Haukovice

Haukovice
Kaple Svaté rodiny v Haukovicích
Kaple Svaté rodiny v Haukovicích
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecÚjezd
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel128 (2021)[1]
Katastrální územíÚjezd u Uničova (18,6 km²)
Nadmořská výška249 m n m n. m.
PSČ783 96
Počet domů35 (2011)[2]
Haukovice
Další údaje
Kód části obce173738
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haukovice (německy Haukowitz[3]) jsou malá vesnice, část obce Újezd v okrese Olomouc. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Újezdu, v jehož katastrálním území Újezd u Uničova leží.

Název

Jméno vesnice má původ v osobním jméně Hauk(o), což byla varianta jména Hugo. V místní mluvě se pro vesnici používá tvar Hakovec (v jednotném čísle).[4]

Historie

První se na místě dnešní vesnice připomíná roku 1510 mlýn Hukovec, kolem něhož vznikla a od nějž vzala své pojmenování. Původně patřila do panství Sovinec, po roce 1850 byly Haukovice osadou obce Paseka a v roce 1869 se osamostatnily. Šlo o malou německou vesnici (např. v roce 1930 zde žilo celkem 174 obyvatel, z toho 161 Němců[5]), významnější zde bylo jen tkalcovství. Původní obyvatelé byli po roce 1945 odsunuti a v roce 1960 se Haukovice staly součástí Újezda.[6]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 603. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 245.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 100. 
  6. KOUDELA, Miroslav. Újezd. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 129.

Literatura

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Haukovice, kostel.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 4.0
Kostel ve vesnici Haukovice, Olomoucký kraj