Hashimotova tyroiditida

Hashimotova tyroiditida
Klasifikace
MKN-10E06.3[1]
Klinický obraz
Postižený systémžlázy s vnitřní sekrecí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hashimotova tyroiditida, také známá jako Hashimotova nemoc či chronická autoimunitní tyroiditida, je orgánově specifické autoimunitní onemocnění, chronický zánět štítné žlázy. Při tomto onemocnění dochází k napadání buněk štítné žlázy vlastním imunitním systémem. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, ve kterém mohou hrát roli genetické predispozice, vlivy vnějšího prostředí a další faktory.[2] Prevalence onemocnění v populaci dosahuje 5 %, je to tedy jedno z nejčastějších autoimunitních onemocnění[2], jedna z nejčastějších příčin hypotyreózy (snížené funkce štítné žlázy) a také nejběžnější endokrinní porucha[3]. Hashimotova tyreoiditida postihuje převážně ženy, které tvoří 5× až 10× více pacientů než muži.[2][4]

Symptomy

Rozvoj nemoci bývá pozvolný, než se objeví závažnější příznaky, může uplynout i řada let. Symptomy nemoci mohou odpovídat i dalším onemocněním, proto je nutné podezření na Hashimotovu tyreoiditidu ověřit krevními testy.

Ke klinickým obtížím spojeným s Hashimotovou tyreoiditidou se řadí:

  • přibývání na váze
  • pocity chladu
  • únava
  • deprese
  • zácpa
  • zvětšená štítná žláza
  • suchá kůže
  • řídnutí vlasů
  • nepravidelné nebo těžké menstruační krvácení[3][4]

Výskyt

Prevalence Hashimotovy tyreoiditidy je v evropské populaci přibližně 5 %, jedná se převážně o ženy.[2] U mladých žen je pozorována vůbec nejvyšší incidence onemocnění. Hashimotova tyreoiditida je nejběžnější endokrinní onemocnění dětí [3]. Významnou roli v rozvoji nemoci hraje dědičnost, například u nositelů alely HLA-DR5 je relativní riziko rozvoje Hashimotovy tyreoiditidy 3,2krát vyšší než u jedinců, kteří tuto alelu nenesou[5]. Další alely asociované s Hashimotou tyreoiditidou jsou HLA-DR3 a HLA-DR4. Naopak spíše protektivní vliv, co se týče rozvoje nemoci, mají alely HLA-DR7 a HLA-DR13[3]. U jednovaječných dvojčat je pozorována konkordance Hashimotovy tyreoiditidy v 50–70 %, u dvojvaječných dvojčat je tomu tak v 3–25 % případů.[3] Častější výskyt Hashimotovy tyreoiditidy je také u pacientů trpících dalším autoimunitním onemocněním[6], jako je například diabetes 1. typu, revmatoidní artritida nebo systémový lupus erytematodes.[2] Vyšší prevalence je také u jedinců s Downovým syndromem[7], Klinefelterovým syndromem[8] nebo Turnerovým syndromem. V případě Turnerova syndromu má Hashimotovu tyreoiditidu téměř každá druhá žena.[3]

Incidence onemocnění je v posledních letech na vzestupu.[3] Příčinou však mohou být citlivější testy i lepší povědomí o nemoci a spolupráce pacientů. Nárůst incidence autoimunitních chorob je však obecným trendem nehledě na tyto možné faktory.[9]

Etiopatogeneze

Genetické predispozice jsou nutnou podmínkou rozvoje Hashimotovy tyreoiditidy, ale nejsou dostačující. K manifestaci nemoci dochází pod vlivem působení faktorů vnějšího prostředí, jako je například výživa, infekce, stres, léky nebo ozáření (např. při ozařování štítné žlázy coby nádorové terapii může dojít k odkrytí antigenů a namíření imunitního systému vůči tymocytům).[3]

Suplementace jódu byla podle některých studií asociována s rozvojem Hashimotovy tyreoiditidy.[10] V souvislosti s nemocí se také zkoumá význam konzumace lepku, nedostatek selenu a vitamínu D.[3][10]

Přesný mechanismus, který vede k rozvoji Hashimotovy tyreoiditidy, není zcela známý. Hashimotova tyreoiditida je řazena mezi imunopatologie IV. typu, což jsou nemoci zprostředkované senzibilizovanými Th lymfocyty. Na základě genetických předpokladů a faktorů vnějšího prostředí může dojít ke ztrátě imunologické tolerance vůči vlastním tkáním. Autoreaktivní T-lymfocyty infiltrují štítnou žlázu a převáží Th1 lymfocyty, které pomohou aktivovat makrofágy. Tyto subpopulace buněk jsou zdrojem cytokinů významných pro cytotoxické T lymfocyty, které se podílí na destrukci tkáně štítné žlázy. Do imunopatologického procesu jsou zapojené také B buňky, zodpovědné za produkci pro Hashimotovu tyreoiditidu typických protilátek.[2]

Vyšetření

K laboratornímu vyšetření mohou vést symptomy provázející Hashimotovu tyreoiditidu či rodinná anamnéza. Laboratorní diagnostika je založená na stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH), tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3) v krvi a na detekci protilátek proti tyreoidální peroxidáze (TPOAb) a tyreoglobulinu (TgAb). Nezbytné je také vyšetření pomocí ultrazvuku, díky kterému je možné posoudit velikost štítné žlázy, přítomnost zvětšených mízních uzlin v okolí atd.[4]

Léčba

Jelikož je důsledkem onemocnění destrukce tkáně štítné žlázy a tedy snížení produkce jejích hormonů, spočívá léčba v doplňování jejich hladiny. Podávají se syntetické hormony (levotyroxin)[4] obsažené v lécích jako je Euthyrox, Letrox a dalších.

V některých případech, především pokud je na místě podezření na nádor štítné žlázy nebo kvůli kosmetickým účelům (struma), je zvoleno chirurgické řešení, tedy odstranění štítné žlázy.[4]

Reference

  1. ↑ http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html Hashimotova tyroiditida
  2. ↑ a b c d e f PYZIK, Aleksandra; GRYWALSKA, Ewelina; MATYJASZEK-MATUSZEK, Beata. Immune Disorders in Hashimoto’s Thyroiditis: What Do We Know So Far?. Journal of Immunology Research. 2015, roč. 2015, s. 1–8. Dostupné online [cit. 2018-02-15]. ISSN 2314-8861. DOI 10.1155/2015/979167. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g h i Hashimoto Thyroiditis in Childhood – Review of the Epidemiology, Genetic Susceptibility and Clinical Aspects of the Disease. Macedonian Journal of Medical Sciences. Roč. 5, čís. 3. Dostupné online. DOI 10.3889/mjms.1857-5773.2012.0247. 
  4. ↑ a b c d e CATUREGLI, P.; REMIGIS, A. De; ROSE, N.R. Hashimoto thyroiditis: Clinical and diagnostic criteria. Autoimmunity Reviews. Roč. 13, čís. 4–5, s. 391–397. Dostupné online [cit. 2018-02-15]. DOI 10.1016/j.autrev.2014.01.007. 
  5. ↑ 1949-, Hořejší, Václav,. Základy imunologie. 6., aktualizované vydání. vyd. V Praze: [s.n.] 297 s. ISBN 9788075532503. OCLC 989928270 
  6. ↑ BOCCUTI, Viera; PERRONE, Antonio; D’INTRONO, Alessia. An unusual association of three autoimmune disorders: celiac disease, systemic lupus erythematosus and Hashimoto’s thyroiditis. Autoimmunity Highlights. 2016-12-01, roč. 7, čís. 1, s. 7. Dostupné online [cit. 2018-02-15]. ISSN 2038-0305. DOI 10.1007/s13317-016-0079-9. (anglicky) 
  7. ↑ AVERSA, Tommaso; VALENZISE, Mariella; SALERNO, Mariacarolina. Metamorphic thyroid autoimmunity in Down Syndrome: from Hashimoto’s thyroiditis to Graves’ disease and beyond. Italian Journal of Pediatrics. 2015/12, roč. 41, čís. 1, s. 87. Dostupné online [cit. 2018-02-15]. ISSN 1824-7288. DOI 10.1186/s13052-015-0197-4. (En) 
  8. ↑ PANIMOLLE, Francesca; TIBERTI, Claudio; GRANATO, Simona. Screening of endocrine organ-specific humoral autoimmunity in 47,XXY Klinefelter’s syndrome reveals a significant increase in diabetes-specific immunoreactivity in comparison with healthy control men. Endocrine. 2016-04-01, roč. 52, čís. 1, s. 157–164. Dostupné online [cit. 2018-02-15]. ISSN 1355-008X. DOI 10.1007/s12020-015-0613-y. (anglicky) 
  9. ↑ LERNER, Aaron; JEREMIAS, Patricia; MATTHIAS, Torsten. The World Incidence and Prevalence of Autoimmune Diseases is Increasing. International Journal of Celiac Disease. 2015-11-16, roč. 3, čís. 4, s. 151–155. Dostupné online [cit. 2018-02-15]. DOI 10.12691/ijcd-3-4-8. (anglicky) 
  10. ↑ a b LIONTIRIS, Michael. A concise review of Hashimoto thyroiditis (HT) and the importance of iodine, selenium, vitamin D and gluten on the autoimmunity and dietary management of HT patients.Points that need more investigatio. eds.b.ebscohost.com [online]. [cit. 15.2.2018]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Média použitá na této stránce

Star of life2.svg
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.

This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.

Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.