Hardegg

Hardek Hardegg
pohled z Hardeggské vyhlídky
znak
Poloha
Souřadnice	48°51′9″ s. š., 15°51′32″ v. d.
Nadmořská výška	309 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Hollabrunn
Hardek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	93,28 km²
Počet obyvatel	1 309 (2018)[1]
Hustota zalidnění	14 obyv./km²
Správa
Starosta	Heribert Donnerbauer (ÖVP)
Oficiální web	www.hardegg.gv.at
E-mail	stadtgemeinde@hardegg.gv.at
Adresa obecního úřadu	Pleissing 2 2083 Hardegg-Pleissing
Telefonní předvolba	0 29 48
PSČ	2082
Označení vozidel	HL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hardegg (česky Hardek) je město v okrese Hollabrunn ve Waldviertelu v Dolních Rakousích přímo na česko-rakouské státní hranici, tvořené zde řekou Dyjí, na níž město leží. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Historie

Město vzniklo jako podhradí hradu Hardek, o němž první zmínka pochází z roku 1145. Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova „hard“ – les, „-egg“ – skála, kámen, v přeneseném smyslu pak „pevný dům v lese“. Hradní páni, kteří postupem času z Hardeku vybudovali jeden z největších hradů v zemi, hráli významnou roli v politických dějinách Rakouska. Městečko bylo centrem řady řemesel – krom jiného výroby sukna – a obchodu, kromě toho se zde vyráběl střelný prach. Velkou konkurenci ovšem znamenalo nedaleké plánovitě založené vinařské město Retz, a Hardek tak postupně ztrácel na významu. V roce 1764 zničil město velký požár; k obnově svých domů použili obyvatelé materiálu (kamene i dřeva) z tehdy již opuštěného hradu.

Nová etapa vývoje města se začala psát koncem 19. století, kdy se z Hardeku stalo letovisko, vyhledávané pro krásné okolí a příjemné klima, možnost koupání a bohatý kulturní program. V roce 1929 byla v Hardeku ubytovací kapacita cca 500 hostinských lůžek. Nepříjemný zásah znamenala výstavba Vranovské přehrady s elektrárnou, neboť při jejím vypouštění klesala teplota vody v Dyji na průměr 10 °C, což naprosto znemožnilo koupání v řece. Definitivní konec cestovního ruchu znamenala 2. světová válka a uzavření hranic s Československem po roce 1948. Hraniční most přes Dyji byl uzavřen, dřevěné desky odstraněny, břehy spojovaly jen holé traverzy; na moravské straně byla hranice ostře hlídána ozbrojenou pohraniční stráží.

Toto období je ve znamení hospodářského úpadku Hardeku. Pro nedostatek pracovních míst začali mladí lidé odcházet do města a zůstali jen staří, kteří nabízeli ubytování v soukromí zájemcům o rybaření na Dyji.

Demografický vývoj

Až do pádu železné opony bylo město velmi izolované, na moravskou stranu Dyje vedl jediný most do Čížova. I to se odrazilo v klesajícím počtu obyvatel města. Jediným hospodářským faktorem je zde turismus. Nejvyšší počet obyvatel (zaznamenaný od počátku sběru statistických dat) mělo město v roce 1890, a to 3209. Od té doby – vyjma období mezi lety 1939–1951 počet obyvatel stále klesal.

Členění města

Na území obce se nacházejí katastrální území Felling, Hardegg, Heufurth, Mallersbach, Merkersdorf, Niederfladnitz, Pleißing, Riegersburg, Umlauf a Waschbach.^[2]

Katastrální území vlastního Hardeku má pouhých 78 obyvatel, proto bývá Hardek často označován za nejmenší město Rakouska.

Politika

Starostou města je Heribert Donnerbauer z Rakouské lidové strany, v devatenáctičlenném městském zastupitelstvu je strana zastoupena čtrnácti křesly, pět křesel obsadila Rakouská sociálně-demokratická strana, další strany zastoupeny nejsou.

Pamětihodnosti

• Nationalpark Thayatal
• hrad Hardek
• barokní zámek Ruegers v Riegersburgu^[3]
• zřícenina hradu Kaja u Merkersdorfu
• cihlové sloupy dřívější šibenice mezi obcemi Niederfladnitz a Oberretzbach
• 6. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky – Ptačí poslání

Pravidelné akce

• Svátek dýní konaný v Pleissingu vždy koncem října v rámci podobných akcí v celém regionu Retzer Land

Hospodářství a infrastruktura

V roce 2001 zde bylo 56 nezemědělských pracovišť, podle údajů z roku 1999 108 zemědělských a lesnických podniků. Na katastru Riegersburgu se nachází dřívější těžební závod na dobývání uhlí (Braunkohlentagebau Langau-Riegersburg) a na katastru Fellingu firma RM Austria – Perlmuttdesign, poslední podnik na zpracování perleti v Rakousku.

12. dubna 1990 byl sezónně otevřen hraniční přechod pro pěší, cyklisty a vodáky Hardek – Čížov, od 9. května 2006 je v provozu celoročně v hodinových intervalech. V červnu 2006 následovalo otevření hraničního přechodu Felling – Podmyče pro pěší a cyklisty. Po rozšíření Schengenského prostoru od 21. prosince 2007 lze tuto nyní vnitřní hranici překročit v podstatě kdekoli a kdykoli, pročež není třeba žádných vyznačených hraničních přechodů.

Nejdůležitějším faktorem rozvoje města i celého regionu bylo zřízení Národního parku Thayatal – Podyjí – v oblasti uzavřené nejen návštěvníkům, ale díky železné oponě i stavebním aktivitám, se dochovala nedotčená příroda. Z ochrany přírody město Hardegg nyní těží. Národní park slouží kromě ochrany přírody také odpočinku i vzdělání návštěvníků.

Čestné občanství

21. května 2001 – Erwin Pröll, politik, dolnorakouský zemský hejtman

Významní rodáci

• Klement Borový (1838–1897), český katolický teolog
• Freddy Quinn (* 1931), zpěvák a hudebník
• H. C. Artmann (1921–2000), básník a překladatel

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hardegg na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hardegg na Wikimedia Commons
• http://www.np-thayatal.at/cz/pages/dejiny-mesta-76.aspx
• http://www.hardegg.gv.at
• http://www.znojmuz.cz/muzeum/publikace/hrady/Hrady%20Podyji%20slovem_Burgen%20Thayatals%20in%20Wort.pdf Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
• Fotografie Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine.