Hatay (provincie)
Hatayská provincie | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Antakya |
Souřadnice | 36°25′49″ s. š., 36°10′27″ v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 501 571 (2021) |
Správa regionu | |
Stát | Turecko |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | TR-31 |
Telefonní předvolba | 326 |
Označení vozidel | 31 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Provincie Hatay je turecká provincie na pobřeží Středozemního moře, tvořící nejjižnější výběžek státu. Hraničí na východě se Sýrií a na severu s provinciemi Adana, Osmaniye a Gaziantep. Je součástí Středomořského regionu. Rozloha provincie činí 5 403 km², v roce 2018 zde žilo přes 1,6 milionu obyvatel. Hlavním městem je Antakya (starověká Antiochie), dalším střediskem je přístav İskenderun (Alexandretta).
Jde o jednu z pouhých tří tureckých provincii, které se nejmenují podle svého střediska. Název Hatay má původ v označení národa Chetitů.
Administrativní členění
Hatayská provincie se administrativně člení na 12 distriktů:
- Antakya
- Altınözü
- Belen
- Dörtyol
- Erzin
- Hassa
- İskenderun
- Kırıkhan
- Kumlu
- Reyhanlı
- Samandağ
- Yayladağı
Historie
Roku 1516 byla obsazena osmanskými vojsky sultána Selima I., v té době byla Antiochie středně velkým městem s rozlohou 2 km².
Po první světové válce se území Hataye spolu s bývalou tureckou Sýrií dostalo pod francouzský mandát a v rámci Velké Sýrie se stalo autonomní oblastí. Šlo o národnostně a nábožensky smíšené území, největší menšinu tvořili Turci (asi 40 %).
2. září 1938 zde byla vyhlášena Hatayská republika, jejímž prezidentem se stal Tayfur Sökmen. Po lidovém referendu (jehož objektivita je zpochybňována) se stala tureckou provincií a 29. června 1939 ji Turecko oficiálně připojilo ke svému území. Značná část netureckého obyvatelstva poté emigrovala přes hranice do Sýrie. Jelikož v Evropě právě vypukla válka, Společnost národů se touto anexí nezabývala, a po válce byl stav velmocemi akceptován. Sýrie však legitimitu odtržení Hataye nikdy neuznala a vede o ni s Tureckem dlouhodobý spor.
Život v provincii byl vlivem její polohy silně ovlivněn propuknutím syrského konfliktu, proudí tudy turecké ozbrojené síly a uprchlické vlny. V únoru 2023 patřila provincie (ležící na zlomu litosférických desek) k oblastem těžce zasaženým zemětřesením na turecko-syrském pomezí.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hatayská provincie na Wikimedia Commons
(turecky)[1]
Média použitá na této stránce
Ethnic groups in the Balkans and Asia Minor as of early 20th Century
Map of the districts of Hatay province in Turkey. Created by Rarelibra 20:57, 1 December 2006 (UTC) for public domain use, using MapInfo Professional v8.5 and various mapping resources. Edited by One Homo Sapiens Corrected text where İ,Ş,ı,ğ,or ş occurs in name. Source: [statoids-com]. Increased font size and enhanced color differences among adjacent districts.
Autor: TUBS , Licence: CC BY-SA 3.0
Location of province XY (see filename) in Turkey