Harald Bauer

Harald Bauer
Narození29. července 1901
Adamov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. srpna 1990 (ve věku 89 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníVídeň
Povoláníarchitekt
RodičeLeopold Bauer otec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Harald Bauer (29. července 1901, Adamov – 1. srpna 1990, Vídeň) byl architekt, interiérový architekt a designér. Ve svých projektech využíval romantizující formy a principy nové věcnosti.

Životopis

Narodil se v rodině slavného architekta Leopolda Bauera (1872 – 1938) a jeho druhé ženy Stephanie. Po absolvování průmyslové školy ve Vídni (1921) byl praktikantem u stavebních firem ve Vídni a Klagenfurtu. V období 1926 – 1928 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Clemense Holzmeistera a současně pracoval v otcově ateliéru. Po ukončení studií v roce 1928 pracoval v Opavě jako stavbyvedoucí, později jako architekt, v roce 1931 založil vlastní kancelář. Od roku 1938 do 1939 působil ve Vídni. V období 2. světové války jako technik sloužil u Luftwaffe. V letech 1945–1952 byl vedoucím projekce ateliéru Karel Kupsky ve Vídni. Od roku 1952 byl samostatným architektem ve Vídni.[1][2]

Harald Bauer zemřel ve Vídni a je pohřben na vídeňském hřbitově (Wien-Baumgarten).[3]

Realizace

  • 1931–1932 Obytný dům Erika a Fritze Käuflerových, Dolní schody 8, Opava, jednopatrový dům s tříosým průčelím[2]
  • 1935–1936 Nájemní dům s obchodem v přízemí pro rodinu Teitelbaumových, Horní náměstí 61, Opava[4]
  • 1927–1929 obchodní dům Breda-Weinstein (přestavba spolu s otcem), Opava[2]
  • 1934–1935 Vila Arthura Goldbergera, Pivovarská 16, Krnov[1]
  • 1945–1952 sídliště v Linci
  • 1945–1952 modlitebna adventistů ve Vídni
  • 1952–1956 přehrada a elektrárna v Kaprunu,
  • 1963–1968 vodní elektrárna Wallsee-Mitterkirchen

Interiéry

zdroj[3]

  • 1931 byt Dr. Bricka, Opava změny v bytovém zařízení
  • 1933 apartmán Dr Brunnera, Opava, nábytek
  • 1933–1936 byt bankéře Hanse Gesslera, Opava, zařízení bytu, provedení nábytku
  • 1934 Obchodní dům Breda&Weinstein, Opava, gumové koberce
  • 1934–1935 kavárna, Lázně Jeseník, interiér
  • 1935–1937 byt Dr. Schnabel, Krnov, návrhy nábytku
  • 1937–1938 módní studio Ada Kolb-Řehulka, Opava, provedení nábytku
  • 1938 Preissnitzovo sanatorium Jeseník, elektrická průmyslová kuchyně

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Krnova. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 239, 318. 
  2. ↑ a b c STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava: NPÚ, 2011. 89, 198, 324 s. ISBN 978-80-85034-62-2. 
  3. ↑ a b STUHLPFARRER, Anna. Architekturzentrum Wien. www.architektenlexikon.at [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Harald Bauer [online]. Dostupné online. (německy) 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)