Hayato Okamura

Mgr. Hayato Okamura
Hayato Okamura (2019)
Hayato Okamura (2019)
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
9. října 2021
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (od 2015)
Narození28. listopadu 1966 (57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLudmila Okamurová
RodičeMatsuo Okamura
Helena Okamurová roz. Holíková
DětiBernard, Edita, Sofie, Albert, Ignác
PříbuzníOsamu Okamura a Tomio Okamura (sourozenci)
SídloPraha
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesetlumočník a politik
Náboženstvíkatolická církev
Webová stránkawww.hayatookamura.cz
CommonsHayato Okamura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hayato Josef Okamura (pokřtěný jako Josef;[1] * 28. listopadu 1966 Praha) je česko-japonský tlumočník, od roku 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, člen KDU-ČSL.

Život

Narodil se v Praze české matce Heleně Okamurové roz. Holíkové a japonskému otci Matsuovi Okamurovi. Pár měsíců poté se přestěhovali do Tokia, do Prahy se s matkou a mladšími bratry Tomiem a Osamu vrátil v roce 1976.[2] V Česku vystudoval teologii a religionistiku na Univerzitě Karlově.

Živí se jako tlumočník japonštiny a průvodce japonských turistů. Jeho manželka je Rakušanka s česko-ukrajinsko-ruskými kořeny Ludmila Okamurová. Společně mají pět dětí.[3]

Osobně se angažoval v pomoci křesťanským uprchlíkům z Iráku. Zapojil se také do iniciativy Kroměřížská výzva hledající vhodného kandidáta na prezidenta.[4] V roce 2015 vstoupil do KDU-ČSL, za kterou kandidoval v Praze v podzimních sněmovních volbách 2017. Přestože ve volbách obdržel 5 053 preferenčních hlasů, mandát poslance nezískal.[5][6]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval za KDU-ČSL v obvodu č. 23 – Praha 8.[7] V polovině července 2018 se však objevily zprávy o tom, že se s ním chce KDU-ČSL domluvit, aby kandidoval v obvodu č. 26 – Praha 2, kde lidovci žádného kandidáta ještě nemají. Ze strany KDU-ČSL byla důvodem možná podpora jiného kandidáta na Praze 8, a sice lékaře Pavla Dungla (za TOP 09).[8] Nakonec však zůstal kandidátem KDU-ČSL v obvodu č. 23 – Praha 8[9], podpořili jej také Zelení.[10] Se ziskem 11,74 % hlasů skončil na 5. místě.[11]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 10. místě kandidátky KDU-ČSL, ale nebyl zvolen.[12][13]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena KDU-ČSL na 15. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze. Získal však 24 426 preferenčních hlasů, skončil šestý, a byl tak zvolen poslancem.[14]

Podpořil by přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.[15]

Reference

  1. ↑ DOLEJŠÍ, Václav. Tomio nás proslavil, ale já jsem Hayato Josef. Do politiky přichází další Okamura. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2017-06-26 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hayato Okamura. Wiki iDnes.cz [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ HRONOVÁ, Markéta. Hayato Okamura: Tomio se pasoval do role spasitele, je to marketingový úspěch, ale lidsky nedůstojný. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-22 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Druhý Okamura ve Sněmovně? Chci očistit naše jméno, říká Tomiův bratr Hayato. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-04-03 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  5. ↑ Do sněmovny chce další Okamura. Hayato by rád očistil rodinné jméno. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2017-04-03 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Senátní volby 2018 [online]. KDU-ČSL [cit. 2018-06-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ "Může kandidovat jinde." Cesta Hayata Okamury do Senátu se komplikuje, lidovci zřejmě podpoří TOP 09. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-07-13 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Hayato Okamura zůstane senátorským kandidátem lidovců. Vedení strany své rozhodnutí nezměnilo. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-07-17 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Senátní a komunální volby 2018 [online]. Strana zelených [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 23 – Praha 8 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ KDU-ČSL vybrala Pavla Svobodu jako lídra kandidátky do evropských voleb [online]. KDU-ČSL, 2018-05-19 [cit. 2019-01-30]. Dostupné v archivu. 
  13. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: SPOLU – ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Vrazi z Gazy vraždí Židy. Stovky lidí se sešly v Praze na podporu Izraele. Novinky.cz [online]. 9. října 2023. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“