Hasan Güngör
Hasan Güngör | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 5. července 1934[1] |
Místo narození | Akşar, okres Acıpayam, provincie Denizli, Turecko |
Datum úmrtí | 13. října 2011 (ve věku 77 let) |
Místo úmrtí | Denizli, Turecko |
Stát | Turecko |
Přezdívka | „Çöp Hasan[2]“ |
Sportovní informace | |
Trenéři | Hasan Periz (zač.)[3] |
Kategorie | střední váha |
Zápasnický styl | národní zápas, volný styl |
Účast na LOH | 1960, 1964 |
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2019 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
zlato | LOH 1960 Řím | v.s. −79 kg |
stříbro | LOH 1964 Tokio | v.s. −87 kg |
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
bronz | MS 1957 Istanbul | střední váha |
bronz | MS 1961 Jokohama | lehká těžká váha |
stříbro | MS 1962 Toledo | lehká těžká váha |
stříbro | MS 1966 Toledo | lehká těžká váha |
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu | ||
zlato | ME 1966 Essen | lehká těžká váha |
Hasan Güngör (5. července 1934 – 13. října 2011 Denizli) byl turecký zápasník, olympijský vítěz z roku 1960.
Sportovní kariéra
Narodil se a vyrostl v obci Akşar v provincii Denizli v rodině rolníka. Obec byla vyhlášená svými zápasníky – z obce pocházel i olympijský vítěz ve volném stylu Bayram Şit. Od mala se věnoval tradičnímu tureckému zápasu karakucak.[4] Mezi lidmi měl přezdívku Çöp Hasan, protože při zápasení měl v ústech párátko.[5] V roce 1953 narukoval do armády do Denizli, kde se seznámil s pravidly olympijského volného stylu. Na doporučení olympijského vítěze Bayrama Şita se v roce 1955 dostal do národního volnostylařského týmu do Ankary.
Od roku 1957 byl stabilním členem reprezentace ve váze do 79 kg. V roce 1960 startoval na olympijských hrách v Římě. Ve třetím kole vyřadil po taktické remíze Íránce Mansúra Mehdízadeha a jeho největší soupeř Gruzínec Giorgi Schirtladze ze Sovětského svazu nečekaně prohrál s mezinárodně neznámým Američanem Edem DeWittem. Po čtvrtém kole zůstal v soutěži s Američanem, Sovětem a Švédem Hansem Antonssonem. V pátem kole porazil na lopatky Američana DeWitta a Schirtladze s Antonssonem se vzájemnou remízou navzájem z turnaje eliminovali. Po pátem kole zůstal se čtyřmi negativními klasifikačními body v soutěži sám a získal zlatou olympijskou medaili.
V roce 1964 startoval na olympijských hrách v Tokiu opět ve váze do 87 kg. Ve třetím kole porazil na technické body prvního velkého soupeře Gruzínce Šotu Lomidzeho ze Sovětského svazu. Ve čtvrtém kole mu však vrátil porážku z Říma Íránec Mansúr Mehdízadeh. V pátem kole porazil na technické body Američana Dana Branda a zůstal v soutěži sám s Bulharem Prodanem Gardževem shodně s pěti negativními klasifikačními body. Gardžev věděl, že v případě remízi zvítězí kvůli nižší tělesné hmotnosti a tento taktický plán mu vyšel. Po remíze získal Güngör stříbrnou olympijskou medaili. Ke zlatu mu přebývalo při předturnajovém vážení 150 gramů.[2]
V roce 1968 se do tureckého výběru na své třetí olympijské hry v Mexiku nevešel přes Hüseyina Gürsoye. Sportovní kariéru ukončil v roce 1969. Věnoval se trenérské a funkcionářské práci v Denizli. Zemřel v roce 2011.[6]
Výsledky
Volný styl
Turnaj | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 | 1963 | 1964 | 1965 | 1966 | 1967 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | |
−79 | −87 | ||||||||||
Olympijské hry | 1. | 2. | |||||||||
Mistrovství světa | 3. | — | 3. | 2. | — | — | 2. | 4. | |||
Mistrovství Evropy | — | 1. | 4. |
Odkazy
Reference
- ↑ Někdy uváděn rok 1935
- ↑ a b https://www.yenisafak.com/yazarlar/avnitarhan/hasan-gungor-2-29723
- ↑ https://www.yenisafak.com/yazarlar/avnitarhan/buyuk-ampiyon-hasan-gungor-1-29618
- ↑ Archivovaná kopie. www.dedahaber.com [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-18.
- ↑ https://denizlisporhaber.com/kent-sport-haberleri/denizlili-unlu-guresci-gungoru-anacaklar
- ↑ https://www.haberdenizli.com/spor/sampiyon-guresci-hasan-gungor-vefat-etti-h2632.html
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasan Güngör na Wikimedia Commons
- Hasan Güngör v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Finská vlajka
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of South Korea from 21 February 1984 to 15 October 1997, when the exact colors were specified into their shades.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948