Hatšepsut
Hatšepsut | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hat-schepsut-chenemet-Amun | ||||||||||||||
(c) Postdlf, CC BY-SA 3.0 Socha Hatšepsut – Metropolitní muzeum umění New York | ||||||||||||||
Doba vlády | 1479–1458 př. Kr.[1] | |||||||||||||
Rodné jméno | Hatšepsut | |||||||||||||
Trůnní jméno | Maatkare | |||||||||||||
Horovo jméno | ||||||||||||||
Jméno obou paní | Uadet reneput | |||||||||||||
Zlatý Hor | Neteret-chau | |||||||||||||
Manželka | Thutmose II. (manžel) | |||||||||||||
Potomci | Neferu_Ré | |||||||||||||
Otec | Thutmose I. | |||||||||||||
Matka | Ahmose | |||||||||||||
Narození | 1507 př. n. l. Egypt | |||||||||||||
Úmrtí | ~1458 př. n. l. | |||||||||||||
Hrobka | KV20, východní část Údolí králů | |||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hatšepsut, někdy též Hatšepsovet, byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př.Kr.[1][2] ve starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Identifikace její mumie byla oznámena 27. června 2007.[3]
Život
Byla dcerou Thutmose I. (vláda přibližně v letech 1479–1458 př.Kr.[1]), a protože sňatky mezi blízkými příbuznými v královské rodině nebyly tehdy ničím neobvyklým, záhy se stala chotí svého nevlastního bratra Thutmose II. (vláda 1482–1480 př.Kr.). Porodila mu jen dceru Neferu-Ré, nikoliv tedy mužského dědice.
Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Ma'atkare' – „Maat je duší Reovou“.
Vláda
Když Thutmose II. předčasně zemřel, měl egyptský trůn připadnout jeho synovi Thutmosi III. (1479–1425 př. Kr.), kterého panovník měl s vedlejší ženou Eset ze svého harému. Korunní princ a následník byl však ještě příliš mladý a nepřipravený na to, aby mohl vládnout. Panování se, jako regentka, ujala Hatšepsut a po šesti letech vlády si přisvojila titul faraona s formálním spoluvládcem Thutmose III. Svoji funkci zdůrazňovala mužským oblečením včetně připínáním nepravého vousu[4] při ceremoniálních akcích. Její vládu podporovali kněží Amonova kultu, úředníci a zřejmě i obecný lid. Byla dobově dobře vzdělaná a zkušená ve správních strukturách říše. Vedla výpravy do Nubie, Palestiny i země Punt.[5][6] Z výprav do země Punt, která se pravděpodobně rozkládala ve východní Africe nebo na arabském pobřeží Rudého moře, se dováželo kadidlo a parfémy. O této výpravě vypovídají nástěnné malby v zádušním chrámu Dér el-Bahrí.[6] Po její smrti se Thutmose III. stal samostatným panovníkem. Starší literatura uvádí, že Thutmose ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsut a její jméno smazával ze všech nápisů, a to z důvodů „pomsty“. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že památníky královny nebyly odstraňovány na počátku, ale naopak na konci samostatného králova vládnutí a že to nebylo nikterak důsledné. Byla druhou doloženou královnou Egypta (po Sobekneferu).
Chrám královny
Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku, před velechrámem boha Amona, dva obelisky. Obelisky byly zhotovené z jediného kusu červené žuly a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta – Senenmuta. Jeho hrobka spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser-Džeseru, v češtině znamená nejposvátnější z nejposvátnějších. Součástí Hatšepsutina chrámu byla také tzv. Hathořina kaple, v níž obyvatelé Théb obětovávali bohyni lásky. Královna Hatšepsut nechala ve svém chrámu vytesat příběh o svém božském zrození. Došlo k němu údajně spojením Nejvyššího boha Amona a Hatšepsutiny matky, manželky Tutmose I. královny Ahomse.
Identifikace mumie
Z archeologických nálezů H. Cartera, který v roce 1903 odkryl hrobku KV20, se v hrobce patřící Tuthmosovi I. vyskytly indicie, že zde původně měla být i rakev a mumie královny Hatšepsut. Při stěhování mumií kněžími v 21. dynastii[7] se v hrobce KV60, kromě jiných, našly dvě rakve mumií, jedna menší připisovaná „králově sestře“, pravděpodobně manželce faraona Sekenenre Tao Tetišeri,[5] ve druhé byla mumie se znaky obezity, o které se usuzovalo, že by to mohla být mumie Hatšepsut. Všechny mumie z KV60 byly přemístěny do Egyptského muzea v Káhiře. Většina z nich byla identifikována se členy ze 17. až 21. dynastií. Některé neidentifikované[8] byly uloženy do depozitu muzea. V rámci projektu genealogie Tutanchamonovy rodiny se také provedlo testování DNA včetně sporné mumie. Prokázalo se, že mitochondriální DNA Hatšepsut souhlasí s královnou Ahmose-Neferatri manželkou Thutmose I., tedy její prabábě.[9][10] Antropologie mumie ukázala, že se Hatšepsut dožila ~50 let, trpěla cukrovkou a zemřela na rakovinu kostí. Pravděpodobný rekonstruovaný vzhled Hatšepsut ve středním věku ukazuje mírně obézní ženu.[11]
Reference
- ↑ a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268.
- ↑ The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Guardienś Egypt, 2007. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nepravý vous [online]. Egyptologi.cz, 2018. Dostupné online.
- ↑ a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30.
- ↑ a b HRBEK, Ivan, a kolektiv. Dějiny Afriky. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. S. 246.
- ↑ The Royal Cache Revisited [online]. Institute for the Study of Interdisciplinary Science, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-19. (anglicky)
- ↑ Unidentified Mummies [online]. Pensylvánie: Max Miller, 2000. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAWASS, Zahi. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Whasington: 2007. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAVASS, Zahi, Z.Yehia, I. Somaia at all. Ancestry and Pathology in King Tutankhamin’s Family. JAMA,. Únor 2010, roč. 303, čís. 7, s. 638–646. Dostupné online.
- ↑ Hathsepsust, The Qeen who Ruled as King [online]. M.A.Ludwig, 2008. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hatšepsut na Wikimedia Commons
- The Process of Identification: Can Mummy KV60-A be Positively Identified as Hatshepsut? [1]
- Hatšepsutina vojenská tažení
- Dodson, Aidan; Dyan, Hilton (2004). The Complete Royal Families of Ancient Egypt. Thames & Hudson. p. 130. ISBN 978-0-500-05128-3.
Předchůdce: Thutmose II. | Egyptský král ~1479–1458 př. Kr. | Nástupce: Thutmose III. |
Média použitá na této stránce
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Autor: Ian Lloyd, Licence: CC BY-SA 3.0
Deir el-Bahari with temples of Hatshepsut, Thutmosis III and Mentuhotep II, Luxor, Egypt
(c) Postdlf, CC BY-SA 3.0
Detail of Hatshepsut, Eighteenth dynasty of Egypt, c. 1473-1458 B.C. Indurated limestone sculpture at the Metropolitan Museum of Art, New York City. Hatshepsut is depicted in the clothing of a male king though with a feminine form. Inscriptions on the statue call her "Daughter of en:Re" and "Lady of the Two Lands." Most of the statue's fragments were excavated in 1929, by the Museum's Egyptian Expedition, near Hatshepsut's funerary temple at Deir el-Bahri in Thebes. The lower part of the statue was acquired by Karl Richard Lepsius and taken to Berlin in 1845. The head, left forearm, and parts of the throne were excavated by the Museum, 1926-27 season and acquired in the division of finds. The Berlin fragment was acquired by the Museum in an exchange in 1929.
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Autor:
- Pschent.svg: fi:Käyttäjä:kompak
- derivative work: Niusereset (talk)
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Autor: Olaf Tausch, Licence: CC BY 3.0
Im Jahr 2000 wiedererrichtete Rote Kapelle der Hatschepsut im Freilichtmuseum von Karnak, nördlich von Luxor, Ägypten