Havlíčkova (Praha)

Havlíčkova
Havlíčkova od ulice V Celnici ve směru k ulici Na Poříčí
Havlíčkova od ulice V Celnici ve směru k ulici Na Poříčí
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťNové Město
Poloha
Historie
Pojmenováno poKarel Havlíček Borovský
Další údaje
Délka255 m
Šířka10 m
Kód ulice447471
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havlíčkova je název ulice v Praze 1 spojující ulici Na Poříčí a Hybernskou. Měří asi 255 m. Mezi ulicemi Na Poříčí a Na Florenci je oboustranně průjezdná pro auta, dál k ulici Hybernská je průjezdná už jen v jednom směru. Ulicí prochází tramvajová trať.[1] Pojmenována byla roku 1896 po Karlu Havlíčku Borovském, který zde v domě č. 3 v roce 1856 zemřel.[2][3]

Průběh

Ulice začíná na křižovatce s Hybernskou (a Dlážděnou, ta je o trochu dál šikmo) na světelné křižovatce. Vlevo na rohu se nachází Lannův palác vpravo Masarykovo nádraží. Následuje tramvajová zastávka Masarykovo nádraží v obou směrech, vlevo dům 1029/3, bývalý Hotel Royal, místo, kde zemřel český básník a novinář Karel Havlíček Borovský. (Pamětní deska nad vchodem tohoto domu, připomínající Havlíčkovo úmrtí, byla slavnostně odhalena 15. května 1870.[4])

U další křižovatky V Celnici (vlevo), Na Florenci (vpravo) jsou po obou stranách vstupy do stanice metra B Náměstí Republiky. Další vstup je za křižovatkou vlevo v budově hotelu Hilton Prague Old Town. Naproti vpravo autobusová zastávka nočních linek.[1] Na domě č.p. 11 vlevo je pamětní deska věnovaná narození židovského spisovatele Franze Werfela od sochaře Ladislava Janoucha.[5] Ulice končí ve vyústění do ulice Na Poříčí, kde se dá pokračovat do ulice Zlatnická.[1]

Historie

Ulice se v této části Nového města nacházela již ve 14. století, ale postupně měnila svůj název. Nejprve se část jmenovala Florenc a druhá část Slaměná ulice, od prodeje slámy, který se zde v té době provozoval. V 18. století došlo ke sloučení a ulice se začala nazývat Blátivá a později Na blátě (od bláta z okolních zahrad). Poté se ulici střídavě říkalo Jezdecká a Havlíčkova; od roku 1945 již natrvalo Havlíčkova.[2]

Významné domy

  • Masarykovo nádraží (čp. 1014/2)
  • Dům Buchalovský (čp.1025/4) – raně barokní stavba, od roku 1798 sídlo Pražské privilegované továrny na kameninové zboží, tří zakladatelů (Clam-Martinic, Karl Lenhart a Josef E. Hübel)
  • Lannův palác (čp.1030/1) – nárožní dům do Hybernské ulice, reprezentační novogotická stavba z r. 1859, arch. Ignác Vojtěch Ullmann
  • Hotel Renaissance, nyní Hilton Old Town Prague (čp. 1043/II) – nárožní stavba do ulice V Celnici 7, arch. Aleš Lang
  • Dům U Volavků (U Žežulů) (čp.1044/8) – nárožní barokní dům do ulice Na poříčí, na místě tří gotických objektů; klasicistní fasáda z r. 1852, arch. Josef Maličký

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-08-30]. Dostupné online. 
  2. a b ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. [s.l.]: Orbis, 1958. 535 s. S. 125. 
  3. Praha 1 – OSOBNOSTI V NÁZVECH ULIC [online]. www.praha1.cz [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  4. Odhalení pomníku Karla Havlíčka. Národní listy. 17. 5. 1870, s. 1–2. Dostupné online. 
  5. WERFEL Franz - Na domě čp.1043 v Havlíčkově ulici 11 Praha 1 Nové Město :: Pamětní desky v Praze. www.pametni-desky-v-praze.cz [online]. [cit. 2018-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 

Literatura

  • BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998
  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 17–20. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Praha tabule tl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý horní roh uliční tabule.
Praha tabule tr.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý horní roh uliční tabule.
Praha tabule bl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý dolní roh uliční tabule.
Praha tabule br.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý dolní roh uliční tabule.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Havlíčkova, Masarykovo nádraží (01).jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Nové Město. Havlíčkova, Masarykovo nádraží.
Havlíčkova, Masarykovo nádraží (02).jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Nové Město. Havlíčkova ulice, Masarykovo nádraží.
Praha, srpen 1985, výstavba metra.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, výstavba trasy B metra pohled z Havlíčkovy ulice k ulici Na Florenci.
13-10-05-praha-RalfR-25.jpg
Autor: Ralf Roletschek , Licence: GFDL 1.2
Prag, Innenstadt
Hotel Royal Prague 1906.jpg
Původně jednopatrový objekt byl v letech 1837-1838 klasicistně přestavěn a v roce 1845, v souvislosti s vybudováním nádraží, zvýšen na dvoupatrový a v celém prvním patře zřízena přepychová kavárna U nádraží. Kavárna byla vybudována a zařízena nákladem 40 tisíc zlatých v maurském slohu, s krásnými štukovými interiéry a stropem zdobeným malbami. Ten podpíralo 12 litinových sloupů, na jejichž nosných kamenech byly namalovány výjevy z Tisíce a jedné noci. Celkový dojem dotvářely meziokenní zrcadla, nábytek od Eyblera, dva bazény s fontánou a zlatem zdobené tapety. Součástí kavárenského prostoru byl kulečníkový salon, čítárna a herna. Tímto podnikem a jeho koncepcí zahájili majitelé Š. a J. Heichenwalderovi novou éru pražského kavárnictví. V roce 1875 byla kavárna zrušena, v celém domě zřízen hotel a v přízemí restaurace s výčepem. Objekt byl patrně ve 20. letech zvýšen o další patro a v roce 1958 v něm zřízeno podloubí.
Praha, Nové Město, Havlíčkova (2).jpg
Autor: PatrikPaprika, Licence: CC BY-SA 3.0
Ulice Havlíčkova na Novém Městě v Praze.
Ladislav Janouch - pamětní deska France Werfla.jpg
Autor: Ladislav Janouch (original author); Juandev (uploader), Licence: CC BY-SA 3.0
Ladislav Janouch: pamětní deska France Werfla, bronz, 1990, Praha, Československo. Havlíčkova 1043/11.