Hartigova
| |||
---|---|---|---|
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Hartigova, část od Viklefovy ulice k Ohradě | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 3 | ||
Část obce | Žižkov | ||
Poloha | 50°5′29,84″ s. š., 14°28′31,16″ v. d. | ||
Začíná na | Tachovské náměstí 50°5′15″ s. š., 14°27′11″ v. d. | ||
Končí na | Spojovací 50°5′31″ s. š., 14°29′53″ v. d. | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Karel Hartig a Ivan Stěpanovič Koněv | ||
Další údaje | |||
Délka | asi 3,3 km | ||
Kód ulice | 452637 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hartigova ulice v Praze je jedna z významných ulic Žižkova a také jedna z nejdelších pražských ulic. Její délka je asi 3,3 km. Název ulice připomíná prvního žižkovského starostu Karla Hartiga.
Historie a názvy
Ulice vznikla ze starobylé silnice mířící z centra Prahy Horskou branou do Českého Brodu či dále na Vídeň – proto nesla původně název Vídeňská. V její blízkosti stávala řada usedlostí: Smetanka, Čapková, Lidmonka, Rožmitálka, Ohrada, Pražačka, Chmelnice.
Od roku 1875, kdy se Žižkov oddělil od Královských Vinohrad, se ulice až do roku 1940 jmenovala Poděbradova. V letech 1940–1945 to byla Brněnská, potom na jeden rok opět Poděbradova, ale rozhodnutím Ústředního národního výboru hl. m. Prahy byla v roce 1946 přejmenována na Koněvovu (podle Ivana Stěpanoviče Koněva).[1][2] Název vydržel až do roku 2023, kdy Rada hlavního města Prahy rozhodla o přejmenování na Hartigovu od 1. října.[3]
Trasa ulice
Ulice prochází téměř celým Žižkovem. Začíná jako pokračování Husitské ulice u Tachovského náměstí a mírně stoupá zhruba východním směrem, prochází severním okrajem Žižkova pod hřbetem Vítkova ke křižovatce Ohrada. Za ní pokračuje dál na východ k ulici Jeseniova, kde začíná mírně klesat, a pokračuje přes Jarov ke spojnici ulic Českobrodská a Spojovací, kde končí a odkud je jejím pokračováním ulice Českobrodská.
Od křižovatky Ohrada středem ulice vede tramvajová trať, končící smyčkou za křižovatkou se Spojovací. Zástavbu ulice tvoří převážně činžovní domy, často s obchody či provozovnami služeb v přízemích.
Významné budovy a místa:
- Tachovské náměstí (kdysi lidově zvané „U váhy“, do roku 1958 Žižkovo náměstí) – malé náměstíčko, na jehož severní straně je ústí Žižkovského tunelu pro pěší a cyklisty, vedoucího pod vrchem Vítkov do Karlína
- na protějším nároží je památkově chráněná funkcionalistická budova z roku 1937 přestavěná pro Pražskou městskou spořitelnu (roh Chlumovy ulice, č.p. 605)[4]
- objekt zaniklé uhelné Městské elektrárny na Žižkově, kterou tu v roce 1889 zprovoznil František Křižík. Po ukončení provozu v roce 1926 byla východní část přestavěna na tržnici (budova č. 1730/13)
- dvě budovy žižkovské sokolovny, památkově chráněné (novější stavba z roku 1933 čp. 929/17 a starší z roku 1898 čp. 929/19)[5]
- vpravo (na jižní straně ulice, v bloku mezi Lukášovou a Ostroměřskou) je poměrně rozlehlá nezastavěná proluka s parkovištěm
- doleva odbočuje na Vítkov ulice Pražačka, která je příjezdovou komunikací k Národnímu památníku na Vítkově
- Ohrada – frekventovaná křižovatka Hartigovy ulice s ulicemi Jana Želivského a Pod Krejcárkem, výraznou budovou je tu hotel Vítkov (jihovýchodní nároží, č.p. 1743/114) a podobně řešený protější dům Na Ohradě (jihozápadní nároží, č.p. 1686/112)
- napravo je areál žižkovské tramvajové vozovny; za ním na křižovatce s ulicí Za Žižkovskou vozovnou je každoročně cíl běžeckého závodu Běchovice–Praha
- na pravé straně ulice je areál kolejí Vysoké školy ekonomické (budovy z let 1953–1955)[6]
- dále ulice prochází mezi sídlišti Chmelnice (na levé, severní straně) a Jarov (na pravé, jižní straně), výstavba 1959–1963
- na levé straně je patrová budova hudebního klubu Nová Chmelnice (č.p. 2597/219)
- na pravé straně za ulicí V Jezerách je rozsáhlý vodohospodářský areál Pražských vodovodů a kanalizací
Galerie
- Tachovské náměstí: ústí Žižkovského tunelu
- Tachovské náměstí: vpravo funkcionalistická budova na rohu Chlumovy ulice
- Žižkovská tržnice
- Žižkovská sokolovna: nová budova z roku 1933
- Žižkovská sokolovna: starší budova z roku 1898
- (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Křižovatka Ohrada
- (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Hotel Vítkov
- (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Dům Na Ohradě
- (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Na Vápence, areál tramvajové vozovny Žižkov
- Koleje Vysoké školy ekonomické na Jarově
- Hudební klub Chmelnice
- Výškové budovy sídliště Jarov
Odkazy
Reference
- ↑ KAUZA3.CZ, Obcanske sdruzeni. Názor: Koněvova ulice – dluh, který jsme nesplatili. www.kauza3.cz [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
- ↑ BEREŇ, Michael. Ulice Marie Terezie místo Koněvovy? Žižkovští se zlobí: Neřešte kraviny!. Pražský deník. 2020-06-07. Dostupné online [cit. 2023-07-08].
- ↑ Z Koněvovy ulice na Žižkově bude Hartigova. K přejmenování dojde letos v říjnu. Pražský deník. 2023-06-19. Dostupné online [cit. 2023-07-08].
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Poche (1985), s. 332
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 850, 851.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 332.
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 356.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartigova na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Tachovské náměstí, pěší tunel Žižkov–Karlín.
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Žižkov. Koněvova a Jana Želivského, křižovatka Ohrada, Hotel Vítkov.
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Žižkov. Koněvova, odbočení ulice Na vápence směrem k tramvajové vozovně Žižkov.
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Hudební klub Chmelnice, Koněvova 217.
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha - Žižkov, Koněvova ulice, výškové budovy na sídlišti Jarov
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha - Žižkov, Koněvova ulice, koleje Vysoké školy ekonomické na Jarově
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Žižkov. Jana Želivského, křižovatka Ohrada, dům Na Ohradě.
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Žižkov. Koněvova a Jana Želivského, křižovatka Ohrada.
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Stará část sokolovny, Koněvova č. p. 929, č. o. 19 a 17.
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Tachovské náměstí a Koněvova ulice, od Husitské.
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Koněvova, žižkovská tržnice. (Domy č. 1730/13 a 15, s reklamou 621/11.)
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Žižkov. Koněvova, od Viklefovy k Ohradě.