Hasskova zahrada
| Hasskova zahrada | |
|---|---|
 (c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 Dětská část Hasskovy zahrady | |
| Lokalita | Nové Dvory,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′59,04″ s. š., 15°53′6,36″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hasskova zahrada je malý zahradní park na Nových Dvorech a na Podklášteří v Třebíči. Nese jméno rodiny Hasskových, kteří vlastnili blízkou koželužnu ve Vnitřním Městě.
Historie a popis
Hasskova zahrada zaujímá plochu cca 0,5 ha. Rozprostírá se podél řeky Jihlavy, z polovic na území Podklášteří, z polovic na území Nových Dvorů. Na východě zahradu ohraničuje západní strana koryta Týnského potoka, přes nějž vede lávka mířící do ulice Zdislaviny, na severu to je chodník Soukenické ulice kolem domů směřující k lávce přes řeku (zde jsou další dva vstupy do zahrady). S končící zástavbou Kočičiny vytváří severní hranice skalní těleso podklášterského Hrádku, to se táhne dál na západ až k tzv. Hastrmanově skále, která zahradu uzavírá na západě tím, že přímo spadá až do řeky.
Hasskova zahrada má dvě části, oddělené od sebe mimoúrovňovým vedením přístupové cesty k lávce vedoucí přes řeku do Vnitřního Města a na Jejkov. Menší východní část slouží dětem. Jsou zde lodičkové houpačky, pískoviště i prolézačky a samozřejmě lavičky pro rodiče. Dětský park zde byl zřízen již počátkem 50. let 20. století.[1]
Rozlehlejší západní část zahrady má sloužit oddechu obecně, a tak tu jsou mimo zeleň jen lavičky. Lávky spojující Hasskovu zahradu s Židovským městem se obyvatelé Třebíče a její návštěvníci dočkali až v roce 1995. V minulosti v tomto prostoru stávaly Pekárkovy soukenické postřihačské rámy.[1]
Dnešní podoby se Hasskově zahradě dostalo v podstatě až v roce 1984, kdy byla nákladem asi 750 000 Kčs asanována stará drobná zástavba tří domů[2] a park rekonstruován. Úředně byl nazýván parkem Bohumíra Šmerala.[3] K přejmenování parku Bohumíra Šmerala na Hasskovu zahradu došlo v druhé polovině roku 1991.[4] Spekulovalo se také o změně názvu na park dr. J. Nevosada, ten patřil k prvním osazovatelům parku.[5]
V roce 2017 došlo k drobné rekonstrukci lávky, která spojuje Hasskovu zahradu s židovskou čtvrtí, na jaře roku 2018 projde lávka komplexní rekonstrukcí. Bude vyměněna výdřeva, natřena ocelová konstrukce a její očištění.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b JOURA, Jiří. Portréty staré Třebíče LXI.. Zpravodaj města Třebíče. 6. 1979, čís. 6, s. 21.
- ↑ Jde o dnešní třebíčské parcely č. st. 760, 761 a 762.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče. 12. 1984, čís. 12.
- ↑ Městský úřad v Třebíči. Ke změnám ulic. Třebíčský zpravodaj. 11/1991, roč. 1991, čís. 11, s. 18.
- ↑ Městský úřad v Třebíči. Návrh na přejmenování ulic a jiných veřejných prostranství v městě Třebíči, jak je projednala kulturně historická komise. Třebíčský zpravodaj. 6/1991, roč. 1991, čís. 6, s. 1–3.
- ↑ zt. Lávka kolem skály projde opravou. Třebíčské noviny. Říjen 2017, roč. XXIII, čís. říjen, s. 16.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasskova zahrada na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Hasskovy zahrady, Zámostí a přechodová lávka s řekou Jihlavou v Třebíči.
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Třebíč. Nové Dvory. Hasskova zahrada
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Lávka pro pěší v Zámostí v Třebíči.