Harry Klinefelter

Harry Klinefelter
Narození20. března 1912
Baltimore
Úmrtí20. února 1990 (ve věku 77 let)
Alma materVirginská univerzita
Univerzita Johnse Hopkinse
Povolánílékař a endokrinolog
ZaměstnavatelUniverzita Johnse Hopkinse
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Harry Fitch Klinefelter Jr. (20. března 1912 Baltimore20. února 1990) byl americký revmatolog a endokrinolog. Je po něm pojmenován Klinefelterův syndrom.

Životopis

Klinefelter nejprve studoval na University of Virginia v Charlottesville a poté získal lékařský titul na Univerzitě Johnse Hopkinse. Po promoci v roce 1937 pokračoval ve vzdělávání v oboru vnitřního lékařství v nemocnici Johnse Hopkinse.[1] V letech 1941 až 1942 pracoval Klinefelter v Massachusetts General Hospital v Bostonu; pod dohledem Fullera Albrighta popsal skupinu devíti mužů s „gynekomastií, aspermatogenezí bez aleydigismu a zvýšeným vylučováním folikulostimulačního hormonu“, což byl první popis toho, co se později nazývalo Klinefelterův syndrom. Zpočátku měl podezření, že se jedná o endokrinní poruchu, a postuloval přítomnost druhého testikulárního hormonu,[2] ale v roce 1959 Patricia A. Jacobsová a Dr. J. A. Strong (Western General Hospital a Edinburská univerzita) prokázali, že u pacienta s fenotypem Klinefelterova syndromu byl přídatný chromozom X (47 XXY). Klinefelter později potvrdil, že příčina je spíše chromozomální než hormonální.[3]

Klinefelter sloužil v letech 1943–1946 v ozbrojených silách a poté se vrátil na univerzitu Johnse Hopkinse, kde zůstal po celý svůj profesní život. V roce 1966 byl jmenován docentem. Do důchodu odešel ve věku 76 let.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harry Klinefelter na anglické Wikipedii.

  1. a b LORIAUX, D. Lynn. Harry F. Klinefelter: 1912–1990. The Endocrinologist. 2009-01, roč. 19, čís. 1, s. 1. Dostupné online [cit. 2023-10-17]. ISSN 1051-2144. DOI 10.1097/TEN.0b013e318197bead. (anglicky) 
  2. KLINEFELTER, Harry F. Klinefelterʼs Syndrome: Historical Background and Development. Southern Medical Journal. 1986-09, roč. 79, čís. 9, s. 1089–1093. Dostupné online [cit. 2023-10-17]. ISSN 0038-4348. DOI 10.1097/00007611-198609000-00012. (anglicky) 
  3. JACOBS, Patricia A.; STRONG, J. A. A Case of Human Intersexuality Having a Possible XXY Sex-Determining Mechanism. Nature. 1959-01, roč. 183, čís. 4657, s. 302–303. Dostupné online [cit. 2023-10-17]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/183302a0. (anglicky)