Hasicí přístroj

Hasicí přístroj (hovorově hasičák nebo minimax) je jedním z věcných prostředků požární ochrany. Slouží především k operativnímu zdolávání požárů v počáteční fázi rozvoje.

Konkrétně se dle vyhlášky MV 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) jedná o vyhrazený druh věcného prostředku požární ochrany, na jehož projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravu jsou kladeny zvláštní požadavky.

Projektování a instalace

Vybavení prostor hasicími přístroji určuje požárně bezpečnostní řešení stavby nebo obdobná dokumentace, která je součástí ověřené projektové dokumentace.

V případě prostor a zařízení právnických a podnikajících osob, u nichž nebylo množství a druhy stanoveny nebo, kde povinné vybavení hasicími přístroji nelze jednoznačně prokázat, jsou jejich vlastníci (provozovatelé) povinni zajistit vybavení, v návaznosti na § 2 odst. 5 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. kde se mimo jiné uvádí, že se instalují alespoň hasicí přístroje s určitou hasební schopností na každých započatých 200 m² z půdorysné plochy podlaží objektu.

Navíc je nutné vzít v potaz vyhlášku MV 23/2008 Sb. (o technických podmínkách požární ochrany staveb), kde je stanoveno, např. že minimálně jedním hasicím přístrojem s hasební schopností 34A musí být vybaven rodinný dům.

Hasicí přístroje se instalují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Hasicí přístroje se umísťují v prostorách, kde je největší riziko vzniku požáru.

Přenosné hasicí přístroje umístěné na svislé stavební konstrukci musí mít rukojeť max. 150 cm nad zemí. Pokud jsou hasicí přístroje umístěny na vodorovné stavební konstrukci, musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

Provoz, kontrola, údržba a opravy

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Legislativa určuje povinnost provádění každoročních kontrol provozuschopnosti u všech typů hasicích přístrojů a periodických kontrol jednou za tři roky (u vodních a pěnových hasicích přístrojů), resp. pět let (u ostatních hasicích přístrojů).

Kontroly, údržbu a opravy vyhrazených druhů věcných prostředků požární ochrany může provádět pouze osoba, která splní podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu hasicího přístroje, tj. pouze oprávněná osoba.

Kromě uvedeného je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že HP spadá podle vyhlášky 18/1979 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu mezi vyhrazená tlaková zařízení. Z toho důvodu je nutno dodržet další opatření vztahující se k vyhrazeným tlakovým zařízením, např. vhodné uchycení HP, provádění revizí a tlakových zkoušek, které obvykle zajistí revizní technik oprávněný k revizím HP.

Rozdělení podle druhu hasicí látky

Přehled použití



	Pevné látky	Kapalné látky	Hořlavé plyny	Lehké kovy	Jedlé tuky	Silnoproud	Slaboproud
Vodní	Vhodný	Nevhodný	Nevhodný	Zakázaný	Zakázaný	Zakázaný	Zakázaný
Pěnový	Vhodný	Vhodný	Vhodný	Zakázaný	Nevhodný	Zakázaný	Zakázaný
Práškový	Vhodný	Vhodný	Vhodný	Zakázaný	Zakázaný	Vhodný	Nevhodný
Sněhový (CO₂)	Nevhodný	Vhodný	Vhodný	Zakázaný	Zakázaný	Vhodný	Vhodný
FE-36 (halonový)	Vhodný	Vhodný	Vhodný	Zakázaný	Nevhodný	Vhodný	Vhodný
Na jedlé tuky	Vhodný	Vhodný	Nevhodný	Zakázaný	Vhodný	Vhodný	Vhodný

Vodní

Hasicí látkou je voda, která obsahuje uhličitan draselný, chránící proti zamrznutí. Nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím. Má nejnižší účinnost, hasebním účinkem vody je především ochlazování (chladicí efekt). Vodní hasicí přístroje jsou vhodné pro hašení požárů pevných látek. Nesmí být použit k hašení hořících alkalických kovů, k hašení látek, které reagují s vodou ani k hašení hořících tuků a olejů. Příkladem byl přístroj Minimax.

Pěnový

Kromě vody obsahuje i pěnidlo, které při provzdušnění vytváří pěnu. Díky pěnidlu dochází k snazšímu smáčení, ale především vytvořená pěna izoluje hořící látky od vzdušného kyslíku – pracuje na principu dusivého efektu. Proto lépe než samotná voda hasí pevné látky, ale především se používá k hašení hořlavých kapalin. Pouze u hasicích přístrojů s náplní pěnidla typu AR (alcohol resistant) jimi lze hasit i polární kapaliny, například líh nebo aceton, které standardní pěnu rozpouštějí. Při použití pěnidel typu AFFF významně působí izolační efekt (zabraňuje výstupu hořlavých par a plynů z pásma hoření a zároveň přístupu kyslíku). Přístrojem nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, protože pěna je vodivá.

Nesmí se používat na hašení požárů třídy F, protože při styku vody s hořícím tukem nebo olejem může dojít k výraznému rozšíření požáru až výbuchu.^[1]

Práškový

Hasivem je speciální nebo univerzální jemný prášek, hnaný plynem. Jedná se o velmi účinné hasivo, jehož velkou výhodou je nevodivost. Proto je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod napětím. Hasebním efektem je stěnový efekt. Je nevhodný do prostoru, kde jsou přístroje citlivé na prach (elektronická zařízení atd.).

Jako hasivo třídy BC se nejčastěji používá:

Hasicí směsi BC:

Monnex – hydrogenuhličitan draselný – KHCO₃ a močovina H₂N-CO-NH₂
Totalit 2000 – vyroben na bázi síranu draselného, lze jej použít i k hašení hořících plastů
Totalit Super – vyroben na bázi hydrogenuhličitanu sodného

Jako hasivo třídy ABC se nejčastěji používá:

Hydrogenfosforečnan amonný – (NH₄)₂HPO₄
Dihydrogenfosforečnan amonný – NH₄H₂PO₄
Síran amonný – (NH₄)₂SO₄

Hasicí směsi ABC:

Neutrex ABC – hlavní složka dihydrogenfosforečnan amonný
Totalit G

Jako hasivo při hašení kovů se nejčastěji používá:

Chlorid sodný – NaCl
Tetraboritan (di)sodný (borax; Na₂B₄O₇), uhličitan sodný – Na₂CO₃

Hasicí směs na kovy je především Totalit M.

Sněhový

Hasivem je oxid uhličitý. Hasivo má po opuštění tlakové nádoby velmi nízkou teplotu – při ústí hubice asi −30 °C, proto je nutné hubici držet jen za držadlo. Nelze jím hasit sypké materiály, neboť proud plynu je velmi prudký a hořící sypký materiál by byl rozfouknut. Není vhodný pro hašení pevných látek (dřeva apod.). Jeho použití v uzavřeném prostoru je nebezpečné. K hašení lze využít nejen sníh, ale i plyn, který z hubice uniká po vyčerpání sněhu. Přístrojem lze hasit elektronická zařízení pod napětím do 1 kV, hořlavé kapaliny i hořící plyny.

Halonový

Hasivem jsou halonové plyny. Hasebním účinkem je fyzikálně-chemický efekt. Hasivo má však negativní vliv na ozónovou vrstvu Země a je jedovaté. Jedná se o dříve nejefektivnější hasivo, nicméně výroba a použití tohoto přístroje je, až na výjimky, přísně zakázána. Tutu výjimku musí mít speciální odůvodnění, na které je potřeba povolení. Jedná se pouze o krizové použití, například pro letadla, vojenská pozemní vozidla apod. Podle nařízení Evropské rady mohou být používány pouze halony 2402 a 1211.. Jsou však vyvinuty jejich velmi účinné náhrady. V současné době se již téměř nevyrábějí a nahrazují je přístroje plněné CO₂ (sněhové). Novými náhradami jsou hasicí přístroje halotronové (viz. níže) s obsahem hexafluorpropanu. Toto hasivo není zakázáno žádnými mezinárodními úmluvami, je netoxické. Znamená při hašení obrovskou výhodu – je nyní nejúčinnějším hasivem. Hasí všechny běžné hořlaviny, ale není schopen zlikvidovat žhnutí. Je čisté hasivo (halotron uhasí látku, poté se rozptýlí do vzduchu a nezůstanou po něm stopy – je tedy vhodný např. pro archivy – bez rizika promáčení.) Nezůstávají po něm žádná rezidua a nezpůsobuje teplotní šok. Je proto poměrně drahý, jeho cena se pohybuje okolo 5 000 Kč.

Halotronové

Tetrachlórový - Historicky se používaly hasicí přístroje plněné tetrachlormethanem, při hašení však vznikají nebezpečné jedovaté zplodiny obsahující fosgen.
Bromidový
Tetrafluoridbrometanové^[ujasnit] - Lze je použít i v uzavřených prostorách
FE-36 - Plněné hexafluoropropanem, lze jej použít i v uzavřených prostorách