Hasan Hadžiefendić

Hasan Hadžiefendić
Narození19. století nebo 1850
Gračanica
Úmrtí1925
Gračanica
Povoláníučitel a soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hadži háfiz Hasan-efendija Hadžiefendić Tahsin (? Gračanica, osmanská říše – 1925 Gračanica, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) byl bosenskohercegovský islámský duchovní a pedagog bosňáckého původu.

Životopis

Jeho otec hadži Hasan-efendija Murkić byl muderrisem, učitelem, v Osman-kapetanově medrese v Gračanici. Zemřel během pouti do Mekky, kdy byl jeho syn ještě kojenec.

Hasan navštěvoval mekteb a Osman-kapetanovu medresu, islámskou základní a vyšší školu, navštěvoval v rodném městě. Nato působil jako justiční čekatel u šarí‘atského soudu ve Zvorniku. Roku 1880 složil kádíjskou zkoušku před sarajevským muftím. Zaměstnání šarí‘atského soudce vykonával ve městech Sanski Most (od 1884[1]), Sarajevo (pomocný soudce, březen–říjen 1885[2]), Tešanj (od 1885[3]), Travnik (od 1888[4]), Gračanica, Mostar (1891–1896) a Sarajevo. Během pobytu v Mostaru vykonal pouť do Mekky, přičemž byl jmenován průvodcem celé výpravy poutníků. V bosenskohercegovské metropoli působil u chotárského (okresního) a nato od roku 1900 Vrchního šarí‘atského soudu, vyjma krátkého období, kdy namísto odvolaného Sulejman-efendiji Šarce obnášel post ředitele (upravitelj) Šarí‘atské soudní školy (29. listopadu 1901–7. prosince 1905[5]). Roku 1912 byl penzionován. Roku 1913 neúspěšně kandidoval na reisu-l-ulemu, pohlavára Islámského společenství v Bosně a Hercegovině.[6][7]

Hasan-efendija se oženil se Sevletou (?–1937), dcerou duchovního Osmana Hodžiće z Gračanice.

Reference

  1. ↑ Zvanično. Sarajevski list. 30. 5. 1884, roč. VII, čís. 60, s. 1. 
  2. ↑ Zvanično. Sarajevski list. 6. 3. 1885, roč. VIII, čís. 25, s. 1. 
  3. ↑ Zvanično. 25. 10. 1885, roč. VIII, čís. 121, s. 1. 
  4. ↑ Zvanično. Sarajevski list. 31. 10. 1888, roč. XI, čís. 128, s. 1. 
  5. ↑ Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937). Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 64. 
  6. ↑ MULABDIĆ, Edhem. Hadži hafiz Hasan ef. Hadžiefendić. Kalendar „Narodna uzdanica“ za 1945. godinu. 1944, s. 180–182. 
  7. ↑ FAZLIĆ, Fadil. Hafizi u Bosni i Hercegovini: u posljednjih sto pedeset godina (1860–2010). Sarajevo: El-Kalem, 2011. S. 358–359.