Harrachovský dům (Jičín)

Harrachovský dům
Poloha
AdresaStaré Město, ČeskoČesko Česko
UliceValdštejnovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky32315/6-1051 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harrachovský dům (též Nová radnice) je nárožní dům na Valdštejnově náměstí čp. 38 v Jičíně. Byl postaven během výstavby města Albrechtem z Valdštejna počátkem třicátých let 17. století. Boční trakt je směřován do ulice Fortna. Jedná se o jednopatrový šlechtický dům se třemi křídly renesančně podsklepený. V polovině sedmnáctého století sloužil jako nová radnice. Po požárech ve městě byl dům v roce 1826 empírově opraven. V druhé polovině 19. století využívalo jedno křídlo domu četnictvo.[1] Památkově chráněný dům je součástí Městské památkové rezervace.[2]

Historie

Josef Sikora, veduta Jičína, 1756

Šlechtický městský dům náležel k novým stavbám na jičínském náměstí, které byly budovány podle projektů italských architektů během vlády Albrechta z Valdštejna.[1] Ke známým vlastníkům patřil Václav Záruba mladší z Hustířan, odsouzený za účast na stavovském povstání. V roce 1628 jeho majetek a tedy i dům v Jičíně získal Albrechta z Valdštejna.[3] Koncem roku roku 1632 daroval panství Brannou a Lomnici i jičínský dům svému nejvyššímu komorníkovi a švagrovi Ottovi Bedřichovi z Harrachu. Přestavba domu nebyla v této době ještě dokončena. Stavební práce zajišťoval hejtman panství Branná Václav Vejrych. Záhy byly zaklenuty interiéry a celá stavba byly zastřešena. Dům byl stále nazýván Zárubovský. Vévoda Valdštejn se sám angažoval a pověřil hejtmana Dětřicha Malovce z Malovic, aby dokončil stavbu s použitím příjmů z panství Otty Bedřicha z Harrachu. Ten však použil peníze svého zaměstnavatele a tak došlo mezi švagry k první roztržce. Zmínky o pobytu generála Otty Bedřicha z Harrachu v jičínském domě nejsou známy. Asi zde nikdy nepobýval. Snad koupě domu byl pouze požadavek švagra Albrechta z Valdštejna související s plány na přestavbu a rozvoj města. V roce 1651 Arnošt Vojtěch z Harrachu v roli poručníka dětí svého bratra Otty Bedřicha z Harachu dům prodal. Poté sloužil městu jako radnice.[4][5]

Na vedutě Josefa Sikory z roku 1756 je ve středu kresby zobrazeno náměstí se třemi kašnami a zámkem. Jednopatrové domy na náměstí mají štíty a podloubí. Veřejné budovy tj. budova jezuitského semináře, dům hejtmana a radnice čp. 38 (v severozápadním rohu náměstí) zdůrazňovaly věže.[5] Mezi letech 1778 a 1809 poškodily dům požáry. Po dalším požáru v roce1826 byl dům empírově opraven.[6]

Mezi lety 1849–1850 do Jičína přesídlil krajský a okresní úřad, berní správa, finanční ředitelství a soud. Působilo zde četnictvo a část bývalého Harrachovského paláce sloužila jako věznice.[5]

Popis

Nárožní dům se dvěma nadzemními podlažími byl postaven se třemi trakty. Hlavní stavba s průčelím směřovala do náměstí. Na ni kolmo navazoval objekt bývalé věznice (ulice Fortna) a zadní křídlo.

Hlavní jednopatrovou budovu dělilo pět okenních os. Do přízemí se vstupovalo podloubím, které tvořilo pět půlkruhových arkád. Fasádu přízemí zdobila pásová rustika a patro oddělovala kordonová římsa. Konstrukci loubí tvořilo pět českých placek. Půlkruhový portál ve středním poli byl bosovaný. Okna po stranách v přízemí byla raně barokně profilována ozdobnými římsami. Za portálem se nacházela síň s valenou klenbou a napravo místnost s klášterní klenbou.

V prvním patře domu ve třetí ose byl postaven rizalit s balkonem, který je nesen třemi krakorci.Okna v prvním patře zvýrazňovaly šambrány. Nad rizalitem pokračoval trojúhelný fronton. Fasádu zakončila podstřešní římsa. Střecha byla sedlová.[1]

Zachovala se část sklepa ze středověké stavby. Podle šířky parcely se lze domnívat, že zde původně stály dvě stavby, než začal stavět svůj šlechtický dům Václav Záruba.[7][1] V bočním křídle (bývalá věznice) byla v přízemí klenba valená a křížová. Přední a zadní trakt byl raně barokně přestavován v letech 1631 až 1632 stavitelem Jakubem Macetou (Jacopo Mazzetta)[8] již jako Harrachovský dům. V roce 1963 byla v zadním traktu necitlivě opravena okna.[1]

Reference

  1. a b c d e Detail dokumentu – G0211889 [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. 
  2. Radnice Nová, Harrachovský dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-29]. Dostupné online. 
  3. Václav Záruba z Hustiřan - Oficiální stránky obce Horní Branná. www.hbranna.cz [online]. [cit. 2025-01-29]. Dostupné online. 
  4. CAPOUŠEK, Ondřej. Otto Bedřich hrabě z Harrachu (1610-1639): Životní dráha a doba. 2024 [cit. 2025-01-29]. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta. Dostupné online.
  5. a b c Historie města Jičína a jeho nejbližšího okolí [online]. Jičín: Interregion [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. 
  6. Památky v okolí Jičína. www.jicinsko.cz [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  7. MEZERA, Martin. Naučná stezka po valdštejnských památkách v Jičíně. 2008 [cit. 2025-01-29]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  8. KLIPCOVÁ, Barbora; ULIČNÝ, Petr. Valdštejnský palác v Jičíně. V Jičíně: Regionální Muzeum a Galerie 292 s. ISBN 978-80-87486-01-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Sikora - veduta Jičína - mědiryt (1756).jpg
Veduta města Jičína z roku 1756 - mědiryt
Jičín 2022-03 18.jpg
Autor: Miloslav Rejha, Licence: CC BY 4.0
Nová radnice – Harrachovský dům, Jičín