Hausberk (okres Chomutov)
Hausberk | |
---|---|
Prostřední pahorek od západu | |
Základní informace | |
Výstavba | 14. století |
Zánik | 14. století |
Stavebník | Neznámý |
Další majitelé | Neznámý |
Poloha | |
Adresa | Zámecký vrch v Bezručově údolí, Křimov, Česko |
Souřadnice | 50°29′35,58″ s. š., 13°21′18,83″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hausberk je zaniklý hrad, který stával v Bezručově údolí v Krušných horách necelých šest kilometrů severozápadně od Chomutova. Místo se nachází v nadmořské výšce 539 m n. m. na ostrožně Zámeckého vrchu, který vybíhá nad pravý břeh Chomutovky jeden kilometr severně od Krásné Lípy. Dochovaly se pouze valy a příkopy.
Historie
Písemné zprávy o hradu chybí. Nalezená keramika datuje období vzniku i zániku hradu do 14. století. V té době patřila většina okolních panství chomutovské komendě řádu německých rytířů. Je proto možné, že hrad založili oni jako strážní a opěrný bod. Ovšem hrad se nachází daleko od obchodní cesty, která vedla z Chomutova přes Strážky, Křimov a Novou Ves do Saska, i od okolních vesnic, které by mohl chránit. Jeho výstavba řádem tedy není příliš pravděpodobná.[1]
Druhá hypotéza říká, že zakladatelem mohl být některý příslušník rodu Alamsdorfů, jehož hlavním majetkem byl nedaleký Březenec a hrad Najštejn. V roce 1323 se dělil majetek Jetřicha z Alamsdorfu mezi jeho syny. V rozdělení majetku jsou mimo jiné uvedeny platy v Krásné Lípě, Domině, Nové Vsi a Čáslavi (snad dnešní Šerchov), které připadly bratrům Janovi a Hukovi. Je tedy možné, že stavebníkem hradu byl jeden z nich.[1]
Jan a Huk prodali platy z Dominy a Krásné Lípy za 32 kop pražských grošů chomutovskému měšťanovi Janu Plabnerovi v roce 1359. Poslední alamsdorfské majetky získal řád německých rytířů v roce 1381, kdy mu Fricolt z Alamsdorfu prodal březenecké panství se vším příslušenstvím za padesát kop pražských grošů.[2]
Podle dochovaných listin se zdá, že Alamsdorfové vedli s řádem spory, jejichž součástí byly přepady a ničení majetku, ale nebylo v jejich možnostech dlouhodobě vzdorovat snaze řádu o vybudování uceleného panství. Hausberk tak mohl zaniknout během těchto sporů, nebo brzy poté, co ho řád získal a neměl důvod ho nadále udržovat.[1]
Stavební podoba
Hrad stál na pahorcích, které vznikly několikanásobným překopáním ostrohu. Za prvním příkopem se nacházelo obdélné předhradí, které je dnes beze stop zástavby. Na čelní straně bylo opevněné valem. Za předhradím začíná příkop, který ze tří stran obtáčí celý zbytek hradu. Chybí jen na severozápadní straně, kde hrad chrání prudký svah.[3]
Za příkopem se nachází první pahorek přibližně půlkruhového půdorysu. Z východního cípu vybíhá val, který na východní straně chrání střední pahorek a navazuje na zadní půlkruhový pahorek. Střední pahorek je obehnán zmiňovaným valem a hlubokým příkopem. Byl opevněn kamennou hradbou dochovanou v nepatrných náznacích základů. Uprostřed potom stála zřejmě obytná a obranná věž. Mohla být kamenná nebo dřevěná na kamenné podezdívce. Mezi prvním a druhým pahorkem je do dna příkopu ve skále vysekaná prohlubeň. Pravděpodobně sloužila jako cisterna na vodu.[3]
Na všech třech pahorcích jsou zřetelné jámy po výkopech chomutovského muzea, které zde v roce 1926 provádělo archeologický výzkum. Předhradí, oba krajní pahorky a koruny valů byly zřejmě opevněny palisádou nebo polským plotem a stály na nich dřevěné hospodářské stavby.[3]
Přístup
Nejsnazší cesta ke zbytkům hradu vede z Chomutova po modré turistické značce. Asi 700 m před Prvním mlýnem vede přes Chomutovku dřevěná lávka, za kterou z turisticky značené stezky odbočují dvě cesty. Cesta, která Zámecký vrch obchází zleva a pokračuje směrem k Domině, vede po 500 m těsně kolem zbytků hradu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c PACHNER, Jaroslav. Hrady Hausberk a Najštejn, jejich vznik a zapojení do dominia řádové komendy v Chomutově. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 3, s. 17–21. ISSN 0231-5076.
- ↑ PACHNER, Jaroslav. Hausberk – hrádky v krušnohorském údolí říčky Chomutovky u Chomutova. Památky, příroda, život. 2007, roč. 39, čís. 4, s. 1–16. ISSN 0231-5076.
- ↑ a b c HEFNER, Zdeněk. Toulky po hradech Chomutovska – Hausberg. Památky, příroda, život. 1999, roč. 25, čís. 1, s. 29–32. ISSN 0231-5076.
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Hausberk, s. 152.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hausberk na Wikimedia Commons
- Hausberk na Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Druhý příkop okolo centrálního pahorku
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrální pahorek od západu
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Plocha centrálního pahorku s výkopem chomutovského muzea
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Napojení valu na přední pahorek
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
První příkop mezi předhradím a předním pahorkem