Harrachov

Harrachov
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Tanvald
Obec s rozšířenou působností	Tanvald (správní obvod)
Okres	Jablonec nad Nisou
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy + Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°46′20″ s. š., 15°25′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 406 (2023)[1]
Rozloha	36,63 km²[2]
Katastrální území	Harrachov
Nadmořská výška	665 m n. m.
PSČ	512 46
Počet domů	567 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Harrachov 150 512 46 Harrachov mesto@harrachov.cz
Starosta	Mgr. Tomáš Vašíček
Oficiální web: www.harrachov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Harrachov
Další údaje
Kód obce	577081
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harrachov (německy Harrachsdorf) je město a horské středisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Leží v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno železnicí a silnicí. Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Na území města se nachází Mumlavský vodopád, jeden z nejmohutnějších vodopádů v České republice. Harrachov je významným střediskem zimních sportů se sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Město je mezinárodně známé díky můstku pro lety na lyžích Čerťák, který je jedním z pěti podobných na světě.

Historie

Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachsdorf a později na Harrachov.^[4] Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozují své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach).

Sklárny

Obživou místních obyvatel byla tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje již od 14. století. První písemná zmínka o dnešní harrachovské sklárně firmy Novosad je z roku 1712. K rozšíření výroby došlo po roce 1719, kdy se hrabě Karel Antonín Václav Harrach na Rohrau (1699–1768) oženil s Marií Kateřinou Buquoyovou z panství Nové Hrady. Barokní harrachovské sklo brzy dostihlo konkurenční podniky a je těžko rozeznatelné od jiných výrobků z oblasti Krkonoš (Deštné), sousední Nový Svět). S barevným broušeným a řezaným sklem z Harrachova však v 19. století soupeřily také výrobny v Kamenickém Šenově a v Novém Boru. Zdejší sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel.

Rozsah obce

Obec Harrachov má své dnešní hranice od 50. let 20. století, kdy k ní byly připojeny Nový Svět, Ryžoviště a (v důsledku mezistátní dohody uzavřené před 14. únorem 1959)^[5][6] také do té doby polské (respektive slezské) Mýtiny s nádražím.

Výnosem Krajského národního výboru v Hradci Králové byl Harrachov v Krkonoších v únoru 1965 povýšen na město. Změna byla provedena na žádost předsedy KNV Václava Hadravy, který ji přednesl radě Krajského národního výboru již v roce 1964.^[7]

Současnost

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno mnoho nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí – pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroby skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar a pivní lázně.

Do konce roku 2020 spadal Harrachov do okresu Semily, od začátku roku 2021 je součástí okresu Jablonec nad Nisou,^[8]soudně se však nachází v působnosti Okresního soudu v Semilech.

Se souhlasem rodu Harrachů radnicí užívaný znak byl společně s vlajkou městu Harrachov zákonně udělen rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 61 dne 12. 7. 2023.^[9]

Lyžařské středisko

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (90. léta 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek – mamutí můstek K-185. V 90. letech 20. století byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a jízdu dlouhou 1303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.^[10] Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.

Pamětihodnosti

• klasicistní kostel svatého Václava z let 1822–8^[11]
• kaple svaté Alžběty
• SKI Museum Harrachov
• Harrachovské skokanské můstky
• Brusírna skla čp. 73
• Pamětní deska prof. MUDr. Rudolfa Jedličky na budově sanatoria
• Usedlost Nový Svět čp. 27
• Sklárna v Novém Světě (čp. 95, 96)
• Lesnická a myslivecká expozice Šindelka (muzeum správy KRNAP)
• Rudný důl a hornické muzeum

Doprava

Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha–Turnov–Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, leží hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Rokytnice nad Jizerou – Vrchlabí – Trutnov – Úpice – Náchod – Nové Město nad Metují – Dobruška – Rychnov nad Kněžnou – Vamberk – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Anenská Studánka.

Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald–Harrachov–Szklarska Poręba, dříve ozubnicová (od roku 1902), které v 90. letech 20. století hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarske Poręby.^[12] Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází zastávky Szklarska Poręba Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále Szklarska Poręba Huta.^[4]

Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází necelé 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.

Partnerská města

• Szklarska Poręba, Polsko

Reference

Související články

• Hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Harrachov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Harrachov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dílo Ze života lidu v Krkonoších ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Harrachov ve Wikislovníku
• Průvodce Harrachov ve Wikicestách
• Harrachov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města