Harald II. Dánský

Harald II. Dánský
král Dánska
Portrét
Harald II., obraz z roku 1685.
Doba vlády1014–1018
Úmrtí1018
PředchůdceSven Vidlí vous
NástupceKnut Veliký
OtecSven Vidlí vous
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harald II. Dánský († 1018) byl králem Dánska v letech 1014 až 1018. Byl nejstarším synem Svena Vidlího vouse a zřejmě Gunhildy Vendské.[1]

Byl dánským regentem, zatímco jeho otec bojoval s Ethelredem II. v Anglii. V roce 1014 po smrti otce zdědil dánský trůn.[2] Jeho bratr Knut mu zřejmě nabídl, že se stanou spoluvládci, což se u Haralda nesetkalo s kladnou odezvou.[3] Zdá se, že Harald nabídl svému bratrovi velitelství vojska pro invazi do Anglie výměnou za to, že si nebude klást nárok na následnictví na dánském trůnu.[3] Knut s tímto návrhem zřejmě souhlasil a vypravil se do Anglie s daleko větším vojskem než předtím.

O Haraldově vládě je jen málo informací. Po jeho smrti v roce 1018 na dánský trůn usedl jeho bratr Knut Veliký.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harald II of Denmark na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Bricka, Carl Frederik, Dansk Biografisk Lexikon, vol. VII [Hansen - Holmsted], 1893, s.73. Online
  2. ↑ Harald 2. at Gyldendals Åbne Encyklopædi
  3. ↑ a b Sawyer, History of the Vikings, pp. 171

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Raven Banner.svg
Autor: Skydrake, Licence: CC BY-SA 3.0
The raven banner according to the Amlaib Cuaran's coin.
Harald-2.(Harald-VI),1646,Albert-Haelwegh.jpg
Kobberstik af Albert Haelwegh fra 1646 forestillende den danske konge Harald 2. (Svend Tveskægs søn), der regerede 1014-1018. Denne Haralds placering i Albert Haelwegh rækkefølge af portrætter af de danske konger er ganske korrekt, derimod refererer regentnummeret (Haraldus VI), som Haelwegh benytter, til en række tidligere sagnkonger ved navn Harald, som i moderne tid normalt ikke medtages i nummereringen af danske konger med navnet Harald. Det angivne dødsår og den angivne regentlængde er også en del eller meget ved siden af på dette kobberstik i forhold til det faktisk accepterede vedrørende Harald II.