Harfový most (Tábor)

Harfový most
Most přes Jordán, harfové závěsy
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	Tábor
Město	Tábor
Číslo mostu	19-042
Komunikace	silnice I/19
Doprava	silniční
Přes	Jordán
Otevřen	4. července 1991
Souřadnice	49°25′37,15″ s. š., 14°39′52,85″ v. d.
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Harfový most je vžitý neoficiální název železobetonového zavěšeného mostu ve směru východ–západ přes rybník Jordán v Táboře v prostoru mezi Pražským předměstím a Čekanicemi,^[1] jihovýchodně od místní části Náchod. Je označován též například most přes Jordán.^[1] Je součástí severního silničního obchvatu Tábora.^[1] Převádí silnici I/19 směrem od Plzně k napojení na dálnici D3, které se nachází asi 2,5 km východně od mostu, přičemž dálnice D3 tvoří východní obchvat města, po němž tříkilometrovým úsekem peážuje i silnice I/19, která pak pokračuje k Pelhřimovu.

Projekce a stavba trvaly dle Encyklopedie mostů asi 5 let,^[2] byl stavěn v letech 1984^[3][4] až 1991,^[4] dle Táborského deníku byl most otevřen 4. července 1991,^[3] dle Encyklopedie mostů byl dokončen v roce 1990.^[2] Původním termínem dokončení byl říjen 1990, stavba nabrala pětiměsiční skluz, k jehož dorovnání firma zavedla dvousměnný provoz, pro který však firma neměla dost pracovníků.^[3] Náklady na postavení byly dle Encyklopedie mostů 45 milionů Kč,^[2] dle Táborského deníku 80 milionů Kč.^[3]

Investorem byl Silniční a investorský útvar České Budějovice, dodavatelem Stavby mostů Praha.^[3]

O výstavbě mostu natočil Jan Svoboda 29minutový dokumentární film.^[4]

Postavením obchvatu s mostem bylo zklidněno centrum města, kterým dříve na komunikaci Praha – České Budějovice projíždělo denně až 25 tisíc motorových vozidel, a zároveň se zkrátila cesta (Encyklopedie mostů uvádí zkrácení „o celou půlhodinu“).^[2] Již měsíc po otevření mostu poklesl počet automobilů projíždějících centrem města z 21–24 tisíc denně zhruba na polovinu a z centra téměř zcela vymizela nákladní auta, čímž se zvýšila průjezdnost centrální křižovatky na Křižíkově náměstí.^[3]

Někteří obyvatelé se postavení mostu obávali kvůli ohrožení pitné vody.^[3] Protože rybník Jordán je zároveň nádrží pro čerpání pitné vody pro Tábor, vztahují se na most velmi přísná hygienická opatření.^[2]

Dvě dvouproudové komunikace na železobetonových nosnících^[2] jsou zavěšeny na 26 ocelových lanech,^[4][1] která vybíhají z 60 metrů vysokého pylonu.^[2] Lanová konstrukce připomíná dvojici harf.^[4] Most je dle Encyklopedie mostů 220 metrů dlouhý a 22 metrů široký,^[2] dle distributora dokumentárního filmu o výstavbě mostu je 212 metrů dlouhý a 23 metrů široký,^[4][1] stavební firma uvádí v referencích také délku mostu 208,5 metru.^[1] Pylon, který měl být původně založen do dna rybníka, byl přenesen na jeho břeh,^[2] resp. na výběžek terénu do prostoru nádrže.^[1] Výška pylonu je 77 m od základů, z toho 53,5 m výška nad mostovkou.^[1] 111 metrů dlouhé hlavní mostní pole je ve výšce 10,5 metrů nad hladinou Jordánu.^[1] Jednotlivé lamely mají délku 6,2 m a hmotnost 160 tun.^[1]

Dle referencí stavební firmy SMP CZ patří mezi první realizované mosty s harfovým systémem závěsů v České republice^[1] (podobnou konstrukci a vzhled má například Lanový most na Jižní spojce v Praze, budovaný o 6–7 let později).

V síni tradic města Tábora se nachází model mostu.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Harfový most na Wikimedia Commons
• Dušan Josef: Tábor – Harfový most Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine., Encyklopedie mostů
• Most přes Jordán, Tábor, SMP CZ, referenční projekty