Hatšepsut

Hatšepsut
Hat-schepsut-chenemet-Amun
Socha Hatšepsut - Metropolitní muzeum umění New York
Doba vlády1479–1458 př. Kr. [1]
Rodné jméno



Hatšepsut
Trůnní jméno

Maatkare
Horovo jméno


Jméno obou paní

Uadet reneput
Zlatý Hor




Neteret-chau
ManželkaThutmose II. (manžel)
Djehutimes
PotomciNeferu_Ré
OtecThutmose I.
MatkaAhmose
Narození1507 př. n. l.
Egypt
Úmrtí~1458 př. n. l.
HrobkaKV20, východní část Údolí králů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př.Kr.[1][2] ve starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Identifikace její mumie byla oznámena 27. června 2007.[3]

Život

Byla dcerou Thutmose I. (vláda přibližně v letech 1479–1458 př.Kr.[1]), a protože sňatky mezi blízkými příbuznými v královské rodině nebyly tehdy ničím neobvyklým, záhy se stala chotí svého nevlastního bratra Thutmose II. (vláda 1482–1480 př.Kr.). Porodila mu jen dceru Neferu-Ré, nikoliv tedy mužského dědice.
Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Ma'atkare' - „Maat je duší Reovou

Busta Hatšepsut
Socha Senenmuta s dcerou Hatšepsut a Thutmose II. Nefrure
Chrám Hatšepsut v Deir el-Bahari

Vláda

Když Thutmose II. předčasně zemřel, měl egyptský trůn připadnout jeho synovi Thutmosi III. (1479–1425 př. Kr.), kterého panovník měl s vedlejší ženou Eset ze svého harému. Korunní princ a následník byl však ještě příliš mladý a nepřipravený na to, aby mohl vládnout. Panování se, jako regentka, ujala Hatšepsut a po šesti letech vlády si přisvojila titul faraona s formálním spoluvládcem Thutmose III. Svoji funkci zdůrazňovala mužským oblečením včetně připínáním nepravého vousu[4] při ceremoniálních akcích. Její vládu podporovali kněží Amonova kultu, úředníci a zřejmě i obecný lid. Byla dobově dobře vzdělaná a zkušená ve správních strukturách říše. Vedla výpravy do Nubie, Palestiny i země Punt. [5][6] Z výprav do země Punt, která se pravděpodobně rozkládala ve východní Africe nebo na arabském pobřeží Rudého moře, se dováželo kadidlo a parfémy. O této výpravě vypovídají nástěnné malby v zádušním chrámu Dér el-Bahrí.[6] Po její smrti se Thutmose III. stal samostatným panovníkem. Starší literatura uvádí, že Thutmose ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsut a její jméno smazával ze všech nápisů, a to z důvodů „pomsty“. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že památníky královny nebyly odstraňovány na počátku, ale naopak na konci samostatného králova vládnutí a že to nebylo nikterak důsledné. Byla druhou doloženou královnou Egypta (po Sobekneferu).

Chrám královny

Kaple Hatšepsut v Karnaku

Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku, před velechrámem boha Amona, dva obelisky. Obelisky byly zhotovené z jediného kusu červené žuly a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Jeho hrobka spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser - Džeseru, v češtině znamená nejposvátnější z nejposvátnějších. Součástí Hatšepsutina chrámu byla také tzv. Hathořina kaple, v níž obyvatelé Théb obětovávali bohyni lásky. Královna Hatšepsut nechala ve svém chrámu vytesat příběh o svém božském zrození. Došlo k němu údajně spojením Nejvyššího boha Amona a Hatšepsutiny matky, manželky Tutmose I. královny Ahomse.

Identifikace mumie

Z archeologických nálezů H. Cartera, který v roce 1903 odkryl hrobku KV20, se v hrobce patřící Tuthmosovi I. vyskytly indicie, že zde původně měla být i rakev a mumie královny Hatšepsut. Při stěhování mumií kněžími v 21. dynastii[7] se v hrobce KV60, kromě jiných, našly dvě rakve mumií, jedna menší připisovaná ”králově sestře”, pravděpodobně manželce faraona Sekenenre Tao Tetišeri,[5] ve druhé byla mumie se znaky obezity, o které se usuzovalo, že by to mohla být mumie Hatšepsut. Všechny mumie z KV60 byly přemístěny do Egyptského muzea v Káhiře. Většina z nich byla identifikována se členy z 17. až 21. dynastií. Některé neidentifikované[8] byly uloženy do depozitu muzea. V rámci projektu genealogie Tutanchamonovy rodiny se také provedlo testování DNA včetně sporné mumie. Prokázalo se, že mitochondriální DNA Hatšepsut souhlasí s královnou Ahmose-Neferatri manželkou Thutmose I., tedy její prabábě.[9][10] Antropologie mumie ukázala, že se Hatšepsut dožila ~50 let, trpěla cukrovkou a zemřela na rakovinu kostí. Pravděpodobný rekonstruovaný vzhled Hatšepsut ve středním věku ukazuje mírně obézní ženu.[11]

Reference

  1. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  3. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Guardienś Egypt, 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Nepravý vous [online]. Egyptologi.cz, 2018. Dostupné online. 
  5. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. 
  6. a b HRBEK, Ivan, a kolektiv. Dějiny Afriky. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. S. 246. 
  7. The Royal Cache Revisited [online]. Institute for the Study of Interdisciplinary Science, 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Unidentified Mummies [online]. Pensylvánie: Max Miller, 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HAWASS, Zahi. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Whasington: 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  10. HAVASS, Zahi, Z.Yehia, I. Somaia at all. Ancestry and Pathology in King Tutankhamin’s Family. JAMA,. Únor 2010, roč. 303, čís. 7, s. 638–646. Dostupné online. 
  11. Hathsepsust, The Qeen who Ruled as King [online]. M.A.Ludwig, 2008. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Thutmose II.
Znak z doby nástupuEgyptský král
~1479–1458 př. Kr.
Znak z doby konce vládyNástupce:
Thutmose III.

Média použitá na této stránce

BlockStatueOfSenenmutAndNeferura-LeftProfile-BritishMuseum-August19-08.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Left profile view of a block statue of Senenmut and of Neferura. Background knocked out for clarity.
Hatshetsup-temple-1by7.jpg
Autor: Ian Lloyd, Licence: CC BY-SA 3.0
Deir el-Bahari with temples of Hatshepsut, Thutmosis III and Mentuhotep II, Luxor, Egypt
Egyptian illustration from the public domain, digitally enhanced by rawpixel-com 104.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Hatshepsut.jpg
(c) Postdlf, CC-BY-SA-3.0
Detail of Hatshepsut, Eighteenth dynasty of Egypt, c. 1473-1458 B.C. Indurated limestone sculpture at the Metropolitan Museum of Art, New York City. Hatshepsut is depicted in the clothing of a male king though with a feminine form. Inscriptions on the statue call her "Daughter of en:Re" and "Lady of the Two Lands." Most of the statue's fragments were excavated in 1929, by the Museum's Egyptian Expedition, near Hatshepsut's funerary temple at Deir el-Bahri in Thebes. The lower part of the statue was acquired by Karl Richard Lepsius and taken to Berlin in 1845. The head, left forearm, and parts of the throne were excavated by the Museum, 1926-27 season and acquired in the division of finds. The Berlin fragment was acquired by the Museum in an exchange in 1929.
Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Karnak Rote Kapelle 01.JPG
Autor: Olaf Tausch, Licence: CC BY 3.0
Im Jahr 2000 wiedererrichtete Rote Kapelle der Hatschepsut im Freilichtmuseum von Karnak, nördlich von Luxor, Ägypten
HatˈSHepˌso͞ot.jpg
Autor: E.3, Licence: CC BY-SA 4.0
hatshepsut