Harbin Z-6

Harbin Z-6
Harbin Z-6, Muzeum čínského letectví v Pekingu
Určenívíceúčelový užitkový vrtulník střední hmotnostní kategorie
PůvodČínaČína Čína
VýrobceHarbin Aircraft Manufacturing Corporation
Institut pro vývoj a výzkum helikoptér
První let15. prosince 1969
Zařazeno1969
UživatelLetectvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Vyrobeno kusů15 ks
Vyvinuto z typuHarbin Z-5
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harbin Z-6 (označován někdy také jako Zh-6) je víceúčelový užitkový vrtulník střední hmotnostní kategorie s čtyřlistým nosným rotorem a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Vrtulník vznikl na konci 60. let úpravou čínských licenčně vyráběných strojů Harbin Z-5. Ve své době se jednalo o vrtulník podobný úspěšným sovětským strojům Mil Mi-8.

Historie a vývoj

Související informace naleznete také v článku Harbin Z-5.

Od roku 1963 produkoval čínský výrobce Harbin Aircraft Manufacturing Corporation v Charbinu vrtulníky Harbin Z-5. Jednalo se o licenčně vyráběné sovětské vrtulníky Mil Mi-4. V roce 1966 se rozhodli čínští konstruktéři osadit vrtulník Z-5 turbohřídelovým motorem Wozhou WZ-5 o výkonu 1618 kW. Šlo o vůbec první čínský vrtulník vybavený turbohřídelovým motorem.[1] Vzhledem k tomu, že byl motor umístěn pod hlavní rotor, došlo k přesunu pilotní kabiny až do přídě vrtulníku. Současně došlo k úpravám celé přídě a zvětšila se také nákladová kabina. S využitím výkonnějšího motoru vzrostl rovněž dolet i rychlost vrtulníku. Nový stroj získal brzy označení Harbin Z-6. První prototyp byl dokončen již v roce 1967, ale první let uskutečnil až 15. prosince 1969.[2] Druhý prototyp vzlétl 25. prosince téhož roku.[1] Prvním pilotem se stal Wang Pejmin, který byl již dříve testovacím pilotem pro vrtulníky Z-5.[3]

Po čínsko-sovětských ozbrojených střetech na hranicích obou zemí byl vývoj vrtulníků Z-6 přesunut z Charbinu do Čchang-čou a Changhe.[4] Zde se na vývoji spolupodílel Institut pro výzkum a vývoj helikoptér.[2] 7. srpna 1972 došlo k havárii jednoho ze strojů Z-6, při které zahynulo šest osob. Jako příčina nehody byla určena špatná konstrukce motoru, který se při letu zadřel.[1] Vzhledem k tomu, že tou dobou se ve velkém množství prosazovaly nové sovětské vrtulníky Mil Mi-8, kterým se stroje Z-6 konstrukčně podobaly, rozhodla se čínská vláda výrobu ukončit. Celkem bylo vyrobeno 15 kusů.[5] V Čínské lidové republice byly vrtulníky certifikovány až v roce 1977.[3]

V roce 1979 byl experimentálně jeden z vrtulníků Z-6 osazen turbohřídelovým motorem Pratt & Whitney Canada PT6T-6, ovšem výsledky zkoušek nejsou známy.[3]

Uživatelé

Čína Čínská lidová republika

Specifikace

Data podle publikace Chinese aircraft : China's aviation industry since 1951.[2]

Harbin Z-6

Technické údaje

Výkony

  • Maximální rychlost: 192 km/h
  • Dolet: 651 km

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-4. 1. vyd. Nevojice: Jakab, 2011. 80 s. ISBN 978-80-87350-06-5. S. 30. (česky, anglicky) 
  2. ↑ a b c JEFIM, Gordon; KOMISAROV, Dmitrij. Chinese aircraft : China's aviation industry since 1951. Manchester: Hikoki Publications, 2008. 312 s. Dostupné online. ISBN 9781902109046. S. 267. (anglicky) 
  3. ↑ a b c FOJTÍK, Víceúčelový vrtulník Mi-4, s. 31
  4. ↑ Harbin Z-6 [online]. Aircraft Walkaround Center [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Chinese Helicopter [online]. helis.com [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-4. 1. vyd. Nevojice: Jakab, 2011. 80 s. ISBN 978-80-87350-06-5. S. 30–31. (česky, anglicky) 
  • JEFIM, Gordon; KOMISAROV, Dmitrij. Chinese aircraft : China's aviation industry since 1951. Manchester: Hikoki Publications, 2008. 312 s. Dostupné online. ISBN 9781902109046. S. 267. (anglicky) 

Související články

Podobné vrtulníky
Související vývoj

Externí odkazy

Média použitá na této stránce