Harfový most (Tábor)
| Harfový most | |
|---|---|
 Most přes Jordán, harfové závěsy | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Tábor |
| Město | Tábor |
| Číslo mostu | 19-042 |
| Komunikace | silnice I/19 |
| Doprava | silniční |
| Přes | Jordán |
| Souřadnice | 49°25′37,15″ s. š., 14°39′52,85″ v. d. |
| Mapa | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Harfový most je vžitý neoficiální název železobetonového zavěšeného mostu ve směru východ–západ přes rybník Jordán v Táboře v prostoru mezi Pražským předměstím a Čekanicemi,[1] jihovýchodně od místní části Náchod. Je označován též například most přes Jordán.[1] Je součástí severního silničního obchvatu Tábora.[1] Převádí silnici I/19 směrem od Plzně k napojení na dálnici D3, které se nachází asi 2,5 km východně od mostu, přičemž dálnice D3 tvoří východní obchvat města, po němž tříkilometrovým úsekem peážuje i silnice I/19, která pak pokračuje k Pelhřimovu.
Historie
Projekce a stavba trvaly dle Encyklopedie mostů asi 5 let,[2] byl stavěn v letech 1984[3][4] až 1991,[4] dle Táborského deníku byl most otevřen 4. července 1991,[3] dle Encyklopedie mostů byl dokončen v roce 1990.[2] Původním termínem dokončení byl říjen 1990, stavba nabrala pětiměsiční skluz, k jehož dorovnání firma zavedla dvousměnný provoz, pro který však firma neměla dost pracovníků.[3] Náklady na postavení byly dle Encyklopedie mostů 45 milionů Kč,[2] dle Táborského deníku 80 milionů Kč.[3]
Investorem byl Silniční a investorský útvar České Budějovice, dodavatelem Stavby mostů Praha.[3]
O výstavbě mostu natočil Jan Svoboda 29minutový dokumentární film.[4]
Postavením obchvatu s mostem bylo zklidněno centrum města, kterým dříve na komunikaci Praha – České Budějovice projíždělo denně až 25 tisíc motorových vozidel, a zároveň se zkrátila cesta (Encyklopedie mostů uvádí zkrácení „o celou půlhodinu“).[2] Již měsíc po otevření mostu poklesl počet automobilů projíždějících centrem města z 21–24 tisíc denně zhruba na polovinu a z centra téměř zcela vymizela nákladní auta, čímž se zvýšila průjezdnost centrální křižovatky na Křižíkově náměstí.[3]
Někteří obyvatelé se postavení mostu obávali kvůli ohrožení pitné vody.[3] Protože rybník Jordán je zároveň nádrží pro čerpání pitné vody pro Tábor, vztahují se na most velmi přísná hygienická opatření.[2]
Popis
Dvě dvouproudové komunikace na železobetonových nosnících[2] jsou zavěšeny na 26 ocelových lanech,[4][1] která vybíhají z 60 metrů vysokého pylonu.[2] Lanová konstrukce připomíná dvojici harf.[4] Most je dle Encyklopedie mostů 220 metrů dlouhý a 22 metrů široký,[2] dle distributora dokumentárního filmu o výstavbě mostu je 212 metrů dlouhý a 23 metrů široký,[4][1] stavební firma uvádí v referencích také délku mostu 208,5 metru.[1] Pylon, který měl být původně založen do dna rybníka, byl přenesen na jeho břeh,[2] resp. na výběžek terénu do prostoru nádrže.[1] Výška pylonu je 77 m od základů, z toho 53,5 m výška nad mostovkou.[1] 111 metrů dlouhé hlavní mostní pole je ve výšce 10,5 metrů nad hladinou Jordánu.[1] Jednotlivé lamely mají délku 6,2 m a hmotnost 160 tun.[1]
Dle referencí stavební firmy SMP CZ patří mezi první realizované mosty s harfovým systémem závěsů v České republice[1] (podobnou konstrukci a vzhled má například Lanový most na Jižní spojce v Praze, budovaný o 6–7 let později).
V síni tradic města Tábora se nachází model mostu.[2]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k Most přes Jordán, Tábor Archivováno 7. 8. 2019 na Wayback Machine., SMP CZ, referenční projekty
- ↑ a b c d e f g h i j Dušan Josef: Tábor – Harfový most Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine., Encyklopedie mostů
- ↑ a b c d e f g Porevoluční stavby: unikátní most přes Jordán, Táborský deník, 28. 2. 2015
- ↑ a b c d e f Zavěšený most přes Jordán v Táboře, na webu ČSFD
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Harfový most na Wikimedia Commons - Dušan Josef: Tábor – Harfový most Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine., Encyklopedie mostů
- Most přes Jordán, Tábor, SMP CZ, referenční projekty
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tábor-most přes Jordán-pohled od Náchoda
Tábor-Jordán,letecký pohled
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Tábor. Most silnice I/19 přes rybník Jordán.