Harantova (Praha)
| |||
---|---|---|---|
Klášter magdalenitek, později Dominikánský klášter na čísle 1 | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Čtvrť | Malá Strana | ||
Poloha | 50°5′7,01″ s. š., 14°24′17,54″ v. d. | ||
Začíná na | Karmelitská | ||
Končí na | Maltézské náměstí | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic | ||
Další údaje | |||
Délka | asi 60 m[1] | ||
PSČ | 118 00 | ||
Kód ulice | 447366 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Harantova ulice na Malé Straně v Praze spojuje ulici Karmelitská a Maltézské náměstí.
Historie a názvy
Ulice vznikla ve středověku, klášter dominikánů byl založen na místě kostela svaté Máří Magdalény postaveného začátkem 14. století jako klášter magdalenitek, který byl roku 1420 zničen husity. Ulice dlouho neměla název, od roku 1870 se používá název "Harantova"[2] podle českého barokního spisovatele, hudebníka a diplomata Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.
Na čísle 1 se nachází budova bývalého dominikánského kláštera založeného v roce 1604. Objekt klášter byl v letech 2004–2006 přestavěn na luxusní hotel Mandarin Oriental Prague a přilehlý klášterní kostel sv. Máří Magdalény byl zrekonstruován pro potřeby Českého muzea hudby.
Severní část ulice tvoří Rohanský palác, který kolem roku 1571 sjednocením tří domů postavil dvorní architekt Bonifác Wolmut. V roce 1816 palác získal vévoda Karel Alan Rohan z Bouillonu a jeho bratr Ludvík Viktor nechal palác přestavět v pozdně klasicistním stylu dle projektu Vincence Kulhánka. V paláci dnes sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Budovy, firmy a instituce
- Dominikánský klášter – Harantova 1[3]
- Rohanský palác – Harantova 2[4]
- Nostický palác – ústí Harantovy ulice do Maltézského náměstí
- České muzeum hudby, dříve kostel sv. Máří Magdalény
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.atlasceska.cz/praha/harantova
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-24.
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=39449%2F1-815&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=39447%2F1-814&presenter=ElementsResults
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Harantova, s. 213–214.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Harantova na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Malá Strana, Rohanský palác, projekt architekt Vincenc Kulhánek