ten náš. Dialogům rozumíme, ale z našeho pohledu jdou repliky v opačném pořadí a vytvářejí tak místy čistě komediální situace, jindy pouze drobné dadaistické hříčky.

Produkce

Snímek natočil režisér Lipský po úspěchu předchozího snímku Limonádový Joe aneb Koňská opera. Původním záměrem bylo natočit komedii v medzinárodní produkci na exkluzivních lokacích (Capri, Mallorca, Alpy), z té nakonec sešlo.[1] Společně s Milošem Macourkem se rozhodli připravit scénář filmu, který se odehrává – a je také natáčen – pozpátku.

Recepce

Kritické ohlasy

Kritik Jan Žalman uvádí, že „Macourkova černá hříčka mu umožnila dostat se z běžného veseloherního manýrismu, zakoketovat si s morbiditou, jarmarečností a vyjádřit se způsobem aspoň svou ‚jinakostí‘ bližším temperatuře šedesátých let. Nic víc.“[2]

Kulturní odkazy

Princip reverzibilního vyprávění byl použit mimo jiné ve filmech jako Mentolky (2000), Zvrácený (2002), 5x2 (2004) nebo Tenet (2020).

Odkazy

Reference

  1. a b ŠRAJER, Martin. Happy end – Revue Filmový přehled. Filmový přehled [online]. Národní filmový archiv, 2023-12-20 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  2. SEDLÁČEK, Mojmír. Groteskní Vladimír Menšík vraždí pozpátku. Happy End je vrcholem české originality. www.kinobox.cz [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“