Havel (film)
Havel | |
---|---|
Původní název | Havel |
Země původu | Česko |
Jazyk | čeština |
Délka | 105 min |
Žánry | drama životopisný historický |
Námět | Slávek Horák |
Scénář | Slávek Horák Rudolf Suchánek |
Režie | Slávek Horák |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Viktor Dvořák Anna Geislerová Martin Hofmann Stanislav Majer Barbora Seidlová Adrian Jastraban |
Produkce | Tvorba films Helena Uldrichová (kreativní producentka za ČT) |
Hudba | Petr Malásek |
Kamera | Jan Šťastný |
Kostýmy | Natálie Steklová |
Střih | Vladimír Barák |
Zvuk | Jakub Čech |
Architekt | Vladimír Hruška |
Výroba a distribuce | |
Česká premiéra | 23. červenec 2020 |
Distribuce | Bontonfilm |
Česká distribuce | Bontonfilm |
Tržby | 22 979 796 Kč[1] |
Přístupnost | nevhodný do 12 let |
Ocenění | Český lev za nejlepší masky (Adriana Bartošová a René Stejskal) |
Havel na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Havel je české životopisné drama z roku 2020 režiséra Slávka Horáka, který k filmu také společně s Rudolfem Suchánkem napsal scénář. V hlavních rolích se objevili Viktor Dvořák, Anna Geislerová, Martin Hofmann, Barbora Seidlová, Stanislav Majer, Adrian Jastraban a Jiří Bartoška.
Dvořák roli Havla neztvárnil poprvé, o rok dříve se ve stejné roli objevil ve filmu Ireny Pavláskové Pražské orgie.[2] Film je inspirovaný disidentskými lety Václava Havla v letech 1968 až 1989. Podle režisérových slov jsou ale dějinné události v pozadí, základ filmu tvoří netradiční vztah hlavního hrdiny s manželkou Olgou.[3]
Film přišel do českých kin 23. července 2020[4][5] (premiéra byla o týden posunuta oproti původně ohlášenému datu 16. července 2020[6]).
Obsazení
Viktor Dvořák | Václav Havel |
Anna Geislerová | Olga Havlová |
Martin Hofmann | Pavel Landovský |
Barbora Seidlová | Anna Kohoutová, Havlova milenka (postava inspirována Jitkou Vodňanskou) |
Stanislav Majer | dramatik (Pavel Kohout) |
Jiří Bartoška | filozof (Jan Patočka) |
Adrian Jastraban | Alexander Dubček |
Michal Isteník | vyšetřovatel STB |
Jiří Wohanka | ministr |
Miroslav Hanuš | Havlův advokát |
Mikuláš Křen | básník Ivan Martin Jirous zvaný Magor |
Zdeněk Pecháček | ředitel divadla |
Vanda Janda | sekretářka ředitele divadla |
Jan Kolařík | vyšetřovatel |
Dominik Miškovský | kybernetik Ivan Havel, Václavův mladší bratr |
Jiří Kout | novinář |
Pavel Hermanovský | historik |
Roman Groszmann | učitel |
Andrei Toader | číšník |
Michal Lurie | herec Honza Kašpar, Olžin milenec |
Ctirad Götz | pořadatel v kulturním domě |
Petra Nesvačilová | zapisovatelka u výslechu |
Vznik filmu
Natáčení filmu probíhalo od srpna do listopadu 2019.[7][8] První klapka padla symbolicky v předvečer připomínky Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, kdy začíná i příběh filmu.[9] Film se natáčel převážně v Praze, v Ruzyňské věznici, tvůrci ale také využili pivovar Tupadly, Dolní Kalnou v Podkrkonoší nebo Chotěvice, kde se točily scény z Hrádečku.[10]
Vznik filmu finančně podpořil Státní fond kinematografie, od nějž získal podporu 14,5 milionu korun.[11] Jedním z koproducentů filmů je i Česká televize.[12]
Ocenění a nominace
Herci Anna Geislerová a Viktor Dvořák byli v lednu 2021 za své výkony nominováni na Ceny české filmové kritiky, v kategoriích nejlepší herečka a nejlepší herec.[13]
Ve stejném měsíci zveřejnila i Česká filmová a televizní akademie nominace na Českého lva. Film získal nominace ve 14 kategoriích: nejlepší film, nejlepší režie (Slávek Horák), nejlepší herečka v hlavní roli (Anna Geislerová), nejlepší herec v hlavní roli (Viktor Dvořák), nejlepší herečka ve vedlejší roli (Barbora Seidlová), nejlepší herec ve vedlejší roli (Martin Hofmann), nejlepší scénář (Slávek Horák a Rudolf Suchánek), nejlepší kamera (Jan Štastný), nejlepší střih (Vladimír Barák), nejlepší zvuk (Viktor Prášil a Pavel Rejholec), nejlepší hudba (Petr Malásek), nejlepší scénografie (Vladimír Hruška), nejlepší kostýmy (Natálie Steklová), nejlepší masky (Adriana Bartošová a René Stejskal).[14] Film byl také nominován na nestatutární cenu za nejlepší plakát, ale tu nakonec získal snímek Krajina ve stínu.[15]
Film získal 6. března 2021 cenu Český lev za nejlepší masky (Adriana Bartošová a René Stejskal).[16]
Recenze
Snímek získal od českých filmových kritiků většinou průměrná až nadprůměrná hodnocení:
- Stanislav Dvořák, Novinky.cz, 20. července 2020, [17]
- Iva Přivřelová, E15.cz, 21. července 2020, [18]
- Jan Varga, Filmspot.cz, 21. července 2020, [19]
- Mirka Spáčilová, iDNES.cz, 22. července 2020, [20]
- Marek Koutesh, MovieScreen.cz, 22. července 2020, [21]
- Věra Míšková, Právo, 22. července 2020, [22]
- Anja Verem, ČervenýKoberec.cz, 23. července 2020, [23]
- Martin Mažári, Totalfilm.cz, 23. července 2020, [24]
Odkazy
Reference
- ↑ Havel – Tržby a návštěvnost. Kinomaniak [online]. 2021-01-19 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Z rozmazleného bohéma k zodpovědnému muži. Havel stál znovu na balkoně. iDNES.cz [online]. 2019-11-20 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Stanislav. Havel. Je to komedie i drama, říká režisér filmu o prezidentově životě. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-08-27 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ REIGLOVÁ, Eliška. Premiéra filmu Havel se blíží: Viktor Dvořák obětoval pro roli exprezidenta své vlasy. Extra.cz [online]. 2020-05-24 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online.
- ↑ HLOUŠKOVÁ, Lenka. Koronavirus složil Zátopka a Žižku. Bourák s Bobulemi jdou do boje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-06-05 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Aktuálně.cz. 50 nejočekávanějších filmů roku 2020: Duna, Top Gun 2, Bond, Havel, Ježíš a další. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-01-09 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Točí se Havel. Ožije tu i jeho manželka Olga či kamarád Landovský. iDNES.cz [online]. 2019-08-27 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Film Havel je dotočený. Landovského si zahraje Hofmann. Týden.cz [online]. 2019-12-05 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Přerod z dramatika ve vůdčí osobnost revoluce. Vzniká film o disidentských letech Václava Havla. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-08-31 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Stanislav. Havel dotočen. „Lanďáka“ hraje Hofmann z Mostu, Olgu Geislerová. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-12-05 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ PODSKALSKÁ, Jana. Václav Havel vstoupí znovu na plátno. Deník.cz [online]. 2019-09-27 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Havlův život jako inspirace pro film. Jeho příběh natáčí Slávek Horák, titulní roli hraje Viktor Dvořák. Česká televize [online]. 2019-08-26 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Favority Cen filmové kritiky jsou Šarlatán, Krajina ve stínu i dokument V síti. Šanci dostalo 18 filmů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-01-06 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Nominace na 28. Českého lva. Česká filmová a televizní akademie [online]. 2021-01-18 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ MRÁZEK, Jaroslav. Český lev 2021: Kompletní přehled nominovaných. Fandíme filmu [online]. 2021-01-18 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ České lvy vyhrál Šarlatán, z herců Trojan, Borová, Mádl a Špalková. iDNES.cz [online]. 2021-03-06 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Stanislav. RECENZE: Nesnesitelně nerozhodný Havel v lidském a úsměvném filmu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-07-20 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.
- ↑ PŘIVŘELOVÁ, Iva. RECENZE FILMU: Havel aneb Bojácný portrét svědomí. E15.cz [online]. 2020-07-21 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online.
- ↑ VARGA, Jan. Havel – Recenze – 60%. Filmspot.cz [online]. 2020-07-21 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. RECENZE: Kde opouští fakta, tam si váhavý střelec Havel diváka podmaní. iDNES.cz [online]. 2020-07-22 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online.
- ↑ KOUTESH, Marek. Havel – předstírané chlapáctví a paradoxy normalizace. MovieScreen.cz [online]. 2020-07-22 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online.
- ↑ MÍŠKOVÁ, Věra. RECENZE: Havel. Bez patosu, s humorem i doslovností. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-07-22 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online.
- ↑ VEREM, Anja. Recenze: Havel je nerozhodný a balancuje mezi žánry, jako pocta bývalému prezidentovi však obstojí. ČervenýKoberec.cz [online]. 2020-07-23 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online.
- ↑ MAŽÁRI, Martin. Recenze: Havel není historickou výpovědí, divákům posílá jasný vzkaz. Totalfilm.cz [online]. 2020-07-23 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Star symbol; full star.
Star symbol; full star.
Star symbol; half star.