Harold Lasswell

Harold Lasswell
Harold Dwight Lasswell
Narození	13. února 1902 Donnellson
Úmrtí	18. prosince 1978 (ve věku 76 let) Manhattan
Alma mater	Yaleova univerzita Chicagská univerzita
Povolání	politolog, akademik, sociolog a psycholog
Zaměstnavatelé	Chicagská univerzita The New School Yaleova univerzita
Funkce	předseda (Americká politologická asociace; 1955–1956)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harold Dwight Lasswell (13. února 1902 – 18. prosince 1978) byl americký politolog a teoretik komunikace.

Komunikační model

Zajímal se o praxi, techniku a účinky propagandy. Vyšel z poznatků, které získal studiem vojenské propagandy USA. v I. světové válce. Na základě těchto poznatků napsal v roce 1927 svoji první monografii Techniky vojenské propagandy ve světové válce (Propaganda Technique in the World War). Toto dílo se stalo jádrem pojmového systému a impulzem pro rozvíjení interdisciplinární vědy o médiích.

Propagandu chápal jako základní nástroj řízení veřejného mínění vládou, které je potřebné na získání podpory mas pro vládu. Propaganda je podle něj synonymním pojmenováním pro demokracii.

Jeho komunikační model vychází z teze, že mediální obsahy mohou bezprostředně působit na veřejné mínění v behavioristickém smyslu (což znamená, že se to bezprostředně projeví v sociálním chování obyvatelstva). Tato definice náleží mediálnímu determinizmu. Zároveň přitom vychází z představ tzv. synoptické orientace – tvorby individuálních představ o světě z neúplných zdrojů doplněných hodnotnými představami.

Lasswell svůj model pojmenoval termínem infuzní jehla, jelikož média neustále pulzují a trvale působí jednosměrným lineárním efektem příčina-účinek, a tím ovlivňují veřejné mínění. V tomto případě média mohou ve společnosti generovat i takové změny a procesy, se kterými masový adresát nesouhlasí, ale sociativně je musí, ať už bezprostředně či potlačeně, akceptovat. Tento princip shrnul Lasswell do věty: „V masové komunikaci je podstatné, kdo hovoří… co říká… komu to říká… jakým zprostředkováním… a s jakým účinkem.“

Prvky komunikačního procesu

• Kdo? (komunikátor)
• Co? (komuniké)
• Komu? (komunikant, recipient)
• Čím? Jak?
• Prostřednictvím jakého média?
• S jakým úmyslem?
• S jakým účinkem?^[1]

Mediální výzkumy

Na základě rozdělení prvků komunikačního procesu, vznikla typologie mediálních výzkumů:

• Kontrolní výzkum – analyzuje kulturní, sociální, psychologické, ekonomické a politické parametry a vazby na úrovni komunikátora.
• Obsahový výzkum – váže se na výzkum obsahu poselství.
• Výzkum média – analyzují se technologické, psychologické a sociologické parametry a především možný technologický vývoj samotného média.
• Výzkum publika – pomocí anket a dotazníků se zjišťuje zpětná vazba, efekt a vliv médií na publikum.
• Výzkum působnosti – zde se využívá poznatků z výzkumů publika a těchto základech se médii snaží o zdokonalování mediálních efektů.

Funkce médií

Následně vytvořil vlastní typologii sociativních efektů masového působení o třech úrovních:

1. Informování – přehled, osvojení se prostředí.
2. Korelace – socializace, podpora společenských norem.
3. Kontinuita – přenos kulturního dědictví z jedné generace na druhou.

Odkazy

Reference

Literatura

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Harold Lasswell
• Valček, P.: Teorie médií. Katedra žurnalistiky filozofickej fakulty univerzity Komenského. Bratislava: 2006.

Související články

• Lasswellova formule