Havlíčkova kolonie

Havlíčkova kolonie
Památkově chráněná vila Františka Petráše, Dukelská 453/25
Památkově chráněná vila Františka Petráše, Dukelská 453/25
Lokalita
Charakterčtvrť
ObecČeské Budějovice
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 503 (2021)[1]
Katastrální územíČeské Budějovice 6
Havlíčkova kolonie
Další údaje
Kód ZSJ22373
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havlíčkova kolonie je základní sídelní jednotka v Českých Budějovicích. Je součástí části obce a katastrálního území České Budějovice 6. Nachází se mezi tokem řeky Malše, Mánesovou ulicí, ulicí U Elektrárny, Mlýnskou stokou a ulicí Karla Buriana. Z jihu ji uzavírá park u Malého jezu na Malši. Představuje nejhodnotnější soubor modernistické architektury (především funkcionalistické vily a obytné domy) v Českých Budějovicích. Počet obyvatel poklesl z 3150 v roce 1991 na 2611 obyvatel podle obvyklého pobytu v roce 2011.

Historie

Prostor dnešní Havlíčkovy kolonie (tehdy nazývaný Pumperhölzel) byl ještě na začátku 20. století převážně nezastavěný – na jeho zemí se rozkládalo několik rybníků a skladiště dříví firmy Löwy&Winterberg.[2] V roce 1908 vznikl první návrh vilové zástavby od architekta Siegfrieda Sitteho, syna známého urbanisty Camilla Sitteho. V roce 1909 zde plánování nové výstavby Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro České Budějovice a okolí, do jehož názvu bylo připojeno v roce 1911 jméno Havlíček, odkazující k osobnosti českého novináře a básníka Karla Havlíčka Borovského. Z názvu tohoto stavebního družstva bylo odvozeno pojmenování celé čtvrti. Výstavba vil a družstevních rodinných domů se zde začala uskutečňovat ještě před 1. světovou válkou. Zásadní fází výstavba vil a bytových domů ovšem čtvrť prošla v období mezi světovými válkami. Z části se jednalo o výsledek činnosti zde působících stavebních družstev, zčásti o individuální výstavbu. Během amerického náletu 24. března 1945 s cílem zasáhnout nedaleké vlakové nádraží byly poškozeny některé zdejší domy.[3]

Vily a rodinné domy z velké části obklopovaly zahrady. Bytové domy přiléhající k uličním frontám měly zahrady umístěny ve vnitroblocích. Obchody a služby byly již v tomto období soustředěny do ulice Marie Vydrové, která tvoří pomyslnou střední osu Havlíčkovy kolonie, a z menší části do příčné Čechovy ulice. Ve vnitrobloku domů na nároží ulic Roháče z Dubé a Čechova byla na počátku 30. let vystavěna mateřská škola.[2] Na sklonku 60. let byl dokončen nový areál mateřské školky na konci ulice Zeyerovy. Ve stejném období v Havlíčkově kolonii postupně vznikla řada vícepodlažních domů s nájemními byty, situovaných do proluk mezi staršími budovami nebo do té doby nezastavěných ploch. V některých případech tím byla zmenšen váměr původních zahrad kolem výstavnější vilové zástavby (např. Vila Ernestiny Westenové).

Výstavba rodinných domů pokračuje v omezené míře do současnosti. Zároveň dochází k rekonstrukcím domů (mnohdy necitlivým k jejich architektonické hodnotě), k zateplování fasád či ke komplexním přestavbám. Charakter čtvrti však nadále zůstává primárně rezidenční.

Při povodni v srpnu roku 2002 patřila Havlíčkova kolonie spolu se čtvrtěmi Mladé a Rožnov k nejvíce zasaženým oblastem Českých Budějovic.[4] Rozvodněná Malše strhla pěší lávku spojující Havlíčkovu kolonii s Lineckým předměstím. Rok nato byl na jejím místě nový silniční Modrý most.[5] Návrh protipovoďnových opatření, který měl výrazně zasáhnout do zeleně podél Malše, ovšem nebyl realizován v reakci na nesouhlas obyvatel, občanského sdružení Malše a iniciativy Zachraňme Malák.[6] S obdobným nesouhlasem se setkal záměr výstavby silničního mostu přes park u Malého jezu.[7] Od roku 2021 působí v Havlíčkově kolonii iniciativa Sousedé z Havlindy, která usiluje o kultivaci komunitního života obyvatel čtvrti a zprostředkování jejich zájmů veřejné správě.[8]

Architektura

Z období 1. poloviny 20. století se v Havlíčkově kolonii nachází řada hodnotných staveb, z nichž některé spadají pod památkovou ochranu.

  • Dvojdům v ulici Marie Vydrové 14/16 a rodinný dům v Zeyerově 10 (1911–1912, arch. Josef Pfeffermann), první realizace družstva Havlíček[2]
  • Vila Karla Fabiána (1912–1913, arch. František Petráš) ve stylu geometrické moderny či secese (Vrchlického nábřeží 10)[9]
  • Vila Ernestiny Westenové (1912–1913, arch. Hans Dworzak a Pompeo Ritter von Wolff) odrážející folkloristické tendence v secesní architektuře a dobový vídeňský novoklasicismus (Dukelská 23)[10][11]
  • Rodinné domky vystavěné stavebním družstvem Havlíček v bloku mezi ulicemi Marie Vydrové, Na nábřeží, Mayerova a Dukelská a v severní části bloku mezi ulicemi Marie Vydrové, Dukelská, Zeyerova a Budovcova (1913–1915)[2]
  • Vila stavebního podnikatele Františka Petráše (1915–1916, přístavba 1929) dle svého návrhu a s použitím vlastních konstrukčně stavebních prvků, zejména betonové skořepiny pro střechu a pohledových cihel Petrášek v exteriéru (Dukelská 25)[12][13]
  • Bytové domy stavebního družstva Havlíček z průběhu 20. let projektované Františkem Petrášem (Roháče z Dubé 6 a 8, Čechova 36 a Marie Vydrové 23) či Františkem Peškem (Roháče z Dubé 2 a Zeyerova 3). Fasády čtyř z nich byly doplněny reliéfy čtyř osobností české historie (Jan Roháč z Dubé) a českojazyčné literatury (K. H. Borovský, Svatopluk Čech a Julius Zeyer)[2]
  • Funkcionalistiká vila manželů Svobodových (1931, arch. Karel Chochola) v Dukelské 66.[14][15]
  • Nájemní dům na nároží ulic Čechovy a Roháče z Dubé (1932) s restaurací Havlíček (Čechova 34)[2]
  • Nájemní domy Československé tabákové režie (1933, arch. Karel Chochola) pro zaměstnance nedaleké tabákové továrny (Marie Vydrové, Čechova a Roháče z Dubé)[16][17]
  • Funkcionalistický rodinný dům Aloise Zimmermanna (1932–1933, arch. Richard Podzemný, Kamil Ossendorf, Hans Richter) se dvěma byty (Dukelská 76)[18]
  • Funkcionalistiký rodinný dům JUDr. Františka Švece (1933–1934, arch. Richard Podzemný, Kamil Ossendorf, Hans Richter) ovlivněný architektonickými koncepcemi Le Corbusiera (Dukelská 80)[19][20]
  • Funkcionalistická vila Františka Petráše (1939–1940) podle vlastního návrhu s keramickým obkladem na fasádní ploše schodiště (Dukelská 95)[21]

Do podoby čtvrti zasáhla i výstavba dalších desetiletí, např. stavbou vícepodlažních bytových domů ve stylu socialistického realismu v 1. polovině 50. let na Vrchlického nábřeží a v ulicích Mánesova, Polní, Budovcova a Čechova. Na boční fasádě posledně jmenovaného byl podle návrhu českobudějovického malíře Jana Hally proveden rozměrný výjev výlovu rybníka v technice sgrafito.   

Ulice

Do Havlíčkovy kolonie zasahují tyto ulice:

  • Vrchlického nábřeží
  • Brožíkova
  • Havlíčkova
  • Na Nábřeží
  • Dukelská
  • Zeyerova
  • Čechova
  • Polní
  • Luční
  • Roháče z Dubé
  • Marie Vydrové
  • Mayerova
  • Budovcova
  • Kaplířova
  • Karla Buriana

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. a b c d e f Havlíčkova kolonie | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  3. Nálet České Budějovice - 23.3.1945 A 24.3.1945 [online]. 2021-02-02 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  4. Povodeň století: Jako první udeřila Malše. Přečtěte si, jak o katastrofě před 20 lety psaly Lidovky | Seriály. Lidovky.cz [online]. 2022-08-08 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  5. České Budějovice - Modrý most. www.mosty-tunely.cz [online]. [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  6. Malše v Budějovicích zůstává bez ochrany, místní obyvatelé úpravy odmítli. iDNES.cz [online]. 2020-06-23 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  7. Odpůrci stavby mostu přes Malši žádají, aby byl navždy smazán z plánů. iDNES.cz [online]. 2020-12-17 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  8. Úvod. Havlíčkova kolonie [online]. [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  9. LEXOVÁ, Petra. Secesní architektura v Českých Budějovicích - její stavitelé a hodnocení vybraných staveb [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav dějin umění, 2011 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  10. vila Westenova - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  11. Vila Ernestiny Westenové, Jihočeský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  12. Vila Františka Petráše I, Jihočeský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  13. vila Františka Petráše - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  14. Svoboda villa Svobodových in České Budějovice by Chochol. modernism-in-architecture.org [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. vily | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. 
  16. Chochola Karel | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  17. tabáková továrna | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  18. Rodinný dům Aloise Zimmermanna, Jihočeský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  19. Rodinný dům JUDr. Františka Švece, Jihočeský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  20. vila JUDr. Františka Švece - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  21. Vila Františka Petráše II, Jihočeský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vila Ernestiny Westenové, zvaná rovněž Westenova vila.jpg
Autor: Jiří Ptáček, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Ernestiny Westenové, zvaná rovněž Westenova vila, postavená v letech 1912–1913, v Havlíčkově kolonii v Českých Budějovicích. Architekti Hans Dworzak a Pompeo Ritter von Wolff
Jan Halla 1954.jpg
Autor: Jiří Ptáček, Licence: CC BY-SA 4.0
Monumentální sgrafito Jana Hally s námětem výlovu rybníku z roku 1954 na boční fasádě domu Havlíčkovy ulice v Českých Budějovicích.
ČB, Westenova vila 01.JPG
Autor: JAn Dudík, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vila Františka Petráše (1939–1940, arch. František Petráš), Havlíčkova kolonie, České Budějovice.jpg
Autor: Jiří Ptáček, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Františka Petráše (1939–1940, arch. František Petráš), Havlíčkova kolonie, České Budějovice
ČB, Petrášova vila 01.JPG
Autor: JAn Dudík, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Rodinný dům Františka Švece (1933–1934), Havlíčkova kolonie, České Budějovice.jpg
Autor: Jiří Ptáček, Licence: CC BY-SA 4.0
Rodinný dům Františka Švece (1933–1934, arch. Richard Podzemný, Kamil Ossendorf, Hans Richter), Havlíčkova kolonie, České Budějovice
ČB, Švecova vila 03.JPG
Autor: JAn Dudík, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
ČB, Petrášova vila 02.JPG
Autor: JAn Dudík, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Rodinný dům v Zeyerově 10 (1911–1912, arch. Josef Pfeffermann), Havlíčkova kolonie, České Budějovice.jpg
Autor: Jiří Ptáček, Licence: CC BY-SA 4.0
Rodinný dům v Zeyerově 10 (1911–1912, arch. Josef Pfeffermann), Havlíčkova kolonie, České Budějovice. Jeden z prvních domů vystavěný stavebním družstvem Havlíček.