Havlíčkobrodský tunel
Havlíčkobrodský tunel | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 623 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°35′41,49″ s. š., 15°36′23,73″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Havlíčkobrodský tunel | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Havlíčkobrodský tunel je železniční tunel č. 224 na katastrálním území Havlíčkův Brod v km 116,401–117,024 železniční trati Brno – Havlíčkův Brod ve stanici Havlíčkův Brod směrem k zastávce Pohledští Dvořáci.[1]
Historie
Výstavba trati byla zahájena v roce 1938 a po přerušení druhou světovou válkou pokračovala v roce 1948. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů (Obřanský, Cacovický, Husovický, Královopolský, Loučský, Lubenský, Níhovský a Havlíčkobrodský). Na konci druhé světové války byla snaha využít tunel jako součást podzemní rafinérie.[2] Do provozu byl uveden 9. prosince 1953.[3] V roce 2015 trať byla revitalizována.[4]
Geologie a geomorfologie
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Hornosázavské pahorkatiny na rozhraní s:
- podcelkem Havlíčkobrodská pahorkatina s okrskem Chotěbořská pahorkatina a
- podcelkem Jihlavsko-sázavská brázda s okrskem Pohledská pahorkatina.
Z geologického hlediska je oblast tvořena rulami a biotitickými rulami.[5][6]
Popis
Dvojkolejný tunel byl postaven v ostrém pravém směrovém oblouku na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi zastávkou Pohledští Dvořáci a stanicí Havlíčkův Brod.[7] Stavba tunelu byla zahájena v roce 1941 systémem odstřelu a výrubu s rychlostí postupu čtyři metry za den. Po proražení v červenci roku 1942 byl tunel vyzděn žulovými kvádry.[8]
Tunel leží v nadmořské výšce 425 m a je dlouhý 623 m.
Odkazy
Reference
- ↑ Havlíčkobrodský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Podzemní rafinérie Havlíčkův Brod. spravnym.smerem.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.
- ↑ BRŇÁK. www.brnak.net [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace železniční tratě zastaví vlakovou dopravu mezi stanicemi Brno hl.n. a Kuřim | Rozsochy. www.rozsochy.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online.
- ↑ ŠOTOLOVÁ, Martina. Komplexní fyzickogrografická charakteristika povodí Břevnického potoka. S. 15, 16. geography.upol.cz [online]. 2007 [cit. 2020-11-06]. S. 15, 16. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s.
- ↑ Havlíčkobrodský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.
- ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Železniční stanice v Brodě se chlubí dlouhou a zajímavou historií. Havlíčkobrodský deník. 2017-11-08. Dostupné online [cit. 2020-11-06].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Havlíčkobrodský tunel na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Pohled 111, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor fotografie Jiří Zelenka. Tunel a trať do Žďáru nad Sázavou z Havlíčkova Brodu. Okr. Havlíčkův Brod. Kraj Vysočina. Czech Republic.