Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu

Harriet Sutherland-Leveson-Gower
Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu, 1849, Franz Xaver Winterhalter
Rodné jméno	Lady Harriet Elizabeth Georgiana Howardová
Narození	21. května 1806
Úmrtí	27. října 1868 (62 let) Stafford House, Londýn
Národnost	Britka
Známá jako	nejvyšší hofmistryně královny Viktorie
Titul	Její Milost vévodkyně ze Sutherlandu
Choť	George Sutherland-Leveson-Gower, 2. vévoda ze Sutherlandu
Děti	Elizabeth Campbellová, vévodkyně z Argyllu Evelyn Leveson-Gowerová Caroline Leveson-Gowerová George Sutherland-Leveson-Gower, 3. vévoda ze Sutherlandu Blanche Julia Sutherland-Leveson-Gowerová Frederik George Leveson-Gower Konstancie Gertruda Leveson-Gower Viktorie Sutherland-Leveson-Gowerová Albert Leveson-Gower Ronald Gower Alexandrina Sutherland-Leveson-Gowerová
Rodiče	George Howard, 6. hrabě z Carlisle Georgiana Howardová, hraběnka z Carlisle
Rod	Leveson-Gower
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu (21. května 1806–27. října 1868; rozená Lady Harriet Elizabeth Georgiana Howardová) byla nejvyšší hofmistryní pod několika Whigovskými správami: 1837–1841, 1846–1852, 1853–1858 a 1859–1861; a velkou přítelkyní královny Viktorie. Byla významnou postavou ve vysoké londýnské společnosti a využívala své společenské postavení k tomu, aby pořádala různé filantropické projekty, včetně protestu anglických žen proti americkému otroctví.

Původ

Harriet se narodila jako třetí dcera George Howarda, 6. hraběte z Carlisle a jeho manželky Georgiany Cavendishové, dcery známé Georgiany, vévodkyně z Devonshire.

Manželství

28. května 1823 se Harriet provdala za svého bratrance George Sutherland-Leveson-Gower, hraběte z Goweru (1786-1861), který byl v roce 1808 zvolen poslancem za St Mawes, Cornwall a v roce 1833 se stal po otci 2. vévodou ze Sutherlandu. George byl o dvacet let starší než Harriet, ale jejich svazek byl naplněn láskou a vzešlo z něj sedm dcer a čtyři synové.

Harriet měla ve společnosti vliv, pomáhalo jí také přátelství s královnou Viktorií, stejně jako její velké bohatství. Pod jejím vlivem se stal Stafford house, Svatojakubský palác důležitým centrem společnosti a počátečním místem různých filantropických podniků. Vévodkyně pomohla organizovat petici proti otroctví, "Stafford House Address". Bývalá první dáma Julia Gardiner Tylerová na to reagovala napsáním obhajoby otroctví s názvem "Ženy Anglie vs. ženy Ameriky". Bývalá otrokyně Harriet Ann Jacobsová na "Ženy Anglie vs. ženy Ameriky" reagovala napsáním dopisu do New York Tribune.

Vévodkynin postoj k otroctví byl silně kritizován Karlem Marxem, protože její tchyně, předchozí vévodkyně Elizabeth, byla úzce spojena s vyklízením obyvatel ze Sutherlandu o třicet let dříve, aby mohla znovu využít 794,000 akrů země na komerční chov ovcí.

Nejvyšší hofmistryně

Při nástupu královny Viktorie na trůn byla vévodkyně Harriet jmenována Mistress of the Robes (Nejvyšší hofmistryní) a udržela si tuto pozici, dokud byli u vlády Whigové, až do smrti svého manžela (srpen 1837 až září 1841, červenec 1846 až březen 1852, leden 1853 až únor 1858, červen 1859 až duben 1861). Z odmítnutí královny rozloučit se s vévodkyní a jejími dalšími dámami vznikla v roce 1839 Ložnicová krize, což vedlo k tomu, že se Whigové vrátili do úřadu. Po smrti královnina manžela, prince Alberta, trávila Viktorie první týdny vdovství výhradně ve společnosti vévodkyně Harriet.

V roce 1861 vznikla 4. rogartská společnost 1. Sutherlandského dobrovolnického pěchotního sboru.

Posledním vévodkyniným veřejným vystoupením bylo při sňatku prince z Walesu v roce 1863. Toho roku onemocněla a už se nikdy zcela nezotavila. Byla však schopná pobavit se s Garibaldim, jehož obdivovala, v Chiswick House a Trenthamu, Staffordshire, během jeho návštěvy Anglie v roce 1864. Zemřela 27. října 1868 ve své londýnské residenci Lancaster House. Pohřbena byla v mauzoleu vévodů ze Sutherlandu v Trenthamu. William Gladstone byl jedním z nositelů rakve na jejím pohřbu. Vévodkyniny dopisy, z nichž některé byly jejím synem, lordem Ronaldem Gowerem v Stafford House Letters v částech IV-vi., vydány, dokazují, že byla laskavá a se smyslem pro humor. Zajímala se o architekturu a zahradnictví.

Potomci

Se svým manželem Georgem, za něhož se provdala 28. května 1823, měla jedenáct dětí:

• Elizabeth Campbellová, vévodkyně z Argyllu (30. května 1824 – 25. května 1878), provdala se za George Campbella, 8. vévodu z Argyllu
• Evelyn Leveson-Gowerová (8. srpna 1825 – 1869), provdala se za Charlese Stuarta, 12. lorda Blantyre
• Caroline Leveson-Gowerová (15. dubna 1827 – 1887), provdala se za Charlese FitzGeralda, 4. vévodu z Leinsteru
• George Sutherland-Leveson-Gower, 3. vévoda ze Sutherlandu (19. prosince 1828 – 22. září 1892)
• Blanche Julia Sutherland-Leveson-Gowerová (26. června 1830 – 24. února 1832)
• Frederick George Leveson-Gower (11. listopadu 1832 – 6. října 1854)
• Konstancie Gertruda Leveson-Gower (16. června 1834 – 1880), provdala se za Huga Grosvenora, 1. vévodu z Westminsteru
• Viktorie Sutherland-Leveson-Gowerová (16. května 1838 – 19. června 1839)
• Albert Leveson-Gower (21. listopadu 1843–1874), oženil se s Grace Abdyovou, dcerou sira Thomase Nevilla Abdyho, 1. baroneta
• Ronald Gower (2. srpna 1845 – 9. března 1916)
• Alexandrina Sutherland-Leveson-Gowerová (3. února 1848-21. června 1849)

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harriet Sutherland-Leveson-Gower, Duchess of Sutherland na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu na Wikimedia Commons