Haruspex

Bronzový etruský model ovčích jater k věstění, nalezený v Piacenze

Haruspex (z latinského haruspex, pl. haruspikové, pod vlivem čehož se někdy uvádí i singulárový tvar haruspik, lat. pl. haruspices) bylo označení pro etruské a později starořímské kněze, kteří se věnovali předpovídání budoucnosti mj. ze zkoumání změn ve vnitřnostech obětovaných zvířat, hlavně jater. Tento způsob věštění se nazývá haruspicie či též hepatoskopie, hepatomancie, nebo i drobopravectví. Věštili také z předmětů zasažených bleskem[1] a ze zrůd.[2]

V etruské tradici pokračovali kněží římští – ti byli na konci období římské republiky sjednoceni do státem placeného řádu, v jehož čele stál haruspex maximus.

Přestože je již od 1. století př. n. l. někteří vzdělanci měli za podvodníky, jako státní znalci a proroci byli váženi až do konce 4. století n. l..

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haruspik na polské Wikipedii.

  1. ↑ http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/261250-haruspices[nedostupný zdroj] 10.7.2008
  2. ↑ heslo haruspex in: Encyklopedie Univerzum přes www.cojeto.mlp.cz 10.7.2008

Literatura

  • Encyklopedie antiky. Praha 1974.
  • Encyklopedie Univerzum.
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Haruspex.png
Debuxu d'un modelu etruscu fechu en bronce d'un fégadu d'oveya usáu polos arúspices, afayáu en Piacenza.