Harvardova univerzita

Harvardova univerzita
New College
Logo univerzity
Logo
Harvardova kolej, Annenberg Hall
Harvardova kolej, Annenberg Hall
Motto
Veritas
Rok založení1636
Vedení
Prezident (CEO)Lawrence Bacow
Počty akademiků (k roku 2018)
Bakalářských studentů6 788
Ostatních studentů13 951 (graduates)
Studentů celkem24 555 (2021) a 36 012 (2018)
Akademických pracovníků2 400 (+10 400 na klinikách)
Další informace
SídloCambridge (Massachusetts)
AdresaCambridge, 021 38, USA
Zeměpisné souřadnice
ČlenstvíIvy League
http://www.harvard.edu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znak s heslem "Veritas"

Harvardova univerzita, anglicky Harvard University (název podle Johna Harvarda, označení Harvardská je dle Internetové jazykové příručky ÚJČ AV ČR, v. v. i. také přípustná)[1], byla založena roku 1636 a je nejstarší univerzitou na území USA. Sídlí ve městě Cambridge ve státě Massachusetts v bostonské aglomeraci a patří k nejprestižnějším univerzitám ve Spojených státech a ve světě. Jako nestátní univerzita je rovněž členem Ivy League.

Historie

Univerzita byla založena jako kolej roku 1636, od roku 1639 Harvard College po massachusettském duchovním Johnu Harvardovi z města Charlestown v Massachusetts, který univerzitě odkázal svou knihovnu. Její absolventi se většinou stávali duchovními a všech prvních deset presidentů byli puritánští duchovní. V 18. století vznikaly první fakulty a od roku 1780 je to univerzita. Roku 1811 byl založen Massachusetts General Hospital (MGH), největší klinika univerzity. Univerzitu spravuje a financuje nadace, jejíž jmění od poloviny 19. století dary a odkazy nesmírně vzrostlo. V roce 1870 byl otevřen Annenberg Hall, nejznámější budova univerzity, a v roce 1915 Widener Library, hlavní budova knihovny. Původní kampus („Harvard Yard“) se rozrostl daleko do okolí a univerzita sídlí i na jiných místech bostonské aglomerace.

Současnost

Harvard se pravidelně umisťuje na prvních místech v žebříčku nejlepších univerzit světa. Majetek univerzity v roce 2014 činil asi 36,4 miliardy USD a jeho výnos činí více než třetinu příjmů univerzity. Harvardova univerzita je tak zdaleka nejbohatší univerzitou na světě. Dalšími příjmy jsou školné (20%), státní příspěvek a další, zejména na vědecké projekty.

V současnosti má škola 14 fakult, řadu muzeí a galerií, klinik a výzkumných středisek, dvě divadla, několik hudebních těles, botanickou zahradu a také jednu z největších knihoven na světě (celkem asi 15 mil. svazků). Univerzita má vlastní banku, zdravotní zařízení, jídelny, koleje, policii i odvoz tříděných odpadků. Provoz zajišťuje asi 13 500 neučitelských zaměstnanců, z toho 11 000 tvoří personál klinik.

Studenti a vyučující

Studuje zde přes 20 tisíc studentů z celého světa, z toho asi třetina pregraduálních. Bakalářské studium trvá typicky čtyři roky, nabízí řadu specializací (majors), kurzy jsou však volitelné a každý student si svůj program sestavuje podle toho, co chce studovat dál. Nováčci obvykle první rok bydlí na kolejích v hlavním kampusu (Harvard Yard), aby zažili prostředí malé koleje na velké univerzitě. Magisterské studium trvá typicky rok, doktorské tři až čtyři roky. Univerzita zaměstnává přes dva tisíce učitelů, z toho asi polovinu tvoří profesoři s trvalým úvazkem (tenure).

Přijímací řízení

Přijímací řízení trvá rok a je velmi selektivní: ročně je přijato v průměru asi 7 % všech žadatelů (podle oborů), na bakalářský stupeň ještě méně. Typičtí úspěšní žadatelé o přijetí patří k nejlepším studentům na své škole (z objektivních kritérií jsou zohledňovány zejména testy SAT, SAT II. a zprůměrovaný prospěch ze střední školy za 4 roky studia), o přijetí však rozhodují i doporučující dopisy, mimoškolní aktivity uchazečů a dobrovolné činnosti. Školné je odstupňované podle oborů (nejdražší je business a medicína), průměrně kolem 40 tisíc USD ročně. V roce 2016 20 % pregraduálních studentů, jejichž rodiče mají nižší příjem než 65 000 USD ročně, neplatí školné; 70 % studentů dostává nějaký druh finanční pomoci.[2]

Dne 3. července 2018 vydala Trumpova administrativa nařízení, kterým zrušila dosavadní praxi pozitivní diskriminace (tzv. affirmative action) na amerických středních a vysokých školách, které se mohly při přijímání studentů rozhodovat podle rasového klíče a směly zvýhodňovat afroamerické a hispánské uchazeče o přijetí. Harvardova univerzita se rozhodla nařízení vlády ignorovat a chce pokračovat v uplatňování rasového hlediska při výběru budoucích studentů. Skupina zvaná Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky) podala na Harvardovu univerzitu žalobu, kterou podporuje americké ministerstvo spravedlnosti.[3]

Významné osobnosti

S Harvardovou univerzitou souvisí řada slavných osob, historických i současných. Na Harvardově univerzitě studovalo 8 amerických prezidentů a jen v letech 1965–2019 získali její pracovníci a absolventi 52 Nobelových cen.

Nositelé Nobelovy ceny

Umění

Přírodní vědy

  • Gregory Bateson, antropolog, kybernetik a filozof
  • Stephen Cook – americký informatik
  • Stephen Jay Gould – americký zoolog, paleontolog, evoluční biolog
  • Brian Greene – americký fyzik, teoretik strun
  • William James – psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie
  • Theodore Kaczynski – matematik, sociální kritik, anarchista
  • Alfred Charles Kinsey – americký psycholog, biolog a etolog, profesor entomologie a zoologie
  • Marvin Minsky – americký vědec zabývající se umělou inteligencí
  • Robert Oppenheimer – americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan
  • Charles Peirce – americký matematik a logik, zakladatel pragmatismu a moderní sémiotiky
  • Richard Stallman – zakladatel hnutí svobodného softwaru, projektu GNU a v říjnu 1985 také Free Software Foundation
  • Edward Osborne Wilson – americký přírodovědec, biolog a entomolog

Politici

Ostatní

Absolventi se často stávají prominentními účastníky veřejného života po celém světě. Významnými absolventy programu Kennedy School of Government jsou například současný generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun nebo bývalý ředitel Světové banky Robert Zoellick.

Češi na Harvardu

Mezi vyučujícími byli i čeští profesoři:

  • František Dvorník – 1948–1965 profesor byzantologie
  • Jan Amos Komenský – roku 1642 byl požádán, aby Harvardovu kolej řídil, nabídky však nevyužil.[4]
  • Zdeněk Kopal – na Harvardu 1938–1951, od r. 1948 mimořádný profesor numerické analýzy.
  • Luboš Motl – profesor fyziky (zejména teorie superstrun)
  • Jan Sokol – přednášel etiku a lidská práva v zimním semestru 2008/9
  • Milada Součková – spisovatelka a lektorka, později knihovnice HU
  • Vlastimil Bayer – psycholog, rektor na SPŠS Kudelova
  • JUDr.Jan Štěpán CSc. - 1969 - 1982, vedoucí mezinárodního oddělení knihovny právnické fakulty

Odkazy

Reference

  1. Internetová jazyková příručka – Harvard. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  2. Harvard College: how aid works
  3. Amerika zrušila pozitivní diskriminaci na školách, menšiny se bouří. iDnes.cz [online]. 4. července 2018. Dostupné online. 
  4. www.moravian.org [online]. [cit. 04-01-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-09-2009. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Harvard University logo.svg
Toto je logo: Harvardova univerzita – americká univerzita
Blason Harvard.svg
Autor: Bluebear2, Licence: CC BY-SA 3.0
Blason de l'université d'Harvard (USA)