Harri Heliövaara
Harri Heliövaara | |
---|---|
![]() Harri Heliövaara na French Open 2022 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 4. června 1989 (35 let)[1] |
Místo narození | Helsinky, Finsko[1] |
Bydliště | Helsinky, Finsko[1] |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 82 kg[1] |
Profesionál od | 2008 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 246 302 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 9–14 |
Tituly | 0 ATP, 8 ITF |
Nejvyšší umístění | 194. místo (19. prosince 2011) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2012) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 160–90 |
Tituly | 9 ATP, 16 challengerů, 20 ITF |
Nejvyšší umístění | 7. místo (12. června 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2025) |
French Open | čtvrtfinále (2022) |
Wimbledon | vítěz (2024) |
US Open | čtvrtfinále (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2022) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 1 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2024) |
Wimbledon | 1. kolo (2024) |
US Open | vítěz (2023) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 25. ledna 2025
Harri Heliövaara (* 4. června 1989 Helsinky) je finský profesionální tenista. Na grandslamu triumfoval s Henrym Pattenem ve čtyřhře Wimbledonu 2024, Australian Open 2025 a ve smíšené soutěži US Open 2023 po boku Anny Danilinové. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2011 na 194. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Boris Černov. Dříve tuto roli plnil Johan Landsberg. V roce 2005 navázal spolupráci s Erikem Piispou, jenž vede jeho fyzickou přípravu.[3][1]
Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 hanskou baráží 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v níž prohrál nedělní dvouhru s Gillesem Müllerem. Finové přesto zvítězili 3:2 na zápasy. V ročníku 2023 byl členem finského družstva, jež poprvé v historii postoupilo do světového semifinále. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 9–14 ve dvouhře a 13–7 ve čtyřhře.[4]
V juniorském tenise triumfoval s Britem Graemem Dycem ve čtyřhře Australian Open 2007 po finálové výhře nad australsko-indickým párem Stephen Donald a Rupeš Roy.[5]
Soukromý život
Narodil se roku 1989 ve finské metropoli Helsinkách do rodiny profesora lesnické zoologie Kariho a ornitoložky Arji Heliövaarových. Má bratra Lauriho Heliövaaru. Hovoří finsky, švédsky a anglicky. S tenisem začal v šesti letech. Magisterský obor absolvoval na oddělení průmyslového inženýrství a řízení Aaltovy univerzity, která během jeho studia vznikla sloučením tří vysokých škol včetně Helsinské technické univerzity, na níž začínal. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý a za silný úder pak bekhend.[3]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když v úvodním kole helsinského turnaje dotovaného 50 tisíci dolary uhrál jen dva gamy na krajana Lauriho Kiiskiho ze sedmé světové stovky.[2] Premiérový singlovou trofej v této úrovni tenisu si odvezl během dubna 2010 z jihokorejského Sogüpcha, turnaje s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde ve finále zdolal Rumuna Teodora-Daciana Craciuna z osmé stovky žebříčku.

V září 2011 pak přidal první výhru na challengerech. S Ukrajincem Denysem Molčanovem zvládli oba tiebreaky závěrečného zápasu čtyřhry proti jihoafricko-americké dvojici Raven Klaasen a John-Paul Fruttero. Po dvou challengerových semifinále v Bangkoku a virginském Charlottesville mu bodový zisk zajistil posun na kariérní maximum. V prosinci 2011 tak figuroval na 194. místě singlového žebříčku ATP. Díky tomu mohl poprvé zasáhnout do kvalifikací na grandslamu, které v sezóně 2012 odehrál všechny čtyři. Jediné vítězství si připsal ve wimbledonské kvalifikační soutěži, v jejímž úvodním kole vyřadil Brazilce Júlia Silvu.[6][2]
V roce 2019 se začal specializovat na čtyřhru. Při třetím startu v hlavní soutěži okruhu ATP Tour vybojoval první titul v březnové čtyřhře Open 13 2021 v Marseille. S Britem Lloydem Glasspoolem ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s britským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.[7] S dalším zástupcem britského tenisu, Henrym Pattenem, vytvořil stabilní pár v dubnu 2024. Na okruhu ATP Tour vyhráli antukové čtyřhry Morocco Open 2024 a Lyon Open 2024. První grandslam ovládli na travnatém Wimbledonu 2024, když ve finále přehráli patnácté nasazené Australany Maxe Purcella s Jordanem Thompsonem nejtěsnějším poměrem ve třech tiebreacích. Ve druhé sadě přitom odvrátili tři mečboly.[8]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 2 (2–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2024 | Wimbledon | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(7–9), 7–6(10–8), 7–6(11–9) |
Vítěz | 2025 | Australian Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(16–18), 7–6(7–5), 6–3 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2023 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 18 (9–9)
|
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | březen 2021 | Marseille, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 7–6(7–4) |
Vítěz | 2. | říjen 2021 | Moskva, Rusko | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 4–6, [11-9] |
Finalista | 1. | únor 2022 | Montpellier, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(3–7), [10–12] |
Finalista | 2. | únor 2022 | Dallas, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(4–7), 4–6 |
Finalista | 3. | červen 2022 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | ATP 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–7(3–7), [6–10] |
Vítěz | 3. | červenec 2022 | Hamburk, Německo | ATP 500 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–4 |
Finalista | 4. | červenec 2022 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–7(6–8), [7–10] |
Finalista | 5. | září 2022 | Mety, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 6. | říjen 2022 | Stockholm, Švédsko | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 3–6 |
Vítěz | 4. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 7–6(7–3) |
Finalista | 7. | únor 2023 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | ATP 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(2–7), 4–6 |
Vítěz | 5. | duben 2024 | Marrákeš, Maroko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–4, [10–4] |
Finalista | 8. | duben 2024 | Bukurešť, Rumunsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 5–7 |
Vítěz | 6. | květen 2024 | Lyon, Francie | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 7–6(7–4), [10–8] |
Vítěz | 7. | červenec 2024 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | Grand Slam | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(7–9), 7–6(10–8), 7–6(11–9) |
Finalista | 9. | říjen 2024 | Peking, Čína | ATP 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 3–6, [5–10] |
Vítěz | 8. | říjen 2024 | Stockholm, Švédsko | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–3 |
Vítěz | 9. | leden 2025 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(16–18), 7–6(7–5), 6–3 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 15 Č) |
ITF (8 D; 20 Č) |
Dvouhra (8 titulů)
Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2010 | Sogüpcho, Jižní Korea | Futures | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–2 |
2. | červen 2010 | Wu-chan, Čína | Futures | tvrdý | ![]() | 6–7(5-7), 6–4, 6–0 |
3. | leden 2011 | Sheffield, Velká Británie | Futures | tvrdý | ![]() | 6–4, 5–7, 6–4 |
4. | květen 2011 | Andidžan, Uzbekistán | Futures | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–4 |
5. | říjen 2011 | Jakarta, Indonésie | Futures | tvrdý | ![]() | 6–3, 1–0skreč |
6. | říjen 2017 | Tartu, Estonsko | Futures | koberec | ![]() | 6–3, 7–5 |
7. | únor 2018 | Loughborough, Velká Británie | Futures | tvrdý | ![]() | 7–6(7-2), 6–4 |
8. | březen 2018 | Ramat ha-Šaron, Izrael | Futures | tvrdý | ![]() | 6–1, 6–3 |
Čtyřhra (36 titulů)
Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2008 | Exmouth, Velká Británie | Futures | koberec | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–2 |
2. | červenec 2008 | Kuressaare, Estonsko | Futures | antuka | ![]() | ![]() ![]() | bez boje |
3. | červenec 2009 | Kuressaare, Estonsko | Futures | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
4. | říjen 2009 | Nakhon Ratčasima, Thajsko | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–2 |
5. | duben 2010 | Tegu, Jižní Korea | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–2 |
6. | červen 2010 | Gausdal, Norsko | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 6–4, [10–5] |
7. | červenec 2010 | Gausdal, Norsko | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 1–6, [10–7] |
8. | červenec 2010 | Tallinn, Estonsko | Futures | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
9. | srpen 2010 | Vierumaki, Finsko | Futures | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–4 |
10. | květen 2011 | Andidžan, Uzbekistán | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 7–5 |
11. | červen 2011 | Martos, Španělsko | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
12. | červen 2011 | Melilla, Španělsko | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–6(7-2) |
1. | září 2011 | Taškent, Uzbekistán | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7-5), 7–6(7-3) |
13. | září 2017 | Hammámet, Tunisko | Futures | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–4 |
14. | říjen 2017 | Tartu, Estonsko | Futures | koberec | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 7–6(7-3) |
15. | listopad 2017 | Tallinn, Estonsko | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–3 |
16. | únor 2018 | Loughborough, Velká Británie | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–1 |
17. | březen 2018 | Ramat ha-Šaron, Izrael | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
18. | květen 2018 | Wu-chan, Čína | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–7(5-7), [10–4] |
19. | květen 2018 | Lu-an, Čína | Futures | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–3 |
2. | červenec 2018 | Båstad, Švédsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
20. | září 2018 | Schlieren, Švýcarsko | Futures | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–1 |
3. | listopad 2018 | Charlottesville, Spojené státy | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
4. | červenec 2019 | Amersfoort, Nizozemsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
5. | říjen 2019 | Nur-Sultan, Kazachstán | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
6. | listopad 2019 | Playford, Austrálie | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(4–7), [10–7] |
7. | únor 2020 | Burnie, Austrálie | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 7–6(7–4) |
8. | říjen 2020 | Biella, Itálie | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–3 |
9. | listopad 2020 | Bratislava, Slovensko | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
10. | únor 2021 | Las Palmas, Španělsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–1 |
11. | říjen 2021 | Barcelona, Španělsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6-4, 6-3 |
12. | listopad 2021 | Roanne, Francie | Challenger | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 6–7(5–7), [12–10] |
13. | listopad 2021 | Bari, Itálie | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–0 |
14. | květen 2023 | Bordeaux, Francie | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–2 |
15. | duben 2024 | Madrid, Španělsko | Challenger | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 7–6(7–1) |
16. | květen 2024 | Turín, Itálie | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harri Heliövaara na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Harri Heliövaara na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 29. dubna 2024
- ↑ a b c Harri Heliövaara na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. dubna 2024
- ↑ a b Harri Heliövaara | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harri Heliövaara na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 29. dubna 2024
- ↑ AUSTRALIAN OPEN BOYS DOUBLES. Mirror [online]. 2007-01-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harri Heliövaara | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lloyd Glasspool & Harri Heliovaara Claim Maiden ATP Tour Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-14 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harri Heliovaara & Henry Patten save 3 CPs, win Wimbledon title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Harri Heliövaara na Wikimedia Commons
- Harri Heliövaara na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Harri Heliövaara na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Harri Heliövaara na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Harri Heliövaara and Lloyd Glasspool during the first round of men's doubles at the 2023 DC Open