Hatérie novozélandská

Jak číst taxoboxHatérie novozélandská
alternativní popis obrázku chybí
Samec hatérie novozélandské
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádhatérie (Sphenodontida)
Čeleďhatériovití (Sphenodontidae)
Rodhatérie (Sphenodon)
Binomické jméno
Sphenodon punctatus
Gray, 1831
Rozšíření hatérie novozélandské. Čtverečky ukazují rozšíření vzácnější hatérie Guentherovy (Sphenodon guntheri).
Rozšíření hatérie novozélandské.
Čtverečky ukazují rozšíření vzácnější hatérie Guentherovy (Sphenodon guntheri).
Rozšíření hatérie novozélandské.
Čtverečky ukazují rozšíření vzácnější hatérie Guentherovy (Sphenodon guntheri).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hatérie novozélandská (tuatara, Sphenodon punctatus) je jeden ze dvou posledních přežívajících druhů řádu hatérií, prastarého řádu plazů, který byl nejvíce rozšířen ve druhohorách. Náleží tedy mezi živoucí zkameněliny. Její domorodé jméno (pochází ze staré maorštiny), tuatara, znamená nesoucí šípy, a značí řadu špičatých šupin, které má hatérie na hřbetě.

Výskyt

Žije pouze na několika ostrovech okolo Nového Zélandu, kde je přísně chráněna. Počet žijících jedinců se odhaduje na asi padesát tisíc.

Velikost

Dosahuje délky 50 až 80 cm. Samečci mohou vážit až do 1 kg, samičky o 0,5 kg méně.

Stavba těla

Vzhled hatérií se od druhohor nezměnil. Mají stále zachovanou strunu hřbetní.

Potrava

Hatérie novozélandská se živí především hmyzem, případně také malými ještěrkami.

Život

Hatérie novozélandská je noční živočich, i když se občas potřebuje ohřát na slunci. Má velice nízkou obvyklou teplotu těla (12 °C), pohybuje se proto velmi pomalu. Pro svůj život tedy potřebuje chlad. Při pohybu se nadechuje každých sedm sekund, v klidu jen jednou za hodinu. Dospělé velikosti dosáhne až za 20 let. Jsou dlouhověké – nejstaršímu známému jedinci tohoto druhu bylo v roce 2009 111 let (když se poprvé v životě pářil s 80letou samicí).[2]

Rozmnožování

Páření může začít v období pohlavní dospělosti (asi ve 20 letech). Obě pohlaví se na sebe musí přitisknout kloakami, neboť samec nemá kopulační orgán. Zárodek se utváří 1 rok. Samice klade až 15 vajíček s bílou skořápkou. Po nakladení vajec se již o ně nikdo nestará. Mláďata se líhnou za 13–15 měsíců.

Galerie

Zajímavosti

  • Hatérie má celkem tři oči, dvě na obvyklém místě a jedno na temeni hlavy. V mládí je toto oko vidět, později jej však překrývají šupiny. V žádném případě však hatérie tímto okem nevidí, možná slouží k vnímání množství světla, ze kterého pozná, jak má dlouho setrvat na slunci.
  • Je schopná tzv. kaudální autotomie, tedy že může odvrhnout část svého těla a uniknout tak nebezpečí. Odvržená část se ještě chvíli pohybuje a odpoutává tak pozornost.
  • Ptáci buřňáci hnízdí v norách hatérií. Hatérie jim prý občas sežerou vejce, ale spíše je soužití pokojné.
  • V srpnu roku 2020 bylo oznámeno kompletní rozluštění genomu hatérie.[3]

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Brueckenechse.jpg
Autor: de:Benutzer:Hase, Licence: GFDL 1.2
Tuatara juvenile
Tuatara.jpg
Tuatara in Invercargill (New Zealand). His name is Henry.
Sphenodon punctatus (5).jpg
Tuatara Sphenodon punctatus
Sphenodon punctatus (2).jpg
Tuatara (Sphenodon punctatus)
Tuatara juvenille.jpg
Autor: Blacksand, Licence: CC BY-SA 3.0
Juvenille Tuatara (Sphenodon punctatus) basking at Karori Sanctuary. To the right is the entrance to the juvenille's burrow. Located in the research enclosure adjacent to Lake Road, and often visible from fence post 25.